Adam Jareš: V Nizozemsku uspějí jen tvrdí byznysmeni se smyslem pro inovacePopulární je zde Martina Sáblíková a Pat a Mat

Nizozemsko si klade za cíl stát se do roku 2050 plně funkční cirkulární ekonomikou. Proto podporuje iniciativy, jako je například nizozemský cirkulární akcelerátor nebo sdílení poznatků napříč státy. Nejen o tom, ale samozřejmě také o podnikání a příležitostech českých firem v této vyspělé zemi na pobřeží Severního moře hovoříme s Adamem Jarešem, ředitelem zahraniční kanceláře CzechTrade Nizozemsko.

Nizozemská vláda přijímá nejrůznější opatření, aby pro přechod k cirkulární ekonomice vytvořila podmínky. Čím bychom se mohli inspirovat?

Jedná se opravdu o velice ambiciózní plán, do kterého vláda zapojila průmysl, environmentální organizace, odbory, finanční instituce i občany. Prvním cílem má být dosažení redukce spotřeby primárních surovin, jako jsou nerostné zdroje, kovy a fosilní paliva, o polovinu v roce 2030. S trochou nadsázky lze říci, že se to Nizozemcům již částečně podařilo. Na svědomí to však nemá zásadní změna chování spotřebitelů či průmyslových podniků, ale globální nedostatek celé řady surovin a polotovarů, politická nestabilita v Evropě a s tím spojené rapidně rostoucí ceny.

V roce 2050 by nizozemská ekonomika měla být zcela cirkulární a také bezemisní. Mimochodem, „oranžové cesty“ za bezemisní ekonomikou jsem si všiml velmi rychle, když jsem jel po dálnici z Německa do Nizozemska. Od šesti ráno do sedmi večer zde totiž platí rychlostní limit jen 100 km/h. Nedodržení se dost prodraží: překročení rychlosti o 20 km/h vyjde řidiče na více než 170 eur a o 30 km/h na více než 300 eur. Takže raději jezdím v Nizozemsku vlakem a do práce na kole.

Jinak se v Nizozemsku „green deal“ a transformace na udržitelnou ekonomiku bere vážně, o čemž vypovídá fakt, že nově jmenovaná vláda z letošního ledna má dva nové ministerské posty právě pro ekologii. Vedle stávajícího ministra pro životní prostředí a klimatickou politiku je další ministr pro klima a energetickou politiku a ministryně pro přírodu a redukci dusíku.

Země připravuje zavedení zákona o dodavatelských řetězcích, který by měl přimět tamní společnosti, aby při výrobě nebo nákupu zboží v zahraničí respektovaly lidská práva a životní prostředí. Tím se připojí k Německu a Francii, které již podobnou normu přijaly. Jak jsou české subjekty schopné vyhovět přísnějším pravidlům?

Pravidla nejsou přísnější, jde pouze o přehlednost celého dodavatelského řetězce. Firmy by měly zveřejnit, jaký mají jejich produkty původ, kdo je vyráběl a jak byl za práci ohodnocen. Nizozemsko je velmi bohatá země, která se intenzivně věnuje tématu udržitelného rozvoje. Souviset to může i s tím, že zde žijí více než čtyři miliony lidí s jiným než nizozemským původem. Týká se to hlavně velkých firem, které mají více než 250 zaměstnanců, roční obrat 40 milionů eur a výš. Pro české firmy to zatím nevidím jako velké téma. Ale i český spotřebitel se začíná čím dál více zajímat o původ spotřebního zboží nebo potravin.

Nizozemsko je jednou z nejbohatších zemí na světě a se 17,5 milionu obyvatel zároveň i 17. největší ekonomika světa.

Škodovky vidíte na nizozemských cestách často

Co si většinou představí Nizozemci, když se řekne Česko?

Moje kolegyně Dáša, která žije jedenáct let v Rotterdamu, říká, že Nizozemce jako první napadne: hezké holky a dobré jídlo a pivo. Řada Nizozemců jezdí do Česka na dovolenou. Mají rádi naše přehrady a kempy u vody, hory a lesy, které doma postrádají. Vědí, že Praha je krásné město. Jejímu objevování pomáhají letecké spoje nízkonákladovými linkami mezi Prahou a Amsterdamem. Mimochodem do Haagu, kde sídlí naše kancelář v prostorách velvyslanectví, je to z amsterdamského letiště pouze půl hodiny vlakem. Známá je zde česká rychlobruslařka Martina Sáblíková, která je respektovanou soupeřkou nizozemských reprezentantek tohoto národního sportu. Anebo také animované postavičky Pat a Mat, které Nizozemci pod názvem „Buurman en Buurman“, v překladu soused a soused, doslova milují.

A co povědomí o našich firmách a výrobcích?

V průmyslu Nizozemci oceňují „německou kvalitu za české ceny“ a dobré jméno nám dělají i automobily Škoda, které lze na tamních silnicích vidět i v barvách policie.

Uplatníte se s chytrými řešeními

V jakých odvětvích mají naši exportéři šanci?

Příležitosti vidím hlavně pro ty, kteří investují do inovací a nabízejí produkty a služby s vysokou přidanou hodnotou. A také jsou dobrými obchodníky, protože Nizozemci patří mezi nejtvrdší byznysmeny na světě.

Jako perspektivní odvětví mohu zmínit služby a technologická řešení v oblastech transportu a logistiky. Velkou příležitostí je sektor obnovitelných zdrojů energie, kde má Nizozemsko s 19% podílem na výrobě energie co dohánět. Dále oblast IT, konkrétně kybernetická bezpečnost, kde je Nizozemsko evropským lídrem. The Hague Security Delta je největší bezpečnostní klastr v Evropě, zahrnující více než 300 veřejných i soukromých organizací. Když jedu v Haagu tramvají nebo skřípajícím vlakem do Amsterdamu, musím myslet na příležitosti pro české výrobce kolejové techniky v rámci modernizace vozového parku. Nizozemský státní dopravce ProRail plánuje kvůli očekávané zvýšené poptávce po železniční přepravě do roku 2030 investice za 20 miliard eur. Za zmínku stojí i zemědělská technika. Nizozemsko se pyšní vysoce moderní, výkonnou a mechanizovanou zemědělskou i živočišnou produkcí a po USA je celosvětově druhým největším vývozcem zemědělské produkce. Přece jen je to země tulipánů a sýrů.

Které z českých firem se v poslední době podařilo na nizozemském trhu prorazit?

Například společnosti Greenbuddies, která sem expandovala se solárními elektrárnami a infrastrukturou pro elektromobilitu. Nebo strojírenské firmě Spoluworks Perfecta, jež nabízí přesné strojírenské díly i do leteckého a kosmického průmyslu. Češi v Nizozemsku nepůsobí pouze jako dodavatelé, ale i jako investoři. Třeba firma Accolade investovala více než miliardu korun do výstavby logistického parku u města Venlo nedaleko německých hranic.

A jaké veletrhy nebo jiné události byste doporučil těm, kteří přemýšlejí o nizozemském trhu?

Aktuálně připravujeme účast českých firem na mezinárodním veletrhu privátních značek PLMA v Amsterdamu, kde se na stánku CzechTrade budou prezentovat hlavně čeští výrobci cereálií, sušenek, slaných pochutin nebo doplňků stravy. Následovat bude účast na květnovém veletrhu VSK v Utrechtu, který je zaměřen na vytápění, instalatérství a klimatizace. Na začátek září plánujeme představit české dodavatele na strojírenském veletrhu Esef v Utrechtu. Ten je obdobou Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně, jen je teritoriálně zaměřený na oblast Beneluxu.

Ve spolupráci se zastupitelským úřadem v Haagu, s nímž skvěle fungujeme jako jeden kompaktní tým, připravujeme misi českých firem v oblasti chytré logistiky, do které budou zapojeny všechny tři země a zastupitelské úřady v Beneluxu. Na polovinu května plánujeme misi pro české výrobce technologií a surovin pro pivovary. Nizozemsko patří se čtyřmi sty pivovary a pivními giganty Anheuser-Busch InBev a Heineken na druhé místo ve výrobě piva na světě a čeští producenti mají v této oblasti rozhodně co nabídnout. Samozřejmě nemohu zapřít, že jsem rodák z Plzně, a k pivu mám tak osobní vztah. Na druhou polovinu roku plánujeme v Amsterodamu prezentaci českých firem v oblasti kybernetické bezpečnosti, umělé inteligence, blockchainu a internetu věcí.

Jedenáct miliard eur do inovací

Co se týče pandemie covidu-19, Nizozemsko patřilo k nejpostiženějším zemím v Evropě. Jak se s tím vyrovnalo? A v jaké kondici se nachází tamní ekonomika?

Zemi sužoval hlavně nedostatek kapacit v nemocnicích. Přísné lockdowny a zákazy vycházení vedly k největším pouličním protestům za posledních čtyřicet let, které byly doprovázeny i násilím. V Nizozemsku je ve společnosti silně zakořeněný princip osobní svobody a otevřenosti a řada lidí se s omezeními jen obtížně srovnávala. I třetí vlna pandemie byla spojena s uzavřením všech služeb a obchodů vyjma těch s potravinami. Zákaz přišel ze dne na den v době předvánoční nákupní horečky a trval až do konce ledna letošního roku. Nizozemsko tak patřilo na přelomu roku k zemím s nejpřísnějšími restrikcemi v Evropě. Na konci ledna se směly otevřít služby i restaurační zařízení, které však musely nejpozději v deset hodin večer zavřít. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že to provozovatelé skutečně dodržovali.

Vyhlídky nizozemské ekonomiky do budoucna jsou veskrze pozitivní. V loňském roce rostlo hospodářství čtyřprocentním tempem, pro letošek se očekává růst HDP okolo tří procent. Nizozemsko je velmi otevřená a exportně orientovaná ekonomika, vliv tak bude mít i situace v okolních zemích, dostatek surovin a komponentů na světových trzích a samozřejmě pandemická situace.

Na oživení svého hospodářství vyčlenila země rozsáhlé investice a plánuje ambiciózní projekty v oblasti umělé inteligence, ochrany zdraví, posílení dopravní infrastruktury, kvalitního vzdělání a mnohé další. Můžete zmínit ty, do nichž se mohou nějak zapojit nebo už jsou zapojeny i české subjekty?

Nizozemsko se právem považuje za jednoho z inovačních lídrů Evropy. Podle globálního inovačního indexu se po Švýcarsku a Švédsku umístilo na třetím místě v Evropě jako země nejpřívětivější k inovacím, celosvětově mu náleží páté místo. Nizozemská vláda hodlá v příštích letech v rámci Národního fondu růstu nalít do inovací 11 miliard eur, a to zejména na infrastrukturní investice a projekty v oblasti umělé inteligence a zeleného vodíku, jehož výroba by byla zcela pokryta obnovitelnými zdroji energie, jako je větrná nebo sluneční energie. Vedle toho patří mezi prioritní obory robotika, medicínská technika, strojírenství, 3D tisk, zemědělská a lesní technika nebo elektrotechnika. Všechno jsou to obory se značným inovačním potenciálem a velkou mírou internacionalizace v celém dodavatelském řetězci, kde najdou uplatnění i české firmy.

Předpokládáme, že i v Nizozemsku se vlivem pandemie změnilo nákupní chování spotřebitelů. Jak tomu čeští exportéři mohou jít naproti?

Určitě stejně jako v ostatních státech v Evropě vidíme vzestup u e-commerce. V roce 2020 narostl obrat o 36 procent, vloni okolo 20 procent a růst, i když už ne tak razantní, lze čekat i letos. Trend nákupu z domova byl umocněn přísným nizozemským lockdownem, který fakticky trval až do začátku února letošního roku. Z toho mohou těžit české technologické firmy, které nabízejí různá řešení pro fulfillment, nebo české e-shopy se spotřebním zbožím, které expandují do Nizozemska. Můžeme pozorovat nový trend, že si nizozemský spotřebitel žádá nové obchodní modely, kdy menší obchody ve městech fungují současně jako supermarkety, rychlé občerstvení, obchod s elektronikou, oblečením nebo prodejna kol. Rychle tak mizí hranice mezi maloobchodním prodejem a lifestylovým obchodem. Nizozemci jsou srdeční lidé a dobří sousedé. Každý třetí uvádí, že v současnosti nakupuje potraviny hlavně od místních podnikatelů, aby je v nejednoduché pandemické době podpořil.

Čím se vyznačuje nizozemské obchodní prostředí? V čem se nejvíc liší třeba od vašeho předchozího působiště, tedy Německa? Co se vám osobně na této zemi nejvíc líbí?

Nizozemské obchodní i regulatorní prostředí je nastaveno tak, že zde úspěšně podnikají jak velké nadnárodní firmy, tak i velmi malé podniky. Výhodou pro obchod i pro život cizinců je fakt, že zde více než 90 procent lidí hovoří plynně anglicky. To v Německu rozhodně neplatí, tam se bez znalosti němčiny těžko obejdete. U Nizozemců se mi líbí jejich otevřenost vůči cizincům, že se na vás sousedi nebo lidé na ulici usmějí, i to, že mají svou zemi rádi a jsou na ni hrdí.

Shrňte na závěr krátce tři hlavní důvody, proč byste našim podnikatelům doporučil, aby se pokusili v Nizozemsku prosadit.

Nizozemci jsou odjakživa zvyklí obchodovat se zahraničím a nemají předsudky. Je to sice velmi kompetitivní, ale bohatý trh. Nizozemci jsou přátelští lidé. A v neposlední řadě i tady mají dobré pivo. Vidíte, tak důvody jsou hned čtyři.

Text: Jana Jenšíková

Foto: archiv CzechTrade