Zemědělství jako hi-tech obor

Ve chvíli, kdy po strastiplné cestě z Prahy po D1 konečně přijíždíme do Dolní Lutyně na Karvinsku a vcházíme na Farmu Bezdínek, veškeré napětí z nás spadne. Za chvíli se už navzdory lednovému počasí kocháme pohledem do skleníku plného dlouhých řad nádherně červených rajčat – Hranáčků. A od jednatele společnosti Jiřího Stodůlky se dozvídáme, v čem je Bezdínek jedinečný: „Zeleninu pěstujeme v kompostovatelném substrátu, zaléváme především dešťovkou a proti škůdcům ji chráníme přirozeně biologicky, ne pesticidy. I proto se jako první v Česku můžeme pochlubit prestižním mezinárodním certifikátem bez pesticidů.“

Dlouhodobá spolupráce

Okres Karviná je dlouhodobě okresem s nejvyšší nezaměstnaností v České republice. V roce 2018 zde zlínská společnost NWT vybudovala první skleník o rozloze pěti hektarů, o rok později druhý, šestihektarový. Ty nyní poskytují práci přibližně dvěma stovkám převážně kmenových zaměstnanců. I v tom se projevuje snaha o maximální udržitelnost provozu a péče společnosti o okolí. Zaměstnanci pracují pro firmu dlouhodobě, svou práci tudíž dobře znají, na vlastní oči vidí (a užívají) její výsledky v podobě chutné, chemicky neošetřované zeleniny a mnohdy po předchozích pracovních zkušenostech dokážou upřímně ocenit příjemné pracovní prostředí, jednosměnný provoz a lidský přístup vedení.

Jak nám potvrdil Jiří Stodůlka, dlouhodobé partnerství preferují ve všech oblastech svého podnikání. Před zahájením výstavby prvního skleníku oslovili kvůli financování několik bankovních ústavů. Nejlepší podmínky nabídla Komerční banka, která se už dříve zavázala chovat se jako společensky odpovědná firma preferující financování tzv. zelených projektů, hospodařících efektivně a s ohledem na ochranu životního prostředí. Spolupráce se osvědčila, dlouhodobě udržitelné partnerství bylo navázáno a Farma Bezdínek, která je dceřinou společností NWT, počítá s Komerční bankou i pro plánovanou třetí etapu výstavby dalšího skleníku o rozloze 3,3 ha, který by měl být hotov do konce letošního roku.

Chytrý skleník

V případě produkčních skleníků se jedná o intenzivní produkci na malé ploše. Je-li tento skleník „chytrý“, dokáže zároveň s využitím moderních technologií minimalizovat spotřebu energie a vody na kilogram vypěstované zeleniny, a tím maximalizovat ochranu přírodních zdrojů. Také ekologické zemědělství usiluje o ochranu přírody a produkuje certifikovanou bio-zeleninu bez pesticidů, objem produkce je však velice nízký. Podle Jiřího Stodůlky plánuje Farma Bezdínek letos vypěstovat přes 4000 tun certifikované zeleniny bez pesticidů, přičemž celková produkce veškerého ekologického zelinářství včetně melounů a jahod v ČR činila v roce 2018 pouhých 1998 tun. „Co se týče zelinářství obecně, je naše země hodně pozadu, v produkci na obyvatele jsme podle dat Eurostatu předposlední ze všech zemí Evropy (poslední je Lucembursko) a objem dovážené zeleniny vysoce převyšuje množství domácí. Pro nulové saldo zahraničního obchodu se zeleninou by mělo vzniknout ještě několik set hektarů produkčních skleníků. Poptávka existuje, je však třeba přemýšlet nad zákazníkem a nabídnout mu excelentní produkt.“

Pojďme se ještě na chvíli zastavit u skutečnosti, že ze skleníků Farmy Bezdínek putuje zelenina jako bezreziduální, tedy bez pesticidů. Dozvídáme se, že proti škůdcům se ve sklenících využívá biologická ochrana, rostliny opylují čmeláci a pěstování probíhá hydroponicky, tj. v organickém substrátu z odpadního materiálu, který vzniká při zpracování kokosových ořechů a po ukončení pěstební sezony je dále využíván v místním zahradnictví.

Velkým pozitivem hydroponického pěstování zeleniny v produkčním skleníku je také velmi šetrné hospodaření s vodou. Jak říká Jiří Stodůlka: „K vypěstování jednoho kila rajčat nám na Bezdínku stačí zhruba třicet litrů vody, oproti tomu na poli jsou potřeba řádově stovky litrů. V lagunách vedle skleníků shromažďujeme veškerou dešťovou vodu, která stéká z jejich střech, a tu pak používáme k zálivce, jejíž množství je pečlivě dávkováno. Pokud přece jen zůstanou nějaké rostlinami nevyužité přebytky, opět je recyklujeme, žádná voda nepřijde nazmar.“

K vytápění skleníku využívají na Bezdínku odpadní teplo z blízké elektrárny Dětmarovice, které by jinak skončilo bez užitku v chladicích věžích. Díky možnosti zatemnit střechu i stěny skleníku nedochází ani k žádnému světelnému znečištění.

Lokální produkt

Skleníky, které jsme viděli, jsou navrženy k produkci rajčat, okurek a paprik, přičemž v současnosti zde pěstují převážně rajčata. Jednak mini cherry oválné extra sladké červené či žluté pod obchodním názvem Hranáček a větší keříčkové rajče Střapáček. Můžeme potvrdit, že skutečně voní a chutnají jako rajčata vypěstovaná a utržená na vlastní zahrádce. Důvodem jejich skvělé chuti je dobře zvolená odrůda, optimální péče a skutečnost, že ke sběru dochází až v plné zralosti. Zelenina, která je k nám dovážená z jiných zemí, bývá naopak často utržena ještě nezralá, aby vydržela cestu k zákazníkovi. Z Bezdínku se rajčata do českých obchodů dostanou velmi rychle po sběru, a mohou tak naplnit motto svého pěstitele: „zdravě a chutně“.

Ty nejčerstvější kousky si můžete zakoupit od usměvavé paní přímo ve firemní prodejně umístěné vedle skleníků, většina produktů směřuje do prodejen řetězců Tesco či Penny. Baleny byly nejdříve do plastových obalů, které jsou nyní postupně nahrazovány ekologičtějším papírovým obalem s příměsí trávy, po použití recyklovatelným.

Kromě zeleniny tu lze koupit i bezdínkovský med – od včel chovaných ve volné přírodě. „Jsme si vědomi toho, že na prodeji medu nezbohatneme. A ani nám o to nejde. Spíš jako zemědělci vnímáme svou důležitou společenskou povinnost vracet do krajiny opylovače, kteří uhynou při používání pesticidů v polním zemědělství. Díky včelám můžeme napomoci stabilitě českého zemědělství i přírodního ekosystému a naše zákazníky potěšit poctivým medem,“ uzavírá Jiří Stodůlka.

Text: Martina Hošková

Foto: archiv Farmy Bezdínek