Ondřej Soška: EXPO často přirovnávám k olympijským hrám nesportovních odvětvíUkazuje to nejlepší, co mohou jednotlivé země světu nabídnout

Světové výstavy EXPO jsou skvělou příležitostí k posílení národní značky a propojení globálního trhu s českými firmami. Jedná se o nejvýznamnější společenskou, obchodní a kulturní událost na světě, která se koná jednou za pět let. Pravidelně ji navštěvují desítky milionů lidí z celého světa a pro firmy je to šance ukázat se v mezinárodním měřítku a navázat klíčová partnerství. Nadcházející EXPO 2025 se uskuteční od dubna do října v japonské Ósace na ostrově Jumešima a Česko bude reprezentovat sebevědomý a vizuálně velice atraktivní pavilon vytvořený ze smrkového dřeva a skleněné fasády. „Už jen tím, že některé partnery vezmeme takzvaně na palubu a převezeme je deset tisíc kilometrů daleko, japonské straně ukazujeme, že máme podnikatele, s nimiž stojí za to se minimálně začít bavit,“ vysvětluje generální komisař české účasti Ondřej Soška.

Nejsou světové výstavy už historicky přežitý koncept?

První světová výstava – též známá jako The Great Exhibition – se konala v Londýně již v roce 1851, tedy před více než 170 lety, takže by se skutečně mohlo zdát, že tyto akce mají svá nejlepší léta za sebou. Já si to ale nemyslím. Za tu dobu si vydobyly pozici největších výstav světa. Od roku 2000 se konají pravidelně jednou za pět let a trvají šest měsíců. Obvykle je pak navštěvují desítky milionů lidí. A když se taková masa zvedne, jde se na něco podívat, a ještě k tomu zaplatí vstupné, nemůže být o přežitém konceptu vůbec řeč.

Co může účast na EXPO přinést Česku?

V první řadě je to skvělá platforma pro budování národní značky. Už jen to, že se během půl roku dennodenně setkáváte téměř s celým světem na jednom místě, představuje skvělý a jedinečný koncept. Českým firmám může přinést nová odbytiště, může jim pomoci s expanzí či exportem. Existuje celá řada studií, které dokazují, že návratnost státních investic do podpory exportu je efektivní. Dále bychom chtěli přispět k lákání nových investorů nebo rozšiřování stávajících investic v Česku. Máme také zájem dále rozšiřovat vědecko-výzkumnou spolupráci mezi japonskými a českými vědeckými subjekty a chceme přispět k lákání japonských turistů do regionů, nejen do Prahy.

Nadcházející EXPO bude největší akcí této dekády a já věřím, že s naším vizuálně atraktivním pavilonem uspějeme. Jsme si vědomi toho, že je v mnoha aspektech inovativní, o to víc mě ale těší, že už teď se o něm hojně mluví a posbíral některá pomyslná prvenství.

O jaká prvenství se jedná?

Náš pavilon bude první dřevostavbou svého druhu bez kovové konstrukce v Japonsku. Tam navíc zarezonoval natolik, že rozvířil veřejnou diskuzi k CLT dřevostavbám a jejich právní úpravě. To je na tak tradičně orientovanou zemi s jasně vymezenými pravidly poměrně kumšt.

Co říkají českému pavilonu Japonci?

Jsem velice mile překvapen a potěšen, jak moc pozitivní ohlasy na něj už od počátku máme. Japonci veškeré dění okolo světové výstavy sledují mnohem podrobněji a pečlivěji než například lidé u nás. Na český pavilon a na české pivo, jak nám často říkají, se moc těší. Byli samozřejmě i tací, kteří nás upozorňovali na to, že pavilon tak, jak ho architekti navrhli, v Japonsku nikdy nepostavíme. Ale on se už několik měsíců staví a posbíral řadu „mezinárodních mediálních ocenění“.

Ulice Ósaky už žijí nadcházející světovou výstavou

Proč by se firmy měly zapojit do národní prezentace?

Japonsko je čtvrtou největší ekonomikou a jedním z hegemonů světového obchodu. Charakterizuje ho vysoce rozvinutý, velmi konkurenční a zároveň velký vnitřní trh s vysokou kupní silou obyvatel. Primárně ale není tak úplně snadné se na něj dostat. Hledání obchodního partnera může být zdlouhavější a nákladnější než v jiných teritoriích, protože Japonci na něj mají podobně vysoké nároky jako na sebe. Očekávají kvalitní přípravu, dochvilnost, interakci a aktivitu.

V Asii je vnímání role státu silnější než v Evropě, a pokud nějaká firma spolupracuje se státem a participuje na národním pavilonu, má v očích tamějších partnerů mnohem větší váhu a relevanci. A právě zde vnímám naši první velkou přidanou hodnotu. Určitě je fér říct, že byznys za firmy neuděláme, to ostatně ani dělat nemůžeme. Už teď se malým i velkým podnikům snažíme a nadále budeme snažit poskytnout maximální podporu.

A co další přidané hodnoty?

Účast na EXPO 2025 firmám poskytne skvělou příležitost expandovat nejen do Japonska, ale i širšího regionu vysoce konkurenčního Indo-Pacifiku. Jeho území tvoří čtyřicet států a zasahuje přes dva oceány na čtyři kontinenty. Indo-Pacifik je centrem světového obchodu a jedním z nejrychleji rostoucích ekonomických regionů na světě, kde každoroční růst HDP dosahuje v průměru téměř šesti procent. Země Indo-Pacifiku tvoří více než 40 procent světového HDP a do roku 2040 má toto číslo dokonce překročit hranici 50 procent.

EXPO je navíc prestižní záležitostí a skvělou referenční zakázkou i v případě, pokud firma nemá exportní ambice směrem do Asie. Může ale pomoci například zvýšit objem zakázek, získat nové partnery a přivést nové klienty. Takovou zkušenost mají z minulosti například společnosti Koma Modular, GreeenTech nebo Česká mincovna.

Expo business auditorium

Co konkrétně nabízíte svým partnerům?

Nabízíme jim skvělou platformu pro posilování značky a možnost navázat cenné kontakty, stejně jako jedinečnou příležitost představit se potenciálním partnerům z celého světa a diskutovat s nimi o aktuálních trendech, technologiích a inovacích. Při tom všem mohou využívat veškeré zázemí českého národního pavilonu včetně servisu restaurace a dalších služeb, jako je například tlumočení nebo marketingová podpora.

Během šestadvaceti týdnů chystáme řadu byznysových témat, která chceme v Japonsku společně s partnery představit. Jedná se například o nanotechnologie, fintech, vesmírné technologie, kyberbezpečnost nebo cirkulární ekonomiku.

Kolik stánků náš národní pavilon bude schopný pojmout? A budou se nějak střídat?

Svůj přístup, který schválila vláda v červnu 2022, od počátku koncipujeme trošku jinak, než tomu bylo v minulosti. Rádi bychom více akcentovali byznysový program v pavilonu tak, aby se do něj mohlo zapojit co nejvíc firem, které budou mít zájem. Právě proto jsme připravili koncept střídání byznysových týdnů, nikoliv klasických stánků. Byznysový program se bude primárně odehrávat v kruhovém multifunkčním auditoriu a byznys lounge na střeše pavilonu formou konferencí, workshopů, seminářů, networkingů a dalších nejrůznějších aktivit.

Světovou výstavu navíc nevnímáme jako klasický výstavní obchodní veletrh už jen proto, že drtivou většinu návštěvníků tvoří široká veřejnost. To je podstatný rozdíl. Je potřeba si také uvědomit, že koncept těchto akcí se v čase také proměňuje. Je to dáno už jen tím, že se ho účastní mnohem větší počty zemí než v minulosti. Pro srovnání: areál EXPO 1970, které se konalo rovněž v Ósace, měl zhruba 330 hektarů a vystavovalo v něm 67 zemí. Budoucí výstava se koná na umělém ostrově v areálu o rozloze zhruba 135 hektarů, přičemž se zúčastní 161 mezinárodních účastníků a devět mezinárodních organizací. Náš pozemek má necelých 1000 metrů čtverečních, a ještě existují omezení, jak moc ho můžeme zastavět a do jaké maximální výšky můžeme jít.

Firmy už také nečekají pět let, než představí nějakou technologickou novinku. Smysl světových výstav se zkrátka posunul, je součástí našeho rozvoje. Lidé si často myslí, že se všechno vyřeší online. Nesouhlasím s tím. Osobní setkávání za mě má v dnešním světě ještě větší smysl než kdy dřív. Navíc jsem přesvědčen, že světové výstavy mají pro svět a lidstvo stále veliký přínos.

Připojte se k nám i vy a pomozte utvářet pozitivní obraz Česka na EXPO 2025. Společně můžeme dosáhnout globálního úspěchu.

Text: Jana Kohoutová

Foto: archiv Kanceláře generálního komisaře EXPO 2025