„Pozice Francie je v Česku výjimečná – je to největší odběratel českých výrobků mezi zeměmi, s nimiž naše země nemá společnou hranici. Vzájemné vztahy mají také dlouhou historii, což mimo jiné stojí za tím, že je Francie třetím největším investorem v Česku s více než pěti sty firmami a sedmdesáti tisíci zaměstnanci.“ Tak začínáme rozhovor s Michalem Mackem, ředitelem Francouzsko-české obchodní komory (FČOK). Ta nedávno zveřejnila data za rok 2023, která ukazují, že obchodní vztahy mezi našimi zeměmi významně posílily.
Celkový obrat našeho vzájemného obchodu přesáhl vloni 15 miliard eur, což představuje čtyřprocentní růst oproti roku předchozímu. V jakých odvětvích je nejvýraznější?
Nejvýznamnější segment je automotive, a to v obou směrech. Následuje elektronika, kde je velká část také napojená právě na automotive, a strojírenství. Pokud jde o rostoucí odvětví, jsou to čistě z pohledu objemu vývozu z Česka do Francie nepřekvapivě motorová vozidla, stroje a zařízení a v opačném směru počítače, elektronické a optické přístroje a potravinářské výrobky. Vzájemná obchodní výměna se ale odehrává především v průmyslu.
Jaká odvětví vidíte jako nejperspektivnější pro vzájemný obchod v blízké budoucnosti?
Obrovský potenciál růstu vidíme v energetice, zejména ve spojení s dekarbonizací průmyslu a obnovitelnými nebo novými zdroji energie. V tomto směru je Francouzsko-česká obchodní komora velmi aktivní a musím zde rovněž velmi vyzdvihnout spolupráci s bývalým velvyslancem Alexisem Dutertrem, který se v těchto oblastech také hodně angažoval. Velmi perspektivním oborem je dopravní infrastruktura – silniční i železniční, zejména směrem k vysokorychlostním tratím v Česku. Dále bych zmínil bezpečnost a obranný průmysl, kde jsou obě země velmi silné. A pak je to rozhodně, a to bez ohledu na výsledek výběrového řízení na dostavbu elektrárny Dukovany, jaderná energetika.
Spojuje nás (nejen) jádro
U jaderné energetiky lze mluvit o jakési celoevropské renesanci, je to tak?
Jednoznačně. A celé je to především zásluha spolupráce Francie a Česka. Právě díky práci našich a francouzských europoslanců bylo jádro nakonec uznáno jako čistý zdroj energie. Přitom Francie byla ještě donedávna na cestě k utlumování svých jaderných elektráren, aby před několika měsíci závazně vyhlásila, že chce postavit 14 nových jaderných reaktorů. Nové reaktory se budou stavět i u nás a v Polsku a zájem projevily mimo jiné také Slovinsko, Bulharsko, Nizozemsko, Švédsko či Velká Británie.
Vedle renomé, které tím Česko získává na evropském poli, jde také o obrovskou příležitost pro české firmy, protože v Evropě není mnoho jiných zemí, které by uměly stavět jaderné elektrárny. Umějí to francouzské firmy jako EDF či Framatome, ale i když jsou násobně větší než třeba ČEZ, samy to rozhodně nezvládnou. Francouzi vědí o našem unikátním know-how a silném zázemí v oblasti jádra, dlouhodobě založeném na vzdělávání, od středního školství přes specializované vysokoškolské obory. Navíc máme hotový dodavatelský řetězec právě od vzdělávání, výzkumu a vývoje přes firmy, které už často s těmi francouzskými dlouhodobě spolupracují na stavbách a dodávkách jaderných elektráren po celém světě.
Díky spolupráci Francie a Česka bylo jádro nakonec na poli EU uznáno jako čistý zdroj energie.
Jádro nabývá na významu i s rostoucí rolí energetické soběstačnosti Evropy.
Ano, a záměrem Francie je vytvořit celoevropský dodavatelský řetězec pro energetickou soběstačnost a bezpečnost, což jsou témata, která EU řeší nejen v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině, ale i s nadcházejícími prezidentskými volbami v USA a pokračující závislostí Evropy na Číně v oblasti obnovitelných zdrojů. A jádro má tu výhodu, že v něm už jako Evropa soběstační jsme. Velmi vítám, že Česko nejen v této oblasti přebírá na evropském poli iniciativu – však patříme mezi ty větší země v EU, a navíc jsme výrobním a průmyslovým jádrem našeho kontinentu.
Přes pět set francouzských společností v Česku
Francie je třetím největším zahraničním investorem v České republice po Německu a Rakousku. Kolik francouzských firem zde působí a kolik pracovních míst celkem vytvářejí?
Je to víc než pět set firem, které zaměstnávají celkem přes sedmdesát tisíc lidí, takže z pohledu počtu filiálek a zaměstnanců je Francie dokonce druhým největším investorem v naší zemi.
Můžete uvést příklady největších zaměstnavatelů?
Zmíním třeba Vinci, který je jedním z největších zaměstnavatelů v Česku vůbec. Z dalších můžeme jmenovat společnosti Bouygues, Saint-Gobain či Veolia, v maloobchodě pak například Sephora, Decathlon nebo Lagardere.
V čem je Česko pro francouzské firmy perspektivní destinací například ve srovnání s okolními zeměmi, jako je Polsko, Slovensko či Maďarsko?
Když pomineme Polsko, které má přece jen výrazně větší trh, a srovnáme to s podobně velkými zeměmi, tedy s Maďarskem a Rakouskem, vidíme, že v Česku mají Francouzi dvakrát víc firem, které tu vytvářejí dvakrát víc pracovních pozic. Francouzské podniky totiž vědí, že jsme největší průmyslová velmoc v regionu střední Evropy, a valná většina jejich investic směřuje právě do průmyslu.
Pomáháme firmám na obou březích
Jak může FČOK pomoci českým malým a středním podnikům, které by rády vstoupily na francouzský trh či by tam chtěly dál rozvíjet své obchodní aktivity?
Pro tyto účely máme v rámci komory specializované oddělení nazvané Le Booster, které zajišťuje škálu služeb, od studie trhu přes vyhledání klientů a partnerů až po tzv. learning expeditions, kdy jedeme do dané země osobně prozkoumat určitý segment. Vedle toho jsme velmi aktivní na relevantních veletrzích ve Francii i Česku. Ve Francii to jsou třeba Pollutec nebo Global Industrie a další, v Česku zase na MSV v Brně už dvacet let pořádáme Francouzský pavilon.
FČOK je jediná ze zahraničních obchodních komor v Česku, která nabízí dlouhodobější služby s vyšší přidanou hodnotou. Namátkou umíme firmám poskytnout adresu či sídlo na daném trhu a obchodníky na částečný úvazek nebo jim zajistit i vyhledání zaměstnanců či agenturní zaměstnance. Stejně tak jsme schopni firmám dodat i daňovou, účetní a mzdovou agendu.
Můžete uvést příklady českých firem, které už na francouzském trhu uspěly?
Na úvod musím říct, že v tomto panuje mezi Francií a Českem velký nepoměr. Českých investorů na francouzském trhu je pouze kolem deseti a z nich většina patří do skupiny EPH Daniela Křetínského, který tam vložil finance mimo jiné do energetiky, maloobchodu či médií. Dále je to třeba biotechnologická firma Sotio ze skupiny PPF, která vyvíjí léky na rakovinu. Z úspěšných menších samostatných firem jmenujme Lasvit a Linet. Obě mají společné znaky v podobě silného know-how a kvalitní a výjimečný produkt, což jsou zároveň hlavní podmínky úspěchu na francouzském trhu. Ovšem mohli bychom jmenovat i další menší úspěšné hráče, například společnost BEDNAR FTM.
Co mají podle vás společného, respektive díky čemu se jim podařilo dosáhnout úspěchu?
Zejména pro malé a střední firmy platí, že musejí mít silnou vůli a vytrvat, jelikož se pravděpodobně budou muset potýkat s řadou bariér. Tou první je jazyk; podmínkou hladšího vstupu na trh je bezesporu vynikající znalost francouzštiny. Neméně podstatným faktorem je přetrvávající vnímání Česka jako východoevropské země, i když i to se postupem času zlepšuje. Proto musejí české firmy daleko víc dokazovat, že na to mají – třeba i prostřednictvím referencí pro velké francouzské podniky v Česku.
V rámci komory pilně pracujeme na posilování image Česka a českých podniků ve Francii a snažíme se ta přetrvávající klišé odbourávat. Dokazujeme našim partnerům, že Česko není východní Evropa, a dovolím si říct, že valná většina našich malých a středních firem je kvalitou na úrovni těch francouzských či německých. Ale nemyslete si, vyvracení předsudků je potřeba i v opačném směru. Například toho, že Francouzi opravdu nejsou věčně stávkující lenoši, kteří chodí na dvouhodinové obědy. Vždyť Francie má nejvyšší produktivitu práce v průmyslu v celé Evropě!
S Michalem Mackem hovořil Daniel Libertin
Foto: archiv M. Macka