Neznalost pravidel Incoterms může firmy stát miliony

Pro laika představují pravidla mezinárodní přepravy a obchodního styku obsáhlý a nezáživný kodex. Na to, co může napáchat jejich neznalost a jak je přiblížit také malým a středním exportérům, jsme se zeptali prezidenta Mezinárodní obchodní komory ČR Michala Mejstříka.

Je znalost pravidel Incoterms povinná? A jakou mají právní sílu? Jsou například soudně vymahatelná?

Povahu právní normy nemají, ale aktéři mezinárodního obchodu je ve vlastním zájmu dobrovolně dodržují. Závaznými se stávají pouze v momentě, kdy se na ně strany kupní smlouvy výslovně odvolají v textu smlouvy.

Co české firmy a Incoterms?

Velcí exportéři mají vyškolené pracovníky, kteří je ovládají, ale malé a střední podniky (MSP) se obvykle spoléhají jen na služby subjektů mezinárodní dopravy a logistiky a finanční instituce.

Pro mezinárodní dopravce a finanční ústavy je znalost těchto norem běžnou součástí jejich činnosti. MSP jsou ale primárně výrobní subjekty s omezenými finančními a personálními zdroji. Proč by je měly ovládat?

Pokud vyvážejí nebo se vyvážet chystají, je pro ně výhodné, aby je znaly. Každopádně by o nich měly mít alespoň základní povědomí, neboť problematika přepravy zboží a financování exportu je složitá.

Kde třeba takové „minimum“ Incoterms mohou získat?

Naše komora pořádá v rámci svých aktivit semináře, na nichž zkušení odborníci na mezinárodní dopravu a financování zahraničněobchodních transakcí ilustrují teorii na příkladech z praxe. Někdy se bohužel stává, že tyto akce navštěvují pracovníci firem jen kvůli certifikátu. Neuvědomují si, že ztráty, které mohou menší exportéři utrpět v důsledku neznalosti nebo podceňování rizik, jsou tak vysoké, že je mohou přímo existenčně ohrozit.

Znáte podobné případy?

Uvedl bych jeden z posledních, s nímž jsem se setkal. Jistý menší český vývozce podcenil důležitost minimalizace teritoriálních a komerčních rizik a místo stovek tisíc nakonec přišel o čtyřicet milionů korun. Takové případy bohužel nejsou ojedinělé.

Je známo, že máte široké zkušenosti z mezinárodního obchodu. Soustřeďme se v našem rozhovoru stejně jako toto vydání TRADE NEWS na Blízký východ. Jako představitel ICC Česká republika jste tam v poslední době pobýval několikrát. O co jste se nejvíc zajímal?

Jak přitáhnout do Česka tamější investiční kapitál. V Kataru jsem natrefil na řadu západoevropských investorů, kteří do svých zemí lákají investory ze zemí Zálivu. V Británii a Francii vlastní Arabové řadu zajímavých nemovitostí, ale v Rakousku nebo Německu kapitálově vstupují do inovativních průmyslových podniků. Jsou to jak velké společnosti, tak menší či střední. Myslím, že je to inspirace i pro české podnikatele.

Naši arabští partneři se během návštěvy České republiky podivovali, proč se české lázeňství v jejich zemích neprezentuje.

Aby se váš záměr zdařil, museli by movití Arabové přinejmenším o příležitostech v Česku vědět. Jak aktivně se naše firmy snaží etablovat na tamějším trhu?

Samozřejmě je pár českých společností, které si tam vydobyly mimořádný respekt. Mezi nejznámější patří lídři na inovativním sklářském trhu Lasvit a Precioza. Řadu dalších příležitostí však Češi stále promarňují.

Kdo třeba?

České lázně. Jejich provozovatelé si stěžují na úbytek klientely a nedostatek příspěvků ze strany českých zdravotních pojišťoven. Přitom by majetné zákazníky mohli získat třeba v regionu Středního východu. Stačilo by připravit zajímavou nabídku služeb a dát tam o sobě vědět. Rakouské a německé lázně a wellness centra přilákaly díky aktivnímu marketingu nemálo klientů právě z těchto končin světa. Naši arabští partneři se během návštěvy České republiky podivovali, proč se české lázeňství v jejich zemích neprezentuje.

Může v tom firmám nějak pomoci právě vaše organizace?

Oslovili jsme jménem ICC ČR přední české lázně s tím, že jim doporučíme kontakty na obchodních komorách v emirátech Dubaj, Abú Dhabí, Sharja a Ras Al Khaima, kde o služby českých lékařů a lázně vyjádřili opakovaný zájem.

Je známo, že HDP řady blízkovýchodních zemí závisí na ziscích z prodeje ropy a zemního plynu. Podle některých odhadů se tamější zásoby fosilních paliv vyčerpají zhruba za dvě stě let. Jak se tyto ekonomiky připravují na dobu, kdy již nebude jejich růst táhnout nerostné bohatství?

Státy Zálivu postavily svou rozvojovou strategii na principech udržitelného rozvoje a diverzifikaci ekonomiky. Úspěšně kombinují jim vlastní obnovitelné energetické zdroje s jadernou energetikou. Mimořádnou pozornost věnují budování dopravní infrastruktury včetně systému veřejné dopravy.

Emiráty ve svých plánech využívají jedinečné geografické polohy. Například mezinárodní letiště a přístav v Dubaji patří k nejfrekventovanějším leteckým a námořním uzlům a své postavení posilují rovněž všechny blízkovýchodní aerolinie. Skupina Emirates se již propracovala na špici globálních aerolinek.