Technologie jsou jen protéza

Text Věra Vortelová Foto archiv Ondřeje Douleho Publikováno

„V současné době jsou technologie tlačené průmyslem a marketingem a slouží především byznysu. Měly by však sloužit primárně člověku, který je jejich tvůrcem. O tom, jak důležité je toto téma, svědčí mimo jiné skutečnost, že jsme se již po dvou letech stali z malé výzkumné skupiny ve floridském Human-Centered Design Institute samostatnou školou,“ říká vesmírný architekt Ondřej Doule. Jeho dočasného pobytu v České republice jsme využili k rozhovoru nejen o integraci člověka do technologických systémů, průsečících pozemské a vesmírné architektury, simulátoru kosmického obydlí, ale i o jeho snu o českém kosmickém centru.

Takže my, běžní uživatelé digitálních technologií, se konečně dočkáme jejich humanizace?

Řekla jste něco, co představuje trend posledních čtyřiceti let a čemu se právě snažíme vyhnout. Pokusím se to vysvětlit na příkladu. Dnes si musí pilot nastudovat spoustu příruček a procedur, a když narazí na problém, sáhne po tabletu, na němž hledá jeho řešení. A my se snažíme bariéru mezi fyzickou a mentální determinací člověka a technologií odstranit jeho integrací do systému od samého začátku. Tomuto umělému prostředí říkáme trochu expresivně „osobní kokpit“.

Zákazník nemusí vědět nic

Počítače, chytré telefony, koneckonců i technologie pro domácnost jsou pro nás běžné už řadu let. Proč u nich často nemáme slibovaný pocit uživatelského komfortu?

Protože k vývoji nových, technologicky složitých produktů nebývá obvykle přizván systémový architekt, ale jen systémový inženýr. A ten se nezabývá uživatelským komfortem, ale hlavně funkcemi a bezpečností dle existující standardizace. Například pracovat s Windows 10, které jsou intuitivnější než předcházející systémy, jsem se naučil rychle jen proto, že znám systémy využívané v minulosti. Ne vždy respektují vývojáři fakt, že moderní technologie slouží člověku jen jako „protéza“ a měly by co nejvíc vyhovovat jeho mentalitě.

Jak to chcete udělat?

Vyvíjíme takové systémy, které respektují komplexnost lidského organismu a reagují na jeho fyzický a mentální svět v souladu. Snažíme se posunout je víc do intuitivní roviny, aby uživatel pochopil principy obsluhy produktu hned i bez manuálu. Apple, který tuto myšlenku aplikoval nejen do svých telefonů, v nichž nemusíte nic komplikovaně instalovat ani upravovat a ony vám jen relativně stabilně slouží, na trhu uspěl.

Technologie by měly sloužit primárně člověku, který je jejich tvůrcem.

Trávíte již léta prakticky stále na cestách po světě a znáte dobře americký trh, o němž se tvrdí, že je velmi náročný. Na co klade tamější legislativa největší důraz ve vztahu k zákaznické veřejnosti?

Na bezpečnost výrobků.

Existuje nějaký rozdíl mezi USA a ČR v obecném přístupu k otázce ochrany spotřebitelů?

Pomineme-li standardizace a certifikace, v České republice se na rozdíl od USA předpokládá určitý standard exaktního vědění zákazníka. U nás je i běžný občan zvyklý víc přemýšlet o tom, co dělá, co by mu mohlo hrozit, a hledat chybu u sebe. Ale to je špatně. Případná rizika má předem domýšlet výrobce.

Jste svým založením praktický a manuálně zručný člověk, přesto jste si zvolil teoretický a experimentální obor. Proč? Má vesmírná architektura nějaké přesahy do architektury pozemské?

Samozřejmě. V současné době se již konstruují simulátory a budují kosmodromy, máme stále víc systematických informací a zkušeností a hodně dopředu nás posunuly možnosti počítačového modelování. Vesmírná architektura byla využívána již od šedesátých let minulého století, jako disciplínu ji však uznal až v roce 2002 Americký institut pro letectví a astronautiku. V roce 2007 jsem se připojil ke komunitě vědců, která se snaží vytvořit pro tento obor standardy. Této aktivitě se věnuji ve volném čase a považuji ji za svou celoživotní výzvu.

Lze vaše znalosti a technologie využít v pozemských civilních oborech?

Vesmírná architektura není sci-fi, ale nová vývojová fáze tradiční pozemské architektury. Její poznatky přinášejí praktické využití při projektování udržitelných systémů, staveb a v ekologii.

Můžete uvést konkrétní příklad?

Do této oblasti patří třeba prototyp simulátoru vesmírného obydlí, který jsme s naším týmem letos dokončili a rádi bychom ho někdy také představili české veřejnosti. Tento habitat pro extrémní prostředí by mohl najít uplatnění i na Zemi v případě živelních katastrof.

Z Utahu do Ostravy

Ve svých plánech se zrovna nedržíte při zemi, přesto se vám je daří postupně naplňovat, ale příležitosti nacházíte zatím převážně v zahraničí. Máte v hlavě nějaký projekt, který by se mohl realizovat v ČR?

Rád bych podpořil osvětový, vzdělávací a výzkumný technologický projekt, jehož součástí by bylo české kosmické centrum. Poměrně detailně jsem se s jejich obdobou seznámil v USA a západní Evropě. Českou verzi, skromnější a kompaktnější, nepovažuji za nereálnou. Společně s mými kolegy jsme spočítali, že navzdory obrovské počáteční investici by byl projekt rozhodně ziskový. V současné

Do jaké lokality byste ho situovali?

Ideálně do revitalizované Dolní oblasti Vítkovice. Architekt Josef Pleskot tam vytvořil vynikající zázemí pro vzdělávání i výzkum. Pro ostravské centrum hovoří i další argumenty: dobrá dopravní dostupnost, velká databáze kvalitních evropských vědců a v neposlední řadě potřeba řešit na Ostravsku problém nezaměstnanosti.

Vesmírná architektura není sci-fi, ale nová vývojová fáze tradiční pozemské architektury.

V ČR působí jen pár globálně konkurenceschopných firem v oblasti letectví a kosmonautiky. Na co se zaměřuje vaše Space Innovations?

Specializujeme se na architekturu systémů, které zahrnují člověka v extrémním prostředí. Jsme jedna z mála společností v Evropské unii, která poskytuje služby v oblasti výzkumu, designu a vývoje hardwaru pro simulace pilotovaných letů s tím, že obdobný hardware pak může mít i praktické pozemské využití.

Jak úspěšný je váš podnikatelský projekt?

Náš tým se skládá z nadšených inovátorů, pro něž vzhledem k finanční náročnosti výzkumu není primární zisk. Každý z nás se proto zabývá ještě dalšími výdělečnými aktivitami. I já na aktivity Space Innovations přispívám z peněz, které si vydělám na mezinárodních projektech.

Chtěl byste jednou bydlet třeba na Marsu?

Rád bych se tam podíval z profesního hlediska architekta, ale žít bych na něm nechtěl. Zajímám se o středověkou architekturu a barokní opevnění, takže by se mi líbilo osídlit v budoucnu nějakou zříceninu nebo malou pevnost, které bych rekonstruoval.

Celý článek si přečtěte v tištěné verzi TRADE NEWS 4 / 2016 na straně 62—64.

Štítky Nové technologie, space, Design

Za obsah inzerce zodpovídá inzerent. Žádné části textu nebo fotografie z Trade News nebo www.itradenews.cz nesmí být používány, kopírovány nebo jinak šířeny v jakékoliv formě či jakýmkoliv způsobem bez písemného souhlasu vydavatele.