Martin Klučar: Japonsko se otevírá jako nikdy předtímA bude vás fascinovat

Pro Japonce jsou vysoká kvalita a originalita zboží a služeb naprostá samozřejmost. Co nesmí chybět v manuálu úspěšného exportéra na japonský trh a jak se na něm daří českým firmám v tradičních i inovativních oborech, jsme se zeptali českého velvyslance v Japonsku Martina Klučara.

Generální ředitelka japonské vládní agentury na podporu obchodu a investic JETRO označila před čtyřmi lety v rozhovoru pro TRADE NEWS v souvislosti s uzavřením dohody o volném obchodu mezi EU a Japonskem za velkou šanci pro české malé a střední firmy potravinářství, ale také oblast digitální ekonomiky. Podařilo se tato očekávání naplnit?

V návaznosti na dohodu o hospodářském partnerství zaznamenal evropský export do Japonska zvýšení o více než 20 procent u zboží a 27 procent u služeb. Nejsilnějším odvětvím vývozu z EU do Japonska je agrární export, jenž posílil zhruba o 30 procent. Nejlépe si vedou ty členské státy, které registrují největší počet produktů se zeměpisným označením. Česká republika má ve srovnání například s Francií či Itálií těchto označení registrováno mnohem méně, a proto i dopad dohody v této oblasti je menší. Nicméně odstranění, respektive postupné snižování cel, které z dohody vyplývá, je pochopitelně pozitivní i pro české potravinářské společnosti.

V digitální ekonomice se na místním trhu postupně prosazují především české technologické firmy z oblasti kyberbezpečnosti nebo softwarových řešení. Nejen pro ně je ale zásadní, aby se více otevřel japonský trh s veřejnými zakázkami. I proto po pěti letech od okamžiku, kdy dohoda vstoupila v platnost, probíhají s japonskou stranou jednání, jak ji účinněji implementovat a plně využít její oboustranný potenciál.

(Nejen) japonské pivo s českou stopou

Zastavme se ještě u skutečnosti, že Japonsko je velmi závislé na importu potravin. O které české zemědělské komodity a potravinářské výrobky je na japonských ostrovech největší zájem?

Vzhledem ke geografické vzdálenosti obou zemí je český agrární vývoz do Japonska orientován spíše na potravinářské výrobky, ačkoliv v některých komoditách jsme na místním trhu rovněž poměrně silní. Jedná se především o suroviny potřebné k výrobě piva, tedy chmel a slad. Pro české pěstitele chmele je Japonsko jedním z nejdůležitějších trhů vůbec. Světově proslulý Žatecký poloraný červeňák, který je nepostradatelný pro přípravu pivních ležáků, odebírají z České republiky jak místní velké pivovary, tak pivovary řemeslné. Stále více do Japonska vyvážíme ale i jiné chmelové odrůdy, jichž se u nás pěstuje okolo třiceti. Japonský trh s pivními ležáky nebo třeba pivy stylu IPA tak nese výraznou českou stopu.

Japonský trh s potravinářskými výrobky nese už výraznou českou stopu.

Pokud se jedná o potravinářské výrobky, zájem je o cukrovinky, výrobky z obilovin – například cereálie či racionální potraviny, pivo či mléčné produkty, ve kterých máme dlouhou tradici. Japonští spotřebitelé však začínají objevovat i česká vína nebo destiláty. Především bílá vína z České republiky sbírají v posledních letech nejvyšší ocenění ze světových vinařských soutěží a věřím, že si jejich typickou chuť a vůni oblíbí i v Japonsku.

Drony, vesmírné technologie a letadla

V červnu jste navštívil a podpořil účast českých firem na veletrhu Japan Drone. Co našim firmám z oboru přinesla účast na této akci?

České „dronové společnosti“ se veletrhu účastnily již podruhé a věřím, že pro ně opět s úspěšným výsledkem. Získaly mimo jiné i řadu užitečných obchodních kontaktů a v Japonsku platí dvojnásob, že osobní kontakt je hlavně v úvodu nezastupitelný. Během veletrhu jsem navíc mohl zahájit prezentaci jedné z účastnících se českých firem – Dronetag, která představila své produkty, s nimiž aktuálně vstupuje na japonský trh.

Jaké mají firmy předpoklady oslovit svými výrobky vyspělé subjekty japonského leteckého průmyslu?

Obecně vnímáme, že české společnosti leteckého průmyslu mají v Japonsku co nabídnout. Vidíme rostoucí poptávku nejen po dronových technologiích, ale v souvislosti s rostoucími investicemi do japonského vesmírného programu i zájem v tomto směru. Dochází také k postupným změnám místních pravidel pro ultralehká letadla, což otevírá další příležitosti. Proto také v současné době připravujeme český národní pavilon na podzimním veletrhu Japan Aerospace v Tokiu, na němž se představí se širokou nabídkou produktů a služeb z oboru aerospace okolo dvaceti českých firem.

Hry a virtuální realita

Český herní průmysl se velmi úspěšně etabloval na náročných trzích, jako jsou Spojené státy a země EU. Jak se mu daří pronikat na třetí největší herní trh světa po USA a Číně?

Jsem velmi rád, že ani Japonsko, které je opravdovou herní velmocí, není výjimkou a česká herní studia jsou na místním trhu úspěšná. V posledních letech zde měla například velký ohlas hra Kingdom Come: Deliverance vyvinutá českou společností Warhorse Studios, která se dočkala i kompletní lokalizace do japonštiny. V minulém roce jsme měli na největším japonském herním veletrhu Tokyo Game Show český stánek. Ten poutal pozornost například hrou Last Train Home o československých legionářích, kteří při dlouhém návratu do vlasti zanechali stopu i v Japonsku.

V posledních letech nebývale roste rovněž segment virtuální a pozměněné reality. I v něm máme svá želízka v ohni?

Máme. V tomto směru mě velice potěšilo otevření první zážitkové arény s názvem Divr Immersive Arena v dubnu v Jokohamě. Je výsledkem spolupráce české společnosti Divr Labs s místním partnerem a doufám, že časem bude těchto herních arén přibývat i v dalších japonských městech.

Umění, kultura i sport

Na řadě míst ve světě platí, že kultura otevírá dveře byznysu. Platí to i v Japonsku?

Věřím, že tomu tak je právě v Japonsku, kde povědomí o České republice vychází i ze zájmu o českou kulturu, který tu má již tradičně hluboké kořeny. Velmi oblíbená je mezi Japonci především česká klasická hudba. Děti v místních školách se učí skladby Bedřicha Smetany a některé melodie českých skladatelů jsou doslova všudypřítomné. Své obdivovatele zde získaly také česká literatura a české výtvarné umění, například díla Alfonse Muchy. Specifickou roli hrají čeští architekti, kteří dali v Japonsku ve dvacátém století vzniknout mnoha výjimečným a dnes již slavným stavbám.

Japonci jsou vášnivými obdivovateli české klasické hudby.

Jaké kulturní akce připravuje naše ambasáda pro japonskou veřejnost pro nejbližší období?

České velvyslanectví ve spolupráci s Českým centrem na tuto tradici navazují a v rámci kulturní diplomacie v ní společně pokračují. Ať už tradičními formáty, jako jsou výstavy a koncerty, nebo různými uměleckými happeningy v centru Tokia či speciálními cykly typu Rok české hudby, jímž si letos v Japonsku připomínáme velikány české klasické hudby.

V souvislosti s Japonskem je zmiňována také česká sportovní diplomacie. Můžete ji přiblížit?

Již od sedmdesátých let minulého století předáváme vítězům na vrcholných turnajích typicky japonského a zde mimořádně sledovaného zápasu sumo pohár z českého skla. A právě v posledních letech se nám podařilo oboustrannou spolupráci v této tradiční oblasti posunout na vyšší úroveň. Navázali jsme kontakty s pořadateli velkých sportovních akcí po celém Japonsku, a umožnili tak českým sportovcům účast například na populárním ósackém maratonu či golfovém turnaji na Okinawě. Do povědomí Japonců se díky loňskému mistrovství světa, kde český národní tým nadchl svými výkony místní fanoušky, vepsal také český baseball. I v této oblasti se nám nadmíru daří.

V tomto čísle TRADE NEWS dáváme velký prostor také události EXPO 2025 v Ósace. Čím bude z vašeho pohledu tato akce jedinečná?

Světová výstava v Ósace bude pro nás samozřejmě jednou z hlavních akcí příštího roku. Český pavilon na EXPO bude navazovat na úspěšnou prezentaci Československa na ósackém EXPO 1970, na který se dodnes v Japonsku vzpomíná. Laťka je tedy nastavená vysoko a my s týmem generálního komisaře Ondřeje Sošky a se všemi zapojenými resorty a agenturami spolupracujeme na tom, aby Česká republika využila tuto unikátní příležitost představit se návštěvníkům během půl roku v co nejlepším světle.

Jak se na přípravách EXPO podílí vaše velvyslanectví?

Velvyslanectví se intenzivně zapojuje hlavně do příprav byznysového programu českého pavilonu. Chtěli bychom, aby se tematické týdny české přehlídky propojily s důležitými japonskými veletrhy, projekty ekonomické diplomacie a akcemi na velvyslanectví, které plánujeme na příští rok.

Je to nyní přibližně rok od zahájení vaší diplomatické mise v Tokiu. Čím vás Japonsko během té doby překvapilo a na co byste naše čtenáře z řad podnikatelů rád upozornil?

Japonsko je velmi zajímavá, v mnoha aspektech fascinující a jedinečná země, která přitahuje zájem turistů celého světa. Tradice, kultura, jídlo a výrobky v kombinaci s moderním způsobem života, krásnými přírodními sceneriemi a historickými památkami se jistě nesmazatelně vryjí do paměti všem návštěvníkům i těm, kteří tady mají možnost dlouhodobě pobývat a pracovat. Velmi důležitým zdrojem pozitivních zkušeností je také samotná společnost. Místní lidé jsou k sobě i cizincům velmi slušní a ohleduplní, nechybí vstřícnost a spolehlivost.

Podnikatele je však třeba upozornit i na to, že v Japonsku je v některých případech nezbytné obrnit se trpělivostí a nelze očekávat rychlé výsledky. Je třeba také počítat s tím, že se nebude možné vždy domluvit bez tlumočníka do japonštiny. Nejspíš také překvapí, že japonská státní správa a banky nejsou tak digitalizované, jak jsme zvyklí z Evropy. Je třeba být navíc připraven na to, že komunikace s japonskými partnery a zákazníky bude časově náročná a intenzivní. Pokud se však české straně podaří navázat se zdejšími partnery pevné vztahy, získá spolehlivé a loajální protějšky.

Za rozhovor děkuje Jana Jenšíková a Věra Vortelová

Foto: archiv M. Klučara