Jan Rafaj: Naše ekonomika ztrácí dech, musíme proto rychle jednat

Jan Rafaj se stal prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR letos v květnu, zrovna v době, kdy ekonomika stagnuje a firmám klesají zakázky. Hovoříme s ním v předvečer Mezinárodního strojírenského veletrhu.

Jak vidíte současnou situaci?

Česko se nachází na křižovatce. Má za sebou poměrně úspěšné období transformace a mnoha oborům se daří, je tu řada špičkových firem. Obnovili jsme staré značky jako Tatra, Wikov nebo Prim. Vznikly i úplně nové, jako je Linet nebo Avast. Ale začíná se ukazovat, že musíme do určité míry přenastavit parametry naší ekonomiky, abychom mohli být úspěšní i dál.

Makroekonomická čísla ukazují, že naše ekonomika ztrácí dech. Jsme společně se Španělskem jediní, kdo nedokázal ještě rozhýbat hospodářství a dostat se na úroveň před pandemií. Začínají nás pomalu předhánět ekonomiky, které byly vždy za námi, jako je například Polsko. To je naprosto alarmující. A má to jediný důvod – chybí nám odvaha dělat strategická rozhodnutí a posouvat Česko v roky dlouho odkládaných úkolech. Zanedbávají je všechny poslední vlády. Reformy v oblasti energetiky, infrastruktury, vzdělávání, trhu práce, podpory výzkumu a vývoje.

Čekáme na zákony, které zjednoduší investice i podnikání

Co se s tím dá dělat?

Potřebujeme odvážnou vládu a legislativní smršť zákonů, které usnadní strategické investice a zjednoduší podnikání. Cesta se otvírá ve vládním výboru pro strategické investice, který premiér Petr Fiala v polovině tohoto roku zřídil. V našem zájmu si přeji, aby byl jedním z mála politiků, který své politické sliby promění v konkrétní činy. Jsme připraveni na nich spolupracovat a máme celou řadu návrhů v energetice, infrastruktuře i konkrétní investice, které by měl stát podpořit. Bude to nákladné, ale pojďme udělat odvážný krok, jako je to ve firmách, oddělme investiční náklady od těch provozních, které by státu měly přinést násobně víc než to, co do nich vložíme.

Chybí nám odvaha dělat strategická rozhodnutí.

Na politiky současně apelujeme, aby mysleli za čtyřleté volební období a přesvědčili o změnách i opozici. To nejhorší, co nás může potkat, je náhlé otočení kormidla. Problémy už jsme si pojmenovali, i vláda si je uvědomuje, je čas začít se změnami. První jasné úkoly, které jsou splnitelné do konce volebního období, vládě předáme na našem sněmu, kterým tradičně zahájíme Mezinárodní strojírenský veletrh.

Před volbami do čela svazu jste si definoval pět priorit. Jednou z nich byla podpora finálních českých výrobků. To předpokládám zapadá i do současné vize transformace ekonomiky?

Zcela jistě. Musíme najít nový potenciál, protože původní konkurenční výhoda, jako je levná pracovní síla a tradiční průmysl, se vyčerpaly. Čelíme výzvám zelené a digitální tranzice a potřebujeme naši ekonomiku orientovat na finální české výrobky a služby. Právě díky vlastním produktům s vysokou přidanou hodnotou se naše ekonomika může posunout mezi nejúspěšnější ekonomiky světa. Nemusíme přitom vyrábět jen finální výrobky od začátku až do konce. Měli bychom být schopni i v dodavatelském řetězci dodávat celé sofistikované soustavy, které vznikly díky českému výzkumu a vývoji, a nejen jednoduché komponenty. Věřím, že celou řadu takových českých firem s přidanou hodnotou budete mít možnost vidět i na letošním veletrhu.

Podpora exportu je nezbytná

Jak podpořit naše firmy, aby se jim dařilo víc prosazovat v zahraničí?

V první řadě musíme mít jasnou exportní strategii a naplňovat ji. Musím říct, že ta, kterou připravilo MPO, je velmi dobře nasměrovaná. A mám velkou radost, že se do ní podařilo dostat dva klíčové aspekty, které by měly přístup k podpoře exportu změnit k lepšímu – cíl vybudovat ekonomiku s vlastními finálními produkty a vyšší přidanou hodnotou a měnící se situaci na globálních trzích. Teď musíme jasně stanovit harmonogram a priority jednotlivých úkolů, aby nezůstalo jen u nápadu na papíru.

Abychom byli úspěšní, je potřeba také řešit exportní financování a pojišťování podporované státem. Podporujeme také další rozšiřování ekonomicko-diplomatické sítě. Personální obsazení ekonomických úseků velvyslanectví a kanceláří CzechTrade se v posledních pár letech výrazně zkvalitnilo. Je však třeba pokračovat a zvyšovat institucionální podporu zejména v mimoevropských zemích. Jen tak se nám podaří diverzifikovat export a snížit naši závislost na vnitřním trhu EU.

Naše firmy jsou nadále schopné dodávat zákazníkům kvalitní produkty za konkurenceschopné ceny. Český vývoz ale potřebuje adekvátní podporu státu, aby nebyl znevýhodněn proti produktům zahraničních firem se silnou státní podporou exportu.

Svazu průmyslu se podařilo letos uspořádat už jedenáct podnikatelských misí. Jak letošní rok hodnotíte? Vidíte nějaké nové trendy v této oblasti?

Jsem moc rád, že se podnikatelské mise v doprovodu nejvyšších představitelů státu podařilo po tříleté pauze letos opět nastartovat. Jak už jsem zmínil, český export se musí orientovat nejen na Evropu. Ta bude sice vždy náš dominantní obchodní partner, ale vysoká míra závislosti není optimální, jak se ukázalo v minulých letech. Podnikatelské mise pomáhají firmám otevírat dveře na nové trhy. Na těch posledních jsme začali aktivně spojovat vědeckou a ekonomickou diplomacii, tedy zájmy firem a českých univerzit a vědců, protože digitalizace, inovace, nové technologie a spolupráce ve vědě a výzkumu se stávají stále častěji účinnějším pojítkem také pro mezinárodní jednání firem o možné spolupráci.

Často se mluví o tom, že obchodní příležitosti může přinést i obnova Ukrajiny.

To je oblast, kterou za Svaz průmyslu a dopravy ČR hodně řešíme. Podniky jsou aktivní už nyní, domlouvají spolupráce a budují vztahy. V únoru jsme s podnikateli navštívili veletrh Rebuild Ukraine, na začátku července jsme pak společně s Hospodářskou komorou uspořádali podnikatelskou misi přímo na Ukrajinu. S více než třicítkou firem jsme navštívili Lvov, Kyjev a Dnipro.

Všichni ale víme, že poválečná obnova je i politická záležitost. Proto stále apelujeme na vládu, aby firmy v tomto ohledu podporovala. Jsme rádi, že se podařilo prosadit, aby si podniky mohly vývoz na Ukrajinu pojistit v rámci programu Fond Ukrajina. Zatím se ale jedná o pilotní projekt, na který je vyčleněno pouze 339 milionů korun. Z toho získají podporu jednotky, maximálně desítky firem. Proto i nadále jednáme a máme přislíbeno, že se tato částka v příštím roce výrazně zvýší, pokud se pilotní program osvědčí. Také se budeme snažit, aby byl navýšen maximální objem na jednoho zákazníka.

Za rozhovor děkuje Jana Jenšíková

Foto: archiv SP ČR