Tomáš Rak: Svět ovlivňuje nejistota a nerovnováhaZákladem úspěšného obchodu je flexibilita

Tomáš Rak žije zahraničním obchodem, a především exportem, už téměř čtvrtstoletí. Třináct let stojí v čele týmu Komerční banky, který pomáhá českým firmám k úspěšnému byznysu. Povídali jsme si o změnách a trendech světového i domácího obchodu, o tom, co nyní firmy na poli financování nejvíce řeší a kde ocení dobrou radu a pomoc.

Bezpochyby největšími výzvami pro naše exportéry byla covidová epidemie a následně válka na Ukrajině, jež doslova přepsala mapu českého exportu. Letos se rozhořel konflikt v Íránu, jak to z vašeho pohledu nejvíc ovlivňuje podnikatele?

V současné době nejen naši klienti netrpělivě očekávají, jak se konflikt v Íránu vyvine, respektive kdy již skončí. Řada z nich je totiž ovlivněna již od samého počátku výrazným zdražením dopravy do a z Asie. Toto zdražení nastalo především z důvodu zdražení pojistek, konkrétně jejich části nazvané emergency conflict surcharge nebo také war risk surcharge. Bavíme se o zvýšení ceny námořního kontejneru o sto až dvě stě procent.

Čím je export pro českou ekonomiku, je jasné. Tvoří více než sedmdesát procent HDP a zásadně ovlivňuje finanční stabilitu země. Jak významný je z pohledu vaší banky?

Exportující firmy jsou důležitou součástí našeho portfolia s podílem až padesát procent, pokud se bavíme o všech exportérech. Ti opravdu aktivní, kteří s námi realizují pravidelné obchody, tvoří patnáct až dvacet procent.

Na jejich význačnou roli je však třeba se dívat i z hlediska inovací a zvyšování konkurenceschopnosti pro celou ekonomiku a potažmo i pro banky. Pokud náš klient exportuje, je vystaven konkurenčním podmínkám na globálním trhu a musí přicházet s odpovídajícím řešením/produktem, což klade zvýšené nároky i na potřeby financování a zajištění plateb. Banky proto musí přicházet s odpovídající strukturou financování a hledat cesty, jak je poskytnout, včetně využívání méně obvyklých struktur zajištění přes mezinárodní instituce či pojišťovny.

Jaké hlavní aktuální trendy vnímáte ve světě?

Těch trendů je řada, některé nás ovlivňují přímo, jiné zprostředkovaně. Jejich společným jmenovatelem je celkové zvýšení nejistoty. Konkrétně pak mohu jmenovat globální zhoršení bezpečnostní situace, které vede k výraznějšímu příklonu k obranyschopnosti a podpoře obranného průmyslu, což je výrazná změna oproti klidným letům řekněme do roku 2021. Dále je zde nejistota ohledně cen energií a snahy zajistit si stabilitu dodávek. Tyto trendy s sebou nesou potřebu infrastrukturních investic a rozvoje technologických inovací, které vidíme v bankovních potřebách našich klientů.

Obecně pozoruji ve světovém obchodě dlouhodobou nerovnováhu mezi USA a Evropou na jedné straně a Čínou na straně druhé. USA a Evropa spotřebovávají výrazně víc, než vyrábějí, a Čína naopak vyrábí víc, než dokáže spotřebovat. USA se nyní soustředí na posílení domácího průmyslu a snížení obchodního deficitu. Čína usiluje o to stát se surovinově nezávislou (mimo jiné svými aktivitami ve třetích zemích) a rovněž o nalezení nových odběratelů mimo USA a EU.

EU by měla nadále pokračovat v posilování jednotného trhu, své konkurenceschopnosti a větší orientaci na třetí řekněme rozvojové země. Státy jako Indie, Indonésie nebo Saúdská Arábie budou dál nabývat na významu a zároveň, i v souvislosti s probíhajícím konfliktem, se budou snažit být víc nezávislé a samostatné včetně průmyslového a technologického rozvoje.

Hovoříte o tom, že Asie a rozvojové země budou hrát v zahraničním obchodu stále větší roli. Jak se to už teď projevuje u klientů KB? Jaká teritoria jsou více žádaná, jaké služby?

Zahraniční obchod má velkou setrvačnost a změny nelze provést doslova ze dne na den – mluvíme víc o postupné změně a ta se děje. Dokládá to i pokles podílu exportu do EU. Jako důsledek již uvedených výzev vidíme vyšší snahu našich klientů o rozvoj obchodních vztahů právě se zmíněnou Indií, Indonésií, Středním východem nebo Afrikou obecně.

V posledně jmenovaném případě je však situace složitější, jelikož téměř ve všech afrických státech došlo ke zhoršení ekonomické situace a platební morálky, což je také důvod, proč hledat i méně tradiční řešení financování. U vzdálenější Asie přetrvává importní charakter a konkrétně například Čína se pro naše exportéry stává spíše konkurencí. Do USA již nejde tolik o tradiční vývoz, ale stále víc se zde jedná o lokalizaci výroby i jako důsledek ochrany místního trhu.

Jaká perspektivní teritoria naši podnikatelé zatím opomíjejí?

Zde bych uvedl Alžírsko, Maroko, Vietnam, Jižní Afriku nebo Brazílii. V těchto exotičtějších zemích vidíme rostoucí zájem o zajišťovací produkty trade finance. U zemí rozvojového charakteru pak i zájem o exportní financování velkých zakázek v kombinaci s trade finance produkty. Jako banka na tyto trendy reagujeme posilováním vztahů s velkými lokálními bankami a také mezinárodními finančními institucemi jako EBRD, IFC (International Finance Corporation), Africkou exportní bankou (Afreximbank) nebo Asijskou rozvojovou bankou (ADB), díky čemuž můžeme krýt našim klientům záda i v rizikovějších destinacích.

V souladu s celkovým zaměřením české ekonomiky je převažujícím exportním sektorem automobilový průmysl s dvacetiprocentním podílem na celkovém exportu a hned za ním strojírenství s devatenáctiprocentním podílem. Roste podíl obranného průmyslu, který je velmi specifický stejně jako jeho financování. Jak jste na tuto situaci připraveni?

Obranný průmysl je a bude do budoucna perspektivním oborem, který podporujeme. Neřadíme sem pouze firmy obranného průmyslu, ale i širokou škálu podniků z různých průmyslových odvětví, které jsou schopny dodávat zboží a služby pro potřeby armády i dalších ozbrojených složek v České republice i v zahraničí. Financování vývozu specifické pro tento sektor je ve většině případů poskytováno na riziko státu, jenž si zboží kupuje prostřednictvím ministerstva obrany nebo specializované státem vlastněné firmy. Kromě exportního financování hovoříme i o dokumentárních akreditivech a zárukách, které k těmto obchodům nerozlučně patří.

Poskytování bankovních produktů pro tento typ zboží je časově náročnější zejména z důvodu nutnosti kontrol dodržení všech pravidel a nařízení pro tuto oblast a je vždy spojené s důkladným prověřováním všech zúčastněných stran každé jednotlivé transakce.

Shrňme na závěr, kde za hranicemi vidíte v nejbližších letech největší příležitosti pro české firmy. Je nějaké teritorium, které jste nejmenoval?

V Komerční bance vidíme v nejbližších letech příležitosti na sousedním německém trhu, který je pro Českou republiku klíčový. Impulzem pro německou ekonomiku je odblokování takzvané dluhové brzdy a navýšení veřejných výdajů zejména v oblasti obranného průmyslu. V praxi již určité signály, že k tomu dochází, máme. Česká republika by měla se svou silnou průmyslovou tradicí a geografickou blízkostí z tohoto trendu profitovat. Pro nás to znamená být připraveni nabídnout odpovídající trade finance řešení.

S Tomášem Rakem hovořila Jana Jenšíková

Foto: archiv Komerční banky