Digitalizace obrátila polygrafii vzhůru nohama

Vytoužená meta, nebo Orwell? „Před časem jsme založili pobočku v Chicagu ve Spojených státech, abychom zvýšili dostupnost technické podpory uživatelům našich strojů a zejména měli možnost nasávat trendy, jimiž se polygrafie ubírá. Když totiž chceme zůstat jako exportéři konkurenceschopní i na vyspělých zahraničních trzích, musíme se přizpůsobovat náročným požadavkům zákazníků a implementovat je do našich strojů. Největší nároky tak připadají na softwarovou vybavenost, kdy je už běžné, že stroje musí přemýšlet za vás,“ říká obchodní a marketingová ředitelka rodinné společnosti Komfi Jana Slováková.

„V posledních letech se dá konkurovat jen vývojovými inovacemi, a proto je na nich postavena celá naše firemní filozofie. Během spolupráce s americkou firmou vyvíjející software pro uživatelskou podporu pro naše stroje jsme měli možnost nahlédnout blíže do jejího portfolia. Přestože víme, že automatizace a digitalizace vládne dnešnímu světu, to, co jsme s kolegou viděli během prezentace plně automatizovaného provozu v jedné z tiskáren v USA, nás dost zaskočilo,“ dodává Jana Slováková. Špičková technika umožňuje uplatnit se prakticky každému, kdo má zájem pracovat u digitalizované výrobní linky. Software zajišťuje, aby vše probíhalo s minimálními časovými ztrátami, s co nejjednodušší přípravou, s téměř nulovou chybovostí a za tomu odpovídající mzdu.

Jak to vypadá v praxi? „Obsluze je připevněna na ukazovák jedné ruky čtečka čárových kódů a na druhou ruku mobilní telefon se softwarem. Ten navádí operátora linky na jednotlivé úkony včetně možnosti spuštění videomanuálu, jak kterou činnost provést, a zároveň přes čtečku pracovníkovi nedovolí učinit žádný nesprávný pracovní úkon – od zakládání navoleného papíru nebo lamina až po finalizaci produktu. Dojde-li přece jen k chybě, je příslušný pracovník podle míry zavinění a důsledků pro firmu penalizován,“ vysvětluje manažerka.

Zvoní zkušeným fachmanům hrana?

V dodavatelském řetězci se tak nezadržitelně početně zužuje a významem posiluje komunita výzkumníků a vývojářů, zatímco skupina pracovníků-uživatelů technologií se rozšiřuje a marginalizuje. Problém s nedostatkem technicky vzdělaných odborníků se však stále zvětšuje.

„Naše firma proto dlouhodobě spolupracuje s regionálními školami, podporuje různé smysluplné projekty z oblasti technických dovedností, ale také posiluje konkurenční výhody rodinné společnosti oproti velkým a finančně silnějším firmám. A nejsou to jen formy volnočasového vyžití, jako je zvýhodněná domácí a zahraniční rekreace pro zaměstnance nebo pořádání zábavních akcí pro děti a rodiče, ale také prostor pro inovační aktivity pracovníků a obyčejné mezilidské vztahy,“ vypočítává spolumajitelka společnosti. Někteří pracovníci se k nim totiž po zkušenosti z korporátů vracejí.

Vpád digitalizace

Příběh rodinné firmy Komfi, jejíž první stroje se rodily na rýsovacím prkně jejího zakladatele v lanškrounském paneláku, ilustruje vývoj polygrafického průmyslu od jednodušších strojů k plně automatizovaným procesům. Tak velký skok kupředu iniciovali zejména výrobci digitálních tiskáren s připojením k internetu a on-line platformám.

„Do našeho produktového portfolia se nový trend promítá ve dvou ohledech. První je minimalizace počtu pracovníků, kdy jeden operátor ovládá čtyři i více výrobních linek. ‚Inteligentní‘ stroj důsledně sleduje výrobní proces a dokáže eliminovat případné chyby obsluhy. Druhým je výběr vhodného stroje pro konkrétního zákazníka. Ještě nedávno se v souvislosti s rostoucím zájmem o digitálně tištěné materiály zvyšovala poptávka po menších laminovacích strojích, tj. z formátu B2 na formát B3, v němž většina digitálních tiskových strojů tiskne. V poslední době se zákazníci začínají vracet k formátu B2. Za změnou jejich preferencí se ale neskrývá nostalgie po tradičních tiskových technologiích, ale snaha o vyšší produktivitu, jíž lze dosáhnout také zpracováním B3 archů na šířku,“ vysvětluje Jana Slováková aktuální preference zákazníků. Od zadání dat k vytištění například knihy nás dnes odděluje jen několik hodin. Veřejnost přitom netuší, co všechno se za tímto „technologickým zázrakem“ skrývá. „Abychom udrželi co nejnižší náklady na finální produkt, musí být naše zařízení co nejsnadněji ovladatelná a maximálně autonomně provozovatelná, úsporná v čase i na přípravu zakázky. Doby, kdy v tiskárnách obsluhovali stroje technicky zdatní odborníci, kteří jim rozuměli od A do Z a v případě potřeby si dovedli poradit i sami, jsou dávno pryč.“

V Německu boduje automatizace

Zhruba od začátku tohoto tisíciletí, kdy lanškrounské Komfi začalo se systematickým budováním své dealerské sítě, se jeho výrobky úspěšně etablovaly zejména v západních a severních státech Evropské unie, v USA a Japonsku.

„V Německu, které patří k tradičním polygrafickým trhům, se nové trendy projevují o něco dříve než v dalších západoevropských zemích a Skandinávii, i když rozdíly nejsou nijak markantní. O nákupu dražšího zařízení tu všude rozhoduje nákladná pracovní síla, jež se promítá i do finální ceny produktu. Na těchto trzích bodujeme s novou generací laminátorů řady Amiga, které se hodí zejména do digitálních provozů a copy center. Jsou vybaveny chytrými funkcemi a možností opčního vybavení, takže je dokáže obsluhovat i nezaškolený personál. V Německu, Francii a Švýcarsku vnímáme větší tlak na automatizaci výrobních procesů než u jihoevropských členů EU, například Itálie a Španělska. Naopak menší zájem o sofistikovanější zařízení pozorujeme ve východní Evropě, kde je zatím pracovní síla natolik levná, že automatizace nehraje tak důležitou roli jako v technologicky silnějších ekonomikách a zákazníci při výběru technologie volí spíše zařízení s nižší pořizovací cenou,“ charakterizuje cílová obchodní teritoria společnosti Jana Slováková.

Text: Věra Vortelová

Foto: archiv Komfi