Victor C. Rønneberg: Škodovky v Norsku patří k nejoblíbenějším vozůmPotenciál je zvláště u těch elektrických

Velvyslanec Norska v České republice Victor C. Rønneberg v rozhovoru pro TRADE NEWS popisuje recept své země na to, jak být ekologičtější a přitom prosperovat. Povídali jsme si také o tom, jaké projekty v naší zemi – v oblasti vědy, vzdělávání, byznysu či kultury – jsou momentálně podporovány z Norských fondů.

Norsko je jedním ze světových lídrů v naplňování cílů udržitelného rozvoje. V čem se může inspirovat Česká republika?

Naše země podnikla v posledních desítkách let mnoho ambiciózních, rozhodných a cílených politických kroků na cestě ke společnosti založené na zeleném a udržitelném rozvoji. Tyto kroky zahrnují řadu opatření, od programů recyklace odpadu a energeticky účinných budov až po osvětové kampaně a daňové úlevy na ekologicky šetrné automobily. Norsko je už nyní jednou z předních zemí, pokud jde o počet elektromobilů na silnicích, ale naším cílem nadále zůstává, aby do roku 2025 mělo elektrický pohon 100 procent všech nových prodávaných vozů.

Vysoké standardy, státní dotace a úzká spolupráce veřejného a soukromého sektoru jsou významnými faktory úspěchu Norska při zavádění udržitelných ekologických řešení. Stejně tak obecně vysoké povědomí o výzvách spojených s životním prostředím a skutečnost, že si většina Norů uvědomuje velkou důležitost udržitelného chování.

I když je Česká republika v mnoha ohledech ve velmi odlišné situaci než Norsko, věřím, že sdílení zkušeností o tom, jak mohou být naše země ekologičtější a přitom prosperovat, nám může hodně pomoci.

Česko přirozeným obchodním partnerem Norska

Přestože Norsko není členem EU, má jako exportní trh pro ČR slušnou perspektivu. Kde vidíte pro české firmy největší příležitosti?

Chceme dál navazovat na dobré obchodní vztahy, které v současnosti s Českem máme, a věříme, že existuje velký potenciál pro ještě užší hospodářskou spolupráci. Škodovka patří mezi nejoblíbenější vozy na norských silnicích a určitě vidíme příležitosti pro zvýšený export automobilů do Norska, zejména elektrických modelů. Česko má navíc v Evropě největší zásoby lithia, tedy klíčové komponenty pro výrobu baterií. I proto bude vaše země i nadále přirozeným obchodním partnerem Norska, protože se snažíme dále elektrifikovat jak veřejnou, tak soukromou dopravu. Naše země také velmi vítá a podporuje růst sektoru zelených technologií, který je tažen českými podniky i výzkumnými centry.

Do roku 2024 by mělo v ČR vzniknout podzemní úložiště CO2, vyprodukovaného lidskou činností. Projekt s názvem CO2-SPICER je financován z Norských fondů a Technologickou agenturou ČR a společně na něm pracují norští a čeští vědci. Jak probíhá dosavadní spolupráce?

Projekty jako CO2-SPICER jsou skvělým příkladem toho, jak mají být Norské fondy využívány, přesně podle představ naší země. A sice k dosažení cílů udržitelného Česka a zároveň přinášet prospěch i Norsku. CO2-SPICER v sobě integruje velmi pozitivní aspekty rozvoje zelených technologií a mezinárodní akademické spolupráce. Když jsem mluvil s norskými vědci zapojenými do projektu, říkali mi, že jsou velmi spokojeni jak s vysokou mírou spolupráce s českými kolegy, tak s celkovým průběhem projektu.

Norské fondy pro výzkum, kulturu i byznys

Vaše země má díky Fondům EHP a Norska v rámci Evropy specifickou pozici. Můžete tyto fondy našim čtenářům krátce popsat?

Fondy EHP a Norska jsou financovány Islandem, Lichtenštejnskem a Norskem. Jejich cíle jsou dvojí – jednak přispět k vyrovnání rozdílů v rámci Evropy, jak sociálně, tak ekonomicky, a jednak posílit vztahy mezi Islandem, Lichtenštejnskem a Norskem a patnácti státy EU, které jsou příjemci těchto fondů. V Česku v současnosti funguje jedenáct programů Norských fondů, z nichž největšími jsou Ochrana životního prostředí, Kultura a Věda a výzkum.

Čeští a norští vědci společně pracují například na několika ekologických projektech či na vývoji sloučenin pro léčbu Alzheimerovy choroby.

Které české instituce dosud tento způsob financování využily?

Vedle zmíněného projektu CO2-SPICER získal financování z programu Věda a výzkum například Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe). GCRI v současné době čerpá finanční prostředky z Fondů EHP a Norska na projekt, který zkoumá, do jaké míry jsou obhospodařované lesy v Česku a Norsku schopny plnit roli ekosystémů budoucnosti. Z programu Věda a výzkum je financován i výzkum na poli medicíny – například Fakultní nemocnice Hradec Králové v současné době dostává podporu na projekt, jehož cílem je vývoj sloučenin pro léčbu Alzheimerovy choroby.

Naše země si rovněž vysoko cení bohaté a rozmanité historie České republiky, a proto se v rámci Norských fondů zavazuje k tomu, aby české kulturní instituce pomohlo uchovat a dále posilovat pro budoucí generace Evropanů. Program Kultura pomáhá financovat zakládání a chod různých institucí, které mají kulturní, symbolickou a historickou hodnotu. Mezi aktuálně podporované projekty z tohoto programu patří mimo jiné profesionalizace a posílení Sdružení knihoven ČR nebo třeba vybudování památníku obětem romského holocaustu v Letech.

Můžete jmenovat i nějaké české firmy, které čerpají z Norských fondů?

Program Věda a výzkum je v současném programovém období otevřen i pro podniky. Jednou z firem, které z tohoto programu získaly podporu, je Newton Technologies. Tato česká společnost v současné době pracuje na vylepšování systémů pro automatické rozpoznávání řeči pro švédštinu a norštinu. Jedná se o velmi užitečnou technologii pro vytváření automatických přepisů všech typů mluvených textů, od televizních pořadů až po parlamentní debaty.

Počítá se s podporou českých podniků i v dalším programovém období Norských fondů?

Ano, tato podpora se osvědčila a určitě se s ní počítá. 

Za rozhovor děkuje Daniel Libertin

Foto: archiv V. C. Rønneberga a Shutterstock