Miroslav Hiršl: Správná banka je něco jako rodinný lékař

„Myslíme si, že jsme mistři improvizace, ale třeba Černohorci nás strčí do kapsy. Dokáží hotová kouzla, avšak dlouhodobé plánování a systematický přístup není zrovna jejich silná stránka. Zato si umí užívat života daleko víc než my. Stráví sice v práci méně hodin, ale přesto ji dokáží odvést dobře, protože vyhmátnou to podstatné a dají tomu prioritu. To mi bylo během mého čtyřletého působení v Podgorici hodně sympatické. Když totiž dvanáct let dojíždíte do Prahy z Hradce Králové a strávíte každý den minimálně dvě a půl hodiny v autě, pak vás každá porada, co nikam nevede, rozladí,“ začínáme netradičně nad obálkou našeho balkánského vydání rozhovor s Miroslavem Hiršlem, který se z pozice generálního ředitele a člena představenstva Société Générale Montenegro stal v srpnu členem představenstva Komerční banky zodpovědným za distribuční síť. Zdá se, že do čela KB přichází další zkušený praktik, který během více než dvaceti let poznal bankovní procesy skutečně skrz naskrz.

Minulé vydání TRADE NEWS vyšlo pod headlinem České stopy na Balkáně. Jakou stopu jste po čtyřech letech v Černé Hoře zanechal vy?

Ve všech zemích, kde Société Générale působí, přináší do bankovnictví určitý standard. A tam, kde není trh příliš vyspělý, je tento dopad značný. To byl přesně náš případ v Černé Hoře. Société Générale zde před jedenácti lety koupila jednu z místních bank – Podgoričku banku – a začala zavádět vlastní standardy a způsob práce, na jaké jsme zvyklí. V době akvizice byla banka podle velikosti úvěrového portfolia osmá na trhu. Když jsem tam přijížděl v roce 2014, byli jsme číslo tři a po dvou letech už jednička a tu jedničku jsme udrželi. Centrální banka Černé Hory nás vnímala jako banku s nejlepší kvalitou řízení, s nejlepším přístupem k bankovnictví.

Jak se vám vlastně povedlo tamní tým rozhýbat?

Balkánský manažer má sklony k autoritářství. „Abys tu mohl být manažerem, musíš být gazda,“ slýchal jsem ,dobré‘ rady. Tomu však osobně nefandím, a tak jsem se i v Podgorici snažil se svým týmem nastavit přístup partnerský. Na začátku to nefungovalo, musel jsem všem vysvětlit, že od nich očekávám iniciativu, že nestačí pouze plnit příkazy… A i když skutečné bankovnictví začalo v Černé Hoře fungovat teprve před nějakými deseti lety, a neměli tedy moc šancí se to naučit, nedostatek znalostí a zkušeností vyvážili nadšením a svým přístupem. Začali růst a postupně přebírali zodpovědnost za svěřené úseky. Někdy jsem měl pocit, jako když jim právě narostla křídla.

Takže se stejným nastavením přicházíte do pražské centrály KB?

Vlastně se přímo do budovy Na Příkopě po dvanácti letech vracím. Přicházím do fungující silné banky, která má u klientů zvuk a jsem připraven podílet se prostřednictvím svého týmu na jejím dalším rozvoji. Svět se mění tak rychle, že centralizované řízení je autokratické. Nemá šanci obstát. Potřebujeme, aby každý člověk v organizaci rozuměl tomu, co se od něj očekává, a sám přicházel v hranicích své kompetence s invencí a nápady, jak to zlepšit a posunout dál.

Chceme klientům usnadnit život

I v KB dnes probíhá spousta změn, které jsou z vašeho pohledu nejdůležitější? V centru zájmu stále zůstává klient, na tom se nic nemění. Tomu potřebujeme dodat kvalitní, uživatelsky příjemný produkt splňující jeho očekávání. Hezky se to řekne, ale za tím je teprve ta bankovní továrna, která se to musí naučit a musí to umět také nabídnout. Když se podíváme na bankovní trh, všichni čelíme stejným výzvám. Prostředí se mění hodně rychle, všechno směřuje k digitalizaci, automatizaci, někdy k robotizaci – a firma, která na to dokáže rychle reagovat, vítězí. I naše banka chce vítězit. Víme, že musíme nabídnout dokonalý a jednoduchý produkt, protože doba, kdy klient musel spolupráci s bankou vydržet, je dávno pryč. My chceme být jeho partnerem, chceme ho doprovázet na cestě, ať už životem, nebo podnikáním, chceme mu dobře poradit a nabídnout produkty, které mu tu cestu usnadní a zpříjemní. Banka má být rodinný lékař, který vás dobře zná, a zkušení poradci jsou její vizitkou. Když se ještě vrátím ke svému působení v Černé Hoře, kolikrát se mi stalo, že klient nejvíc ocenil, když jsem mu nějakou investici rozmluvil. Přišel třeba za dva roky, že mi děkuje, protože u něj skutečně nastal problém. Sice jsem neudělal obchod, ale získal jeho důvěru.

Jakým problémům budou muset čelit naše firmy? Co říkají vaši makroekonomové na současný vývoj?

Průmysl přidal za prvních pět měsíců letošního roku po sezonním očištění meziročně pouze kolem dvou procent. Jeho motor v podobě automobilového sektoru ztrácí hybnou sílu. Většina producentů naráží na své výrobní možnosti a zoufale se snaží najít novou pracovní sílu. Investují do produktivity, robotizace, automatizace, ale to je běh na delší trať. Podle našich makroekonomů domácí produkce výrazně nezrychlí, zpomalení se neprojevuje na trhu práce, který je utažený a bude i nadále podporovat mzdový růst. Slabá koruna a vysoká inflace povede k dalšímu zvyšování sazeb. Dosažení hladiny pětadvacet korun za jedno euro se předpokládá v polovině příštího roku navzdory rozšiřujícímu se úrokovému diferenciálu. Koruna doplácí na vnější rizika a silný americký dolar.

To nezní příliš optimisticky, co byste podnikatelům doporučil? V čem jim tedy jako banka můžete usnadnit život?

Z tohoto pohledu by každý exportér a importér měl znát svou otevřenou měnovou pozici a zvažovat instrumenty omezující případné kurzové ztráty v době existující volatility kurzů. Nejlevnější je samozřejmě přirozený hedging, kdy se příjmy a výdaje v různých měnách vyrovnávají, ideálně v kombinaci s kurzovými doložkami u co nejvíce obchodních partnerů a vhodnými bankovními instrumenty. Rovněž aktuální a další předpokládaný růst úrokových sazeb by měl přimět k úvahám o zajištění úrokovém. Je lepší zabývat se vlastním podnikáním a získáváním zákazníků, než řešit vnější pohyby často zásadně snižující marži. To, že se jedná o významnou oblast, dokazuje i průzkum AMSP ČR mezi malými a středními podniky, který ukázal na meziroční dvojnásobný nárůst významu kurzového rizika spojeného s ukončením intervenčního režimu.

Na MSV cítíme tep podnikání

Znát problémy svých klientů je pro bankéře zásadní. Z tohoto pohledu si určitě nenecháte ujít Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, kde jich máte spoustu na jednom místě. Najdeme stánek Komerční banky tradičně před pavilonem Z? Ano, náš stánek bude na svém místě. A zatímco Komerční banka se tohoto největšího průmyslového svátku u nás účastní již po osmnácté, u mne to bude premiéra. Strávím na veletrhu a hlavně s našimi klienty a partnery celé úterý a musím přiznat, že už se moc těším, že uslyším, co plánují, o čem uvažují nebo sní, co je trápí. Budu mít pak určitě o čem přemýšlet.

Součástí vašeho programu bude také podpis již tradiční smlouvy s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR, která zahájí další etapu dlouhodobé spolupráce.

AMSP ČR je naším velmi respektovaným partnerem, vážíme si logického spojení stabilní banky s významnou profesní a nezávislou organizací. Dává nám to možnost lépe pochopit potřeby malých a středních podnikatelů a máme prostor společně uskutečnit řadu akcí, například průzkumů, analýz, seminářů, publikací. Součástí jsou i projekty zaměřené na začínající podnikatele v čele s grantovým programem Nastartujte se, jehož šestý ročník právě v těchto dnech uzavíráme. Vážíme si i kvalitního informačního zázemí, které vytváří váš magazín TRADE NEWS.

Text: Jana Jenšíková

Foto: archiv KB