Kogenerační jednotky TEDOM jsou alternativou k velkým zdrojům

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla, takzvaná kogenerace, patří k úsporným, i když stále poněkud nedoceněným technologiím. V Česku se jí dlouhodobě věnuje společnost TEDOM. V roce 1991 ji založil Josef Jeleček a její zkratka vychází ze spojení slov „teplo domova“.

„Vystudoval jsem energetické strojírenství a návrh první kogenerační jednotky vycházel z tématu mé diplomové práce,“ vzpomíná Josef Jeleček a pokračuje: „Inspirací byla zmíněná diplomová práce a jednoduchý výpočet, že výroba elektřiny ze zemního plynu v té době vycházela ziskově i bez příspěvku.“

Rozjíždět podnikání na zelené louce a zároveň v úplně novém oboru nebylo snadné. „Nejtěžší bylo najít a přesvědčit první zákazníky. Naučit jednotku fungovat automaticky bez obsluhy. Z dnešního pohledu se to zdá úsměvné, ale tehdy nebyl ani internet, ani digitální svět. První jednotky jsme řídili analogovými regulátory,“ konstatuje zakladatel a generální ředitel.

Maximální využití energie

Největším přínosem kogenerace je podle něj maximální využití energie z paliva, především zemního plynu či bioplynu. Využívá totiž také teplo, které se při samostatné výrobě elektřiny v konvenčních zdrojích vypouští bez využití do ovzduší. Díky tomu celková účinnost kogeneračních technologií přesahuje 90 procent, zatímco u klasických způsobů výroby elektrické energie se účinnost využití energie obsažené v palivu pohybuje v rozmezí 30 až 40 procent.

Typickým zákazníkem TEDOMu jsou především firmy s vyšší energetickou náročností v oblasti tepla, případně chlazení. Bývají to komunální výtopny, průmyslové podniky, plavecké bazény, hotely, nemocnice a podobně.

Při souboji o zakázky firma naráží především na podniky z vyspělých zemí. „Vzhledem ke globální působnosti jsou našimi největšími konkurenty firmy se stejným oborem podnikání, a to především německé, neboť v Německu jsou tradičně výhodné podmínky pro provozování kogeneračních jednotek, a vznikla tu tedy řada firem zabývajících se jejich výrobou,“ zmiňuje manažer.

Řešení: koupit německou firmu

To byl také důvod, proč TEDOM v roce 2016 koupil německou společnost Schnell Motoren. Ta je na trhu přes dvě desetiletí a je jedním z největších německých výrobců kogeneračních jednotek s vysokou účinností určených především pro bioplynové stanice.

I když je podpora kogenerace ze strany státu nižší ve srovnání s obnovitelnými zdroji, v TEDOMu jsou spokojení. „Obecně lze říct, že v České republice máme velmi sofistikovaný systém podpory kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET), který se mění v závislosti na cenách energií a služeb. Pro provozovatele kogenerace je tedy zajištěna celkem stabilní pozice a zároveň významně omezena případná překompenzace. Myslím si, že od našeho systému podpory by se mohly jiné státy učit,“ oceňuje Josef Jeleček.

Alternativa k jádru

O takzvané mikrokogeneraci, která vyrábí teplo pro jednotlivé bytové domy, se v minulosti občas mluvilo jako o hrozbě pro systémy centrálního vytápění. Josef Jeleček si to však nemyslí. „Rozpadu centrálního zásobování teplem (CZT) z důvodu rozšíření mikrokogenerací se neobávám. Ten hrozí hlavně tam, kde se provozovatel CZT o své zákazníky nestará, nevnímá jejich potřeby a není schopen jim vysvětlit výhody centrálního zásobování teplem. Tím je zejména stoprocentní luxus. Není to už o platbě za teplo, protože ta je díky zateplování nízká i při vysoké jednotkové ceně tepla,“ vysvětluje.

Mikrokogenerace se podle něj díky rozvoji technologií, IT a internetu stávají stále častější alternativou k velkým zdrojům, třeba jaderným. „Elektřinu a teplo vyrábí lokálně, jsou tedy opatřením proti případným blackoutům v případě havárie velkých zdrojů. Myšlenka na dlouhodobý blackout v zimě, kdy nebude ani teplo, ani elektřina, ve mně vyvolává mrazení v zádech.“

Doplněk obnovitelných zdrojů

Vzhledem k nástupu moderní energetiky má kogenerace velké perspektivy. „Budoucnost elektroenergetiky vidíme v postupné decentralizaci výroby elektřiny. Jako perspektivní se nám proto jeví především systémové spojení obnovitelných zdrojů energie, které jsou levné, ale nepředvídatelné, a flexibilních vysoce účinných plynových zdrojů, což jsou zejména kogenerační jednotky, které vyrábíme,“ říká zakladatel TEDOMu. Kogenerační jednotky podle něj budou provozovány pouze v době, kdy je potřeba teplo, tedy zejména v zimních měsících, kdy slunce svítí méně, a produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů klesá.

Text: Dalibor Dostál

Foto: archiv TEDOM

Zpracováno ve spolupráci s portálem BusinessInfo.cz