Věda jako zboží aneb Jak zatočit s artrózou nebo parodontózou

Premiér v demisi zvedl nedávno svou kritikou nízké efektivity vynaložených prostředků vedení Akademie věd ze židlí. Podle předsedy AV ČR Jiřího Drahoše však nelze z poklesu konkurenceschopnosti některých českých firem vinit základní výzkum. Podle Českého statistického úřadu u nás pracuje asi 55 tisíc pracovníků ve výzkumu a vývoji, přes padesát procent z nich působí v podnikatelské sféře a na Akademii věd připadá jen 13 %. Proč tedy konkurenceschopnost ČR stále klesá?

Za jednu z příčin tohoto stavu je označována nedostatečná podpora excelence. Maďaři si s tímto problémem poradili poměrně razantně: jejich akademie věd vybrala pět prioritních oborů výzkumu a upřednostnila je při financování, aby vědci nemuseli příliš mnoho času trávit vyplňováním grantových žádostí a snadněji si sáhli na velké peníze.

Investice se vrací snáz, když patent vlastní firma

V ČR patří mezi takové excelentní obory regenerativní medicína a tkáňové inženýrství. Nedávno jsme navštívili jednu ze společností, která se v této perspektivní oblasti zabývá aplikovaným výzkumem a dlouhodobě úzce spolupracuje s Ústavem experimentální medicíny AV ČR. Společnost CellMaGel vznikla jako součást biotechnologické divize SinBio v rámci Sindat Group. Od konce prvního desetiletí tohoto století významně investuje do nanotechnologií a biomedicíny a zařadila se mezi rostoucí počet našich firem, které směřují prostředky do vývoje a vyhledávání odborníků mezi vědci.

Na zahraničním a domácím trhu firmy vydělávají zejména v oblasti strojírenství, chemie a právě v nanotechnologiích. Za posledních šest let se zvýšily daňové odpisy těchto subjektů díky investicím do vývoje ze tří miliard na devět miliard korun.

V posledních letech prochází nanotechnologický výzkum a vývoj bouřlivým rozvojem. „Očekává se, že právě v biomedicíně přinesou nanotechnologie doslova revoluci, neboť jejich produkty mají schopnost průniku k cílovým orgánům a tkáním. Některé nanomateriály jsou natolik malé, že mohou snadno pronikat dokonce do jednotlivých buněk, kde mohou fungovat jako nosiče léčiv nebo kontrastních látek pro zobrazování tkání nebo diagnostiku některých onemocnění, dále v regenerativní medicíně (tkáňovém inženýrství a při hojení ran) a nanobiofarmaceutice,“ uvádějí Zuzana Filipová, Jana Kukutschová a Miroslav Mašláň z Univerzity Palackého v Olomouci

v loňském prvním vydání publikace k projektu Vzdělávání výzkumných pracovníků v Regionálním centru pokročilých technologií a materiálů.

Krok od objevu k terapii trvá léta

Výzkum a vývoj polymerních podpůrných nosičů (tzv. scaffoldů) pro tkáňové inženýrství je jednou z oblastí, jíž se CellMaGel věnuje. „Zabýváme se různými typy nosičů (tzv. scaffoldů) a jejich materiálovými vlastnostmi. Jsou používány pro tkáňové inženýrství kostí, chrupavek, vaziv, kůže, cévních a nervových tkání a kosterních svalů a jako prostředek pro řízené dodávky léků, bílkovin a DNA. V této oblasti úzce spolupracujeme s další společností v rámci Sindat Group, se společností Nanopharma, která se zabývá výzkumem, vývojem a výrobou speciálních nanovláken a jejich uplatněním v praxi, zejména v oblasti tkáňového inženýrství a biomedicíny,“ upozorňuje jednatelka společnosti CellMaGel Petra Marková na jednoho ze svých hlavních partnerů.