Pro Českou exportní banku jsou prioritou kvalitní projekty

„Loni jsme podpořili export nově uzavřenými smlouvami v hodnotě 10 miliard korun, letošní plán je podobně ambiciózní,“ říká generální ředitel České exportní banky Karel Bureš a dodává: „Za dvacet let existence ČEB je to už 340 miliard korun.“

Když jsme se spolu loni koncem listopadu bavili, tvrdil jste, že Česká exportní banka právě prožila zlomový rok a nabrala nový dech. Uplynulo dalších pět měsíců, potvrdila se vaše slova?

Ano, potvrdila a podařila se nám spousta věcí. Zrealizovali jsme několik obchodních případů, současně proběhla řada jednání s potenciálními klienty. Pro ně jsme také zorganizovali semináře a zúčastnili se zajímavých podnikatelských misí.

Začněme obchody. Který považujete za nejvýznamnější?

Máme radost z každého. Ale pokud mám jmenovat jen jeden, tak je to export čtyř letadel L 410 do Afriky, konkrétně Alžíru a Mosambiku. Zakázku získala firma Aircraft Industries z Kunovic. Odběratelem je významný zákazník ACIA Aero, zkušený letecký přepravce v regionální dopravě, kterému Aircraft Industries v minulosti dodala již čtyři letadla. Pro nás je to pátá spolupráce s tímto prestižním tuzemským výrobcem letadel.

A na jakých dalších obchodních případech pracujete?

Portfolio našich klientů by se mělo brzy rozrůst například o společnost ZAT Příbram. Vzhledem k tomu, že exportně výrazně posiluje, navázala s námi spolupráci, která by ještě letos měla vyústit v realizaci prvního obchodního případu. Půjde o financování v oblasti klasické i jaderné energetiky.

Můžete našim čtenářům ZAT Příbram trochu víc představit?

Dodává komplexní řešení systémů řízení v oblasti energetiky, těžby nerostů, dopravy a průmyslu, exportuje do padesáti zemí světa včetně Latinské Ameriky, Kuby i Austrálie. Je jednou ze čtyř firem v EU, které dodávají vlastní řídicí systémy pro primární okruh jaderných elektráren. ČR se díky tomu řadí mezi světové dodavatele nejpokročilejších digitálních řídicích systémů pro jádro.

V únoru média informovala, že s vaší bankou jednal jeden z kurdských ministrů. Co bylo důvodem jeho návštěvy?

Byl to Abdulsattar Majeed Qader, kurdský ministr zemědělství a vodního hospodářství. Na programu jednání byly možnosti výstavby a dodávky technologií do zemědělských farem zaměřených na produkci drůbeže nebo hovězího masa a mléka, dodávky zemědělských strojů, výstavby přehrad a čistíren odpadních vod. Kurdskou stranu zajímalo financování, proto jsme jí představili produkty naší banky.

Takové jednání se zahraničními partnery je zřejmě výjimkou. Obvykle jezdí vaši zástupci do zahraničí jako členové různých podnikatelských misí.

Ano, ve většině případů jednáme o financování exportu českých firem přímo v zahraničí. Jen v prvním čtvrtletí jsme byli členy pěti misí. Pokud to vezmu podle abecedy, šlo o mise do Ázerbájdžánu, Indie, Koreje, Nepálu, Srbska a Turecka.

Vrátili jste se z misí s nějakými konkrétními výstupy?

V případě mise do Ázerbájdžánu, kde naši zástupci doprovázeli ministra Jana Mládka, šlo o projednání přípravy podpisu klubového úvěru na rekonstrukci prioritního koridoru železniční tratě Baku–Tbilisi–Kars. K podpisu by mělo dojít nejpozději v květnu. Další jednání se týkala dostavby dálnice Baku–hranice Ruské federace, kde si při stavbě prvního úseku, financovaného ČEB, udělala velmi dobré jméno akciová společnost OHL ŽS. Ta má nyní velkou šanci realizovat dostavbu formou klubového financování ČEB spolu s ČSOB.

A co další teritoria?

Z Indie a Nepálu zatím konkrétní výstupy nejsou. Obě země ale chtějí intenzivně rozvíjet ekonomické vztahy s ČR. Pro ČEB je to pozitivní signál. V Korejské republice, kterou navštívil premiér Bohuslav Sobotka, jsme hledali nové příležitosti a současně projednávali konkrétní obchodní případ. Ten se týká financování výstavby a dodávky zařízení pro minipivovar. Mimochodem, jde o dodávky, v nichž je Česko po Německu druhým nejvýznamnějším exportérem na světě.

V Srbsku jsem se zúčastnil osmého zasedání mezivládního Česko-srbského smíšeného výboru pro hospodářskou spolupráci. O české investice je tam velký zájem, čeští vývozci mohou navíc počítat s výraznou podporou srbské vlády. Pátá mise směřovala do Turecka, doprovázela předsedu Poslanecké sněmovny ČR Jana Hamáčka. Turecký byznys je nám nakloněn, zdejší investoři projevili zájem o spolupráci s ČEB. Seznámili nás se třemi energetickými projekty, na jejichž výstavbě by se mohly podílet české firmy a které bychom financovali.

Rozhodující není velikost exportující firmy, ale kvalita projektu.

Slovo exportér skloňujete často, nezajímají ale ČEB jen velcí exportéři?

To je mýtus, rozhodující není velikost exportující firmy, ale kvalita projektu. Segment malých a středních podniků je v naší republice naopak hodně zajímavý, inovátorský. Proto jsme přizpůsobili organizační strukturu obchodního úseku aktuálním potřebám trhu s cílem posílit svou kapacitu ve prospěch malých a středních podniků. Hlavními produktovými nástroji jsou proexportní záruky – ty poskytujeme jako zajištění pro úvěr čerpaný u komerčních bank, dalšími jsou bankovní neplatební záruky, předexportní a exportní úvěry, odkupy pohledávek. Především v případě odkupu pohledávek z kontraktu a proexportních záruk se přitom jedná o produkty, kterými se odlišujeme od jiných bank a jsme v tomto směru jedineční.

ČEB letos slaví kulaté jubileum, protože bankovní licenci získala před dvaceti lety. Co považujete za nejlepší dárek k narozeninám?

Jsou to reference našich klientů. I v našem případě platí, že doporučení je ta nejlepší vizitka.