Energetická náročnost je koulí na noze a ceny se zpátky dolů nevrátí, říká ekonom Partners Martin Mašát

Navzdory tomu, že mnoho Čechů již vnímá zhoršující se hospodářskou situaci ČR a většina z nich za nejvýraznější problém považuje růst cen energií a zdražování potravin, mezi lidmi převládá optimismus a přesvědčení, že náročné období domácnosti nakonec zvládnou, i když s určitými omezeními. V zimě budou muset méně topit a příští rok si nebudou moci dovolit dovolenou, na jakou byli zvyklí. To mimo jiné přinesl nedávný průzkum dospělé populace ČR realizovaný agenturou MindBridge pro finanční skupinu Partners. V této souvislosti jsme položili ekonomu Partners Martinu Mašátovi několik otázek.

Zasaženy jsou domácnosti i firmy

Předpokládám, že s přesvědčením respondentů ohledně náročnosti letošní zimy polemizovat nebudete.

Přesně, jak říkáte. Nastávající zima bude opravdu finančně mnohem náročnější než předešlé. Ale ani po ní nepřijde žádné oddechnutí. Nečekejme, že se ceny vrátí zpátky tam, kde jsme si na ně za posledních pár let zvykli. Cenová hladina prostě je a bude výš než dřív a je jedno, jestli inflace za rok za dva klesne k nule, protože ceny se zpátky dolů nevrátí. To by musela přijít i podobně silná záporná deflace. Jen pro zajímavost: cenová hladina se kvůli inflaci zvýšila od počátku roku 2020 (těsně před pandemií, a tedy za dva a půl roku) o 25 procent. Pokud všem nevzrostou i platy o 20 či 30 procent, tak jednoduše řečeno budeme mít reálně méně na útraty.

I mnohé firmy jsou stejně jako domácnosti velmi zasaženy vysokými cenami energií. V jakém sektoru je tento tlak nejvýraznější a v čem spočívá řešení?

Nechci konkrétně ukazovat, jaký sektor je na tom nejhůř, protože každý má trochu jiné podmínky a jinou výši potenciální pomoci od státu. Z logiky věci je zřejmé, že nejhůř na tom budou energeticky náročné provozy, u kterých existuje vysoké riziko, že budou muset během zimy dokonce zastavit výrobu. Mluvím například o hutích, sklárnách, automobilkách a mnohých dalších provozech, kde je teplota nutností nebo podstatnou částí výrobního či skladového procesu. Na růžích ustláno nebudou mít ani wellness centra, sportoviště a v podstatě veškerý sport jako takový. Nemůžu zapomenout ani na pekárny, které však budou mít obrovskou podporu státu.

A protože lze jen těžko očekávat rychlý návrat cen energií na nedávné a opravdu nízké hodnoty, ve výsledku se bude muset postupně celá ekonomika lehce přetočit na méně energeticky náročná odvětví. Výhodou České republiky je nízká nezaměstnanost, takže se nemusíme obávat jejího významného růstu. Určité regionální problémy nicméně nastat mohou.

Finanční poradci mohou pomoci

Jak na aktuální situaci reaguje finanční skupina Partners a jaké trendy spatřujete v tomto ohledu ve svém oboru?

Náš management vnímá citlivou situaci na poli příjmů, zaměstnanosti i bydlení. Již několik let například propagujeme Den finanční gramotnosti, který nedávno opět proběhl. S ním souvisí i množství přednášek našich odborníků na vysokých a středních školách a občas i hravou formou na základních školách, a to o mnoha tématech, která jsou podle nás při vzdělávání opomíjena, jako je například finanční kázeň, nutnost pojištění rizik či investice.

Dalším trendem, který lze vysledovat, je větší zájem lidí o investování, sazby hypoték i pojištění. Dokud byla nulová inflace a svět byl ke všem vlídný, málo lidí vnímalo rizika. Nyní však žijeme v turbulentní době (covid, sucho, válka, ceny energií atd.) a lidé najednou chtějí jistoty a mnohem víc se ptají na své možnosti a hledají příležitosti, jak nepřijít o své úspory.

Hodně z nich nakonec zjišťuje, že finanční poradci mají nejen mnoho důležitých informací, které dokážou ušetřit peníze, ale že je tento obor velice komplexní a může být i zdrojem obživy a růstu. Samotná skupina Partners nabízí zájemcům několik možností, jak se uplatnit, od klasického poradenství přes práci na pobočkách až po řídicí funkce.

Bohudík poradenství vyžaduje určité kvantum znalostí a povinnost splnit oficiální zkoušky, které vyžaduje centrální banka, čímž je zaručena vzrůstající kvalita celého oboru. Tento přístup regulátora také pomohl skupině Partners, protože eliminoval mnoho „kvaziporadců“, kteří neměli potřebné znalosti a roky zhoršovali kredit poradenského oboru.

Ekonomové by měli věnovat víc pozornosti celkovým náladám ve společnosti.

Optimismus pomůže překonat nejistoty

Přinesl zmiňovaný průzkum nějaké informace, které vás jako ekonoma a občana České republiky překvapily?

Obecné výsledky jsou v souladu s tím, co ekonomové očekávají, tedy že lidé cítí určitou obavu a trápí je hlavně inflace a konkrétně raketový nárůst cen energií a potravin. Na druhou stranu jsou věci, které mě udivily. A to hlavně optimismus do budoucna, kdy si většina lidí i přes očekávané tvrdší finanční podmínky myslí, že situaci nakonec zvládnou i díky určitým omezením své spotřeby. Takový optimismus je krásná vlastnost a pomůže celé zemi překonat potenciální nejistoty.

Asi největším překvapením pro mě však bylo to, že lidé zhoršující se situaci již vnímají. Mnoho českých ekonomů zhoršující se finanční podmínky totiž nevidí nebo ani neočekává. Stejně tak ani tvrdá makroekonomická data ještě nic takového nenaznačují. Však také nezaměstnanost neroste, firmy nekrachují a úroky trápí jen pár lidí s hypotékami. Ekonomové by proto měli věnovat víc pozornosti celkovým náladám společnosti, které s velkým předstihem a většinou správně odhadnou budoucí vývoj. Proto jsou často významní ekonomové současně i sociology.

Porovnáte-li aktuální situaci v naší zemi s dalšími evropskými zeměmi, jaká jsou nejvýraznější specifika ovlivňující konkrétní dění u nás?

Česká republika má několik specifik, která nás odlišují od západních zemí. Je to například stále velká závislost na energetických zdrojích z Ruska. Historicky jsme navíc zemí s větším podílem průmyslu. Jeho energetická náročnost se v současné době bohužel stává koulí na noze. Česko je svým způsobem rozpolceno, chtělo by být Německem, ale co se týče surovin, jsme spíše ruskou kolonií. Rozhodnutí, kterým směrem se vydat, je na politických elitách.

Za rozhovor děkuje Martina Hošková

Foto: archiv skupiny Partners