Bohumír Janský: Pomáhat se vyplatíVšem a všude

Světová mapa obchodních příležitostí se rychle mění a stále více českých firem hledá uplatnění pro svou produkci i na vzdálenějších teritoriích. Svým dobrým jménem tam pro ně vytváří startovací pozici také naše věda. S profesorem Bohumírem Janským, objevitelem pramenů Amazonky, jsme si povídali o dopadech změn klimatu nejen na obyvatele Latinské Ameriky, připravovaných rozvojových projektech českých hydrologů a geologů a historii a současnosti českého byznysu na latinskoamerických trzích.

Československo mělo z meziválečné doby v Latinské Americe řadu kontaktů a dobrou pověst, jichž jsme po válce využili jako efektivního ekonomického nástroje pronikání do regionu. Na začátku 90. let však Česká republika své pozice na tamějších trzích „vyklidila“. Je stále na co navazovat?

Československá průmyslová produkce si udržela pověst kvalitních a spolehlivých strojů a investičních celků a ještě v současné době se mohou naše firmy odvolat na reference z dodávek investičních celků v období Československa. Například jen v Peru stojí z předrevoluční doby čtyři vodní elektrárny, na jejichž přípravách se podíleli naši geologové, projektoví inženýři a dodavatelé technologických zařízení. V regionech jsem narazil třeba na světoznámé textilní stroje z československých podniků a v amazonském pralese na dieselagregáty z ČKD Hořovice. Těším se, že se na konferenci Ministerstva zahraničních věcí v pražském Černínském paláci u příležitosti Iberoamerického týdne 2022 seznámím s novými projekty českých firem v Latinské Americe.

Vnitřní migrace na „vodním kontinentu“

Se svým týmem dlouhodobě zkoumáte příčiny a následky odtávání ledovců a vysychání některých oblastí Peru. Jak na vaše závěry reaguje peruánská vláda a místní samosprávy?

V posledních letech si problém zajištění dostatku vody do budoucna začaly uvědomovat, zajímají se o naše projekty a vyčleňují na ně finanční prostředky.

Co Peruáncům hrozí?

Největším nebezpečím je zrychlující se tání ledovců a výrazný úbytek srážek. S odtáváním ledovců „jdou ruku v ruce“ i přírodní katastrofy. Morénové hráze horských jezer neudrží nápor vody, která spolu s kamením a bahnem smete vše, co jí leží v cestě.

Jaká opatření jim navrhujete?

Třeba zřízení mokřadů, v nichž by se mohla voda z tajících ledovců zadržovat, nebo výstavbu přehrad. Na jejich projekčních studiích, výstavbě a vybavení agregáty, turbínami a dalším zařízením by se mohly podílet také české firmy. Ve velmi tíživé situaci se ocitli například zemědělci v kaňonu Colca. Doplácejí nejen na změny klimatu, ale i na obrovský kanál, který odvádí vodu do suché oblasti v okolí milionového města Arequipa.

Ve spolupráci vědy a byznysu spatřuji velkou příležitost pro pronikání našich firem na mimounijní teritoria.

Využívá česká hydrologie při svém výzkumu rovněž přístroje české provenience?

Meteorologickou stanici, kterou jsme v roce 2016 instalovali v Peru u pramenů Amazonky v nadmořské výšce 5300 metrů, pro nás vyrobila rodinná firma Fiedler AMS z Českých Budějovic. Dalších padesát jejich stanic využívá naše katedra v českých horách. Kvalitou jsou plně srovnatelné s vyspělou zahraniční konkurencí. V Peru rozmisťujeme moderní automatické klimatické a hydrologické stanice, z nichž se každou hodinu přenášejí americkou stacionární družicí aktuální data na náš server.

Ve spolupráci vědy a byznysu spatřuji velkou příležitost pro pronikání našich firem na mimounijní teritoria. V hydrologii a dalších spřízněných oborech má Česká republika dlouhou tradici, vynikající odborníky a kvalitní technologické a přístrojové vybavení. Hydrologická služba pro Království české byla na území Rakouské monarchie založena již v roce 1875 jako druhá nejstarší svého druhu v Evropě. V rámci Českého hydrometeorologického ústavu si vybudovala výbornou pověst po celém světě. Geografie na Přírodovědecké fakultě UK se zařadila mezi stovku nejlepších oborů v rámci světových univerzit.

Již léta si hýčkám v hlavě myšlenku na zřízení projekční kanceláře v rámci struktury Karlovy univerzity, která by se jako vedlejší ekonomickou činností zabývala například projekty na revitalizaci vodních toků.

Osvědčené exportní postupy

Proč se nepoučit?

Jak chcete o přínosech aplikované vědy přesvědčit latinskoamerické partnery, kteří jsou pověstní srdečností a přátelskostí, ale také nespolehlivostí a pomalostí?

Latinos si sice s dodržováním termínů nedělají takovou hlavu jako my, ale na to narazíte i v dalších zemích rozvojového světa. Během studií na ETH v Curychu mě zaujal přístup Švýcarů, Němců a dalších exportérů z průmyslově vyspělých zemí k exportu na trhy třetího světa. Zůstávají v těchto teritoriích trvale přítomni. Zřídí v nich svou kancelář, v níž se střídají pracovníci firmy, seznámí místní se svými produkty a službami, na realizaci projektů dohlížejí osobně a financování drží pod vlastní kontrolou.

Jdete touto cestou?

Ano, zprvu Peruáncům nabízíme projekty a přístroje zdarma spolu s vyškolením obsluhy a možností dalšího vzdělávání odborníků v ČR nebo Peru a trpělivě jim vysvětlujeme přínosy pro peruánskou ekonomiku a společnost. Důležitá je také role „styčného důstojníka“. Pro nás jím byl ještě donedávna v Peru všeobecně respektovaný významný geograf a prezident Peruánské akademie věd Carlos Peñaherrera, který asi před dvěma lety ve věku 92 let zemřel. Naštěstí má následovníky.

V dubnu 2019 jste s vládní delegací, jíž doprovázela asi třicítka představitelů našich firem, navštívil Jižní Ameriku. Podařilo se tam některým z nich už etablovat?

Dvě české firmy tam již vyrábějí pitnou vodu a dodávají ji domorodcům v departmentu Madre de Dios při peruánsko-brazilské hranici, kde ilegální těžaři zlata nevratně znehodnotili asi 120 tisíc hektarů deštného lesa sloučeninami rtuti.

Peru naléhavě potřebuje zajistit svému obyvatelstvu dostatek zejména pitné vody a investovat do čistíren odpadních vod, protože podobně jako 85% obyvatel zemí rozvojového světa nečistí své odpady. České firmy patří v tomto oboru ke světové špičce a mohou zájemcům nabídnout nejvyspělejší technologie.

S Bohumírem Janským hovořila Věra Vortelová

Foto: archiv B. Janského