Kdybychom vyrobili něco, co nefunguje, těžko bychom mezi potápěči obstáli

Text Věra Vortelová Foto Marek Jenšík a Thinkstock.cz Publikováno

Když si Pavel Říha lámal hlavu nad názvem své společnosti, ne náhodou se mu vybavila symbolika jednoho ze staroegyptských slunečních bohů Atona. Potápěčské svítilny, které dodává na tuzemský trh i do zahraničí, mají s božským světlem hodně společného: odolnost, vysoký výkon a spolehlivost. Po tisících hodinách strávených pod vodou dokáže majitel firmy Aton ocenit tyto vlastnosti jako málokdo.

„Boom rekreačního potápění inicioval rychlý technologický vývoj potápěčské výbavy, ale design a ergonomika zůstaly popelkou. Zkušení potápěči preferují především jednoduchost a funkčnost, tedy vědí přesně, co chtějí. Zato rekreační potápěči, jichž je značná početní převaha, se často řídí doporučením prodejců či instruktorů potápění, kteří mají z prodeje určitých značek různě vysoké provize,“ vysvětluje situaci na trhu s potápěčskými potřebami Pavel Říha.

Alternativy hledáme společně

„Proto jsem v roce 2010 navázal spolupráci s mladým kreativním designérem Davidem Rosinajem ze studia IMBUS design. Díky této spolupráci jsme mohli začít produkovat potápěčské svítilny spolu s doplňky v atraktivnějším a uživatelsky přívětivějším provedení. David má bohaté zkušenosti s průmyslovým designem, výrobou prototypů a zpracováním výrobní dokumentace, a se mnou – zkušeným potápěčem s původní profesí elektrotechnika – se dobře doplňuje. Jsem schopen mu připravit podrobné zadání tak, aby se mohl soustředit jen na svou práci.

Svítilny, které vyvíjíme, patří do okrajové části celosvětové produkce potřeb pro potápění. Díky tomu se mohu u každé položky zabývat celým spektrem činností od vývoje až po finální výrobu. Přesto vývoj jednoho výrobku přijde zhruba na půl milionu korun a uvedení do sériové výroby trvá někdy rok i déle. Pro malou firmu, jako je naše, nejde zrovna o nízkou částku. Proto jsme uvítali možnost přihlásit se do prvního ročníku projektu Design pro konkurenceschopnost 2013–2014 financovaného z evropských fondů,“ oceňuje podporu malým evropským výrobcům bývalý profesionální potápěč.

Dobrá pověst se ztratí snadno, ale těžko se získává zpět

Potápění na profesionální a špičkové sportovní úrovni klade velké nároky jak na fyzickou a psychickou kondici aktérů, tak na kvalitu výstroje. Potápěčská komunita je skupina lidí se specifickou mentalitou, provázaná prostřednictvím odborných konferencí na internetu, mezinárodních meetingů, výstav a dalších akcí.

„Kdybychom vyrobili něco, co nefunguje spolehlivě, těžko bychom v ní morálně obstáli. Poruchovost výrobků, které vyvíjíme a kompletujeme, se pohybuje dlouhodobě pod jedním procentem. I když potápěči, zejména z bývalého východního bloku, často upřednostňují nižší cenu před trvanlivostí, bezpečností a uživatelským komfortem, držíme vysokou kvalitu i u výrobků v nižší cenové hladině, aby byly zajímavé i pro ně. Nerozlišujeme cílové zákaznické skupiny na zkušené, profesionální či rekreační potápěče, protože bychom si tím podtrhli renomé, které se obtížně a dlouho napravuje.

Mimořádnou pozornost věnujeme výběru materiálů a subdodavatelů komponent. Přednostně využíváme nabídky českých a evropských firem, u nichž se můžeme spolehnout na kvalitu a záruční podmínky.

U čínských výrobců jsme však velmi opatrní. Nerad bych strkal všechny do jednoho pytle, ale jako spolehliví partneři, od nichž chodí kvalitní zboží dlouhodobě, se nám osvědčilo jen minimum subjektů, dodávajících běžný sortiment, jako jsou například nabíječky. Nechat si v Číně vyrábět komponenty náročné na přesnost, spolehlivost a kvalitní dílenské zpracování je v našem oboru většinou spojeno s velkým rizikem,“ vysvětluje svou opatrnost při výběru subdodavatelů Pavel Říha.

Dilema: Kvantita, nebo kvalita?

Jak si to vysvětlit? „Podle mého názoru je většina čínských výrobců typickým představitelem současné etapy globální tržní ekonomiky. Primárně se zaměřují na to, co se jim krátkodobě vyplatí. Chovají se jako jednorázoví dodavatelé velkých objemů, místy zcela rezignovali na výstupní kontrolu a příliš ochotně nereagují ani na reklamace, protože by jim to prodražovalo produkci. Pro regionální výrobce respektující tradiční hodnoty je takový přístup nepřijatelný,“ dodává majitel společnosti.

Atonu, který se orientuje na malé, maximálně tisícové série specifického sortimentu pro náročnější klientelu ročně, by se tento přístup asijských dodavatelů nevyplatil ani finančně. Zdánlivě výhodná výrobní cena je totiž pouze jednou stranou mince. Nezřídka se stává, že si evropský odběratel objedná určité zboží podle výrobcem deklarovaných parametrů a po čase mu přijde zásilka, jež má parametry diametrálně odlišné. „Zvláště menší firmy zatěžuje také požadavek Číňanů na placení celých zakázek předem a logistické náklady, které v posledních letech citelně vzrostly,“ dodává podnikatel. Proto některé firmy z Evropy a Spojených států za situace, kdy se navíc v Číně projevuje stále vyšší tlak na růst mezd, stěhují svou výrobu blíže k oblastem, v nichž sídlí jejich centrály.

Celý článek si přečtěte v tištěné verzi TRADE NEWS 6 / 2013 na straně 46—47.

Štítky Design

Za obsah inzerce zodpovídá inzerent. Žádné části textu nebo fotografie z Trade News nebo www.itradenews.cz nesmí být používány, kopírovány nebo jinak šířeny v jakékoliv formě či jakýmkoliv způsobem bez písemného souhlasu vydavatele.