Léta páně 1518. Letopočet, který prodává. „Na rok založení a kontinuální výrobu naší společnosti slyší zákazníci po celém světě. Z historických pramenů vyplývá, že jsme nejstarším výrobcem lihovin v Evropě. Bezmála pětisetletou tradicí se nemůže pochlubit ani irská palírna Bushmill’s, u níž se udává rok založení 1608,“ připomíná člen představenstva společnosti Palírna U Zeleného stromu Pavel Kadlec.
Aby si současná dvojka na tuzemském trhu s destiláty upevnila své postavení a vytvořila předpolí k další expanzi do zahraničí, musela v posledních osmi letech podniknout několik strategických kroků. V roce 2008 rozhodlo vedení společnosti Drinks Union o odprodeji pivní divize společnosti Heineken a současně vyčlenění a následném ustavení její druhé části v dceřinou společnost Granette.
„Kontinuálně jsme pracovali na nové strategii, jejímž cílem bylo posílení naší pozice na českém trhu. Nejvhodnější z cest, jak získat druhou pozici, jsme spatřovali v budování značek. Měli jsme sice v produktovém portfoliu populární Vodku 42 Blend a Starou mysliveckou, ale jejich prodejní potenciál by ke splnění našich záměrů nestačil. Jediným efektivním krokem se ukazovala akvizice,“ vzpomíná dlouholetý člen vedení společnosti a dodává, že vsadili na správnou kartu.
Manažer míní, pracovní trh mění
V roce 2010 proto společnost Granette koupila podnik prostějovská Starorežná a založila nový subjekt GRANETTE & STAROREŽNÁ Prostějov. Moravská konkurence sice dlouhodobě klesala ve svých prodejích zejména proto, že se jí nedařilo odolávat tlaku obchodních řetězců na silně konkurenčním trhu lihovin, ale její portfolio zdobily prestižní značky jako třeba Hanácká vodka, žaludeční likér Stomach, Režná a Starorežná. Fúzi provázelo sloučení výroby v Ústí nad Labem a Starorežné Prostějov do jednoho závodu v Prostějově.
„Druhým nezbytným krokem po sloučení výrob byla její modernizace. Za 55 milionů korun jsme zakoupili moderní robotizovanou plnicí a balicí linku, jejíž výkon za směnu činí 75 tisíc kusů lahví a maximální hodinový výkon je deset tisíc kusů. Pro srovnání: její předchůdkyně zvládla ve stejném čase zhruba 30 tisíc kusů za směnu. Před čtyřmi lety jsme netušili, jak prozíravé je příliš nešetřit při modernizaci výroby na investicích. Zejména v souvislosti s likvidací OP Prostějov vykazovalo tenkrát Prostějovsko poměrně vysokou míru nezaměstnanosti, což byla pro nás jako zaměstnavatele dobrá zpráva. Jenomže mezitím tu vyrostla továrna na automotive a nezaměstnanost se přiblížila k nule. I když jsme vzhledem ke zvýšení výroby museli nějaké pracovníky nabrat, robotizovaná linka, vytížená na dvě směny, a druhá, modernizovaná starší a menší, pokrývající především export, dokáží spolehlivě pokrýt aktuální domácí i zahraniční poptávku,“ připomíná Pavel Kadlec.
Z výběrového řízení na novou linku, do něhož se přihlásili Němci, Italové, Španělé a Číňané, vyšli vítězně Italové. „Evropští výrobci byli sice dražší než čínští zájemci, ale dodrželi jednu z našich hlavních podmínek: počet pracovníků obsluhy linky nesmí přesáhnout pět. Čínské zařízení bylo sice levnější, ale jeho provoz vyžadoval 35 pracovníků, z nichž někteří plnili své úkoly ručně,“ vzpomíná manažer na svou návštěvu v Číně.
Vady na kráse evropského jednotného trhu
Avšak moderní technologie výroby jsou jen jedním z předpokladů růstu výrobních kapacit. Dalším je materiální zázemí. „Do obrovských, stoletých sklepů v Prostějově jsme převezli dubové sudy o objemu tři až jedenáct tisíc litrů, z nichž některé jsou staré až sto let. S trochou nadsázky lze říct, že mají neomezenou životnost. Ty nejstarší a největší používáme pouze na ‚ležení‘ Staré myslivecké ORIGINAL. Na výrobu těchto sudů se používá nejčastěji francouzský dub, má větší hustotu pórů, díky tomu uvolní pomaleji méně látek a k produktu se dostane méně vzduchu během zrání. Stará myslivecká RESERVE zraje ve dvousetlitrových dubových sudech dokonce dvakrát po dobu 4 let, čímž se harmonicky sladí nejkvalitnější destiláty s přírodními maceráty ze sušeného ovoce. Díky sudu se do Staré myslivecké dostávají další vůně a chutě – například aroma vanilky, hřebíčku, čokolády nebo kouře. Ale se sudy je to jako s čajovým sáčkem, s každým dalším použitím klesá jeho síla,“ vysvětluje Pavel Kadlec.
„Významnou roli samozřejmě hrají také suroviny, především používané vybrané destiláty a lihy. Například BLEND 42 VODKA je kombinací tří různých destilátů a filtrací přes jemné černé uhlí ze skořápek kokosových ořechů jsme docílili její prvotřídní stabilní chuti a špičkové kvality. Vinný líh a vinný destilát dovážíme – kromě krátkého období zvýšených restrikcí v tamější legislativě – z Francie.“
Exportně patří Francie, do určité míry spolu s Německem, aspoň zatím mezi „nedobytná“ teritoria. „Do Francie nevyvážíme vůbec. Například u takového absintu, největšího vývozního hitu Palírny U Zeleného stromu, představují čeští a francouzští výrobci světovou špičku a největší konkurenci. Absint se u nás rozšířil v 80. letech 19. století, a to zvlášť díky českým umělcům. Čechy byly jednou z mála zemí, kde nebyl zakázán. Absint se tak popíjel v uměleckých kavárnách a vinárnách. A Němci? Ti si svůj trh před zahraniční konkurencí úzkostlivě chrání a pouštějí na něj výrobky naší palírny jen velmi neochotně,“ upozorňuje zkušený obchodník.
Z Prostějova až na konec světa
V osmnácti zemích na dalších kontinentech, nezřídka velmi vzdálených od ČR, se však nabízí jiný pohled. Austrálie, Asie, Latinská Amerika i Afrika. Tam všude zájem o destiláty z Prostějova stoupá. Ve svých rozvojových dokumentech si společnost centrálně definovala strategii každé značky, kterou pak marketingové oddělení, v němž se jen za poslední rok zdvojnásobil počet pracovníků, a exportní oddělení upravují podle specifik cílové země.
„Především je to kategorie alkoholu, která je v dané lokalitě nejžádanější, již doplníme nabídkou našich nejúspěšnějších produktů a výrobků se specifickými odlišnostmi, třeba emulzními likéry nebo absintem. Například do Polska a Ruska se až polovina produktů exportuje v segmentu vodky, v Austrálii, Mexiku a Chile dominuje absint. S australským partnerem, který působí kromě domácího trhu také na Novém Zélandu a v Číně, obchodujeme skoro deset let.
Většina spotřebních daní je v Austrálii nižší než v ČR, pouze u lihovin se pohybuje na výrazně vyšší úrovni. Na rozdíl od České republiky musí australské restaurace a puby vlastnit speciální licenci, a proto tam některé restaurace tvrdý alkohol vůbec neprodávají. S mexickým odběratelem spolupracujeme také deset let. Obchod však komplikuje politická nestabilita a některé legislativní změny. V Mexiku činí spotřební daň 53 % z ceny lihovin, a to bez ohledu na procento alkoholu.
Dalším významným faktorem, který před expanzí zvažujeme, jsou distribuční kanály. V některých destinacích, jako například v Polsku, je silnější nezávislý obchod a obchodní řetězce tam ještě nedisponují takovou silou jako u nás. Jinde vnímáme nižší spotřebu v oblasti gastronomie nebo silný důraz na cenu, například v Německu. Obecně však platí, že nadnárodní řetězce s propracovaným systémem nabídky a prodeje, a tudíž i největšími prodejními podíly na trhu dokáží zajistit nejvyšší prodej,“ vysvětluje manažer základní faktory exportní strategie a specifika reálného obchodu firmy.
Pro nás je dobré jen to nejlepší
Zhruba před čtyřmi lety se společnost začala více orientovat na segment gastronomie. Na základě požadavků restaurací proto rozšířila své produktové portfolio o prestižní distribuční značky. „Vytipovali jsme si ty, které vhodně doplní naše portfolio, zapadnou do naší strategie a usnadní nám vstup do tohoto tržního segmentu, oslovili několik zahraničních partnerů a následně jsme byli v tendrech vybráni pro distribuci jejich produktů v Česku. Loni se tak v naší nabídce objevil nejprodávanější jamajský rum Appleton Estate, a to sedmiletý, dvanáctiletý, jednadvacetiletý a pro fajnšmekry dokonce dvě lahve padesátiletého, jehož cena jde do stovek tisíc korun. Kromě známých rumů a whisek, jejichž prodeje jsou v posledních třech letech dramaticky na vzestupu, můžeme uspokojit rovněž zájemce o tequilu, likéry Berentzen, vermuty Garrone a další, u nichž obrat stoupá ročně o desítky procent.“
Velkorysé investice do moderních technologií, důraz na kvalitu surovin a kompetentnost pracovníků samozřejmě vyžadují nemalé náklady. „Jako středně velká společnost, která nedisponuje tak velkými finančními zdroji jako naše silnější konkurence, se v oblasti tuzemských i exportních aktivit neobejdeme bez spolupráce s bankovním sektorem. Na Komerční bance, s níž spolupracujeme dlouhodobě, si nejvíc ceníme ochoty hledat s námi řešení, které nám bude ušité na míru,“ oceňuje na závěr naší návštěvy vstřícnost pobočky KB v Ústí nad Labem Pavel Kadlec.
