Stephen B. King: Americký trh je pro vás jako stvořený

Stephen B. King se cítí být víc byznysmenem než diplomatem. Když se stal před rokem a půl velvyslancem Spojených států amerických v České republice, jako jeden z prvních kroků stanovil pro ambasádu roční cíle a nastavil jejich měřitelnost. Jako ve firmě. O co konkrétně šlo? Podařilo se je splnit a jakou roli v tom hrají české firmy? Nejen o tom jsme s ním hovořili v jeho pražské rezidenci.

2019 = 3 + 3 + 3 + 3

Jakou roli ve vaší pracovní náplni hraje ekonomická diplomacie?

Svou primární misi v roli velvyslance vidím v budování a rozvíjení ekonomických vztahů mezi našimi dvěma zeměmi, které mají opravdu mnoho společného, a i díky tomu tu jsou obrovské možnosti spolupráce. Chtěl bych, aby to bylo něco, co tu po mně zůstane – abych přispěl k tomu, že co nejvíce zvýšíme hodnotu našich vzájemných ekonomických vztahů a budeme maximalizovat příležitosti v USA pro české firmy. V tomto směru vidím spoustu nevyužitých šancí. Vedle toho je samozřejmě mým hlavním úkolem v roli velvyslance starat se o bezpečí všech zhruba dvaceti tisíc amerických občanů na území vaší země a k tomu zhruba půl milionu našich turistů a dalších návštěvníků.

Jaké nejdůležitější cíle jste v rámci ekonomické a obchodní sekce velvyslanectví stanovil?

Nazval jsem je 2 + 2 + 2 + 2 a úkol byl následující: identifikujme dvě americké firmy, které do konce roku mohou začít investovat v Česku, dále dvě americké firmy, které na českém trhu už jsou a chtějí tu expandovat, a naopak dvě české firmy, které chtějí začít investovat v USA, a dvě další firmy, které už tam jsou a chtějí dále růst. Díky kombinaci těchto čtyř párů společností můžeme pomoci vytvořit tisíce pracovních míst, a významně tak přispět k rozvoji vztahů mezi oběma státy. A moji kolegové byli hned první rok úspěšní a úkol splnili!

Takže stejný cíl máte i letos?

V rámci zvyšování motivace jsme náš cíl na rok 2019 zvýšili na 3 + 3 + 3 + 3. Znovu říkám, že to je něco, co bych tu po sobě rád zanechal.

Odvaha a podnikatelský duch

Během svého působení v naší zemi jste určitě navštívil nějaké malé a střední podniky. Můžete některé jmenovat a říci, co vás na nich zaujalo?

Vedle řady fantastických start-upů, s nimiž jsem se sešel v Brně i na jiných místech, jsem byl v mnoha malých a středních firmách po celé České republice. Jednou z těch, které mě hodně zaujaly, je brněnský Y Soft založený vizionářem Václavem Muchnou. A to hlavně v tom, že při své expanzi do USA koupili firmu v Dallasu, aby měli na americkém trhu své přímé zastoupení. Řekli si: „USA jsou pro náš produkt největší trh na světě, tak proč bychom tam jen vyváželi, když tam můžeme mít rovnou pobočku?“ Skvělá ukázka odvahy a podnikatelského ducha v praxi.

Dalším zajímavým příkladem je společnost Alba Metal z Ladné u Břeclavi, která vyrábí drátěné součástky pro automobilový průmysl, tedy drátěné rámy nebo pedály do aut – velmi specifický produkt, jehož výrobu ale dotáhli k dokonalosti. Jejich odběratelé jsou světové automobilky. Pak bych zmínil firmu Silon v Sezimově Ústí, která vyrábí a dodává polyesterové součástky a související řešení, nebo GZ Media v Loděnici, kde se vyrábějí vinylové desky – další specifický produkt, jež ale zažívá obrovskou renesanci, a tato vaše společnost je jeho největším světovým dodavatelem. Nedávno dokonce koupili malou firmu v Nashvillu, což je v tomto odvětví ideální místo, kam v USA jít!

A nemůžu opomenout Linet, výrobce nemocničních postelí, který také slaví úspěchy v USA. Jeho zakladatel Zbyněk Frolík mi říkal, že jeho největší konkurenti na globálním trhu jsou americké firmy a že chce jít na americký trh, aby jim tam mohl konkurovat. To je přístup podle mého gusta! Postel z Linetu se dokonce objevila v americkém seriálu Dům z karet, ležel na ní představitel hlavní role Kevin Spacey.

Úspěch? Z mého pohledu jsou nejdůležitější inovativní přístup a podnikatelské myšlení založené na ochotě jít do rizika.

Spojené státy jsou velkou zemí s mnoha kontrasty. Na jaký region byste českým firmám radil se zaměřit, pokud chtějí v USA uspět?

Samozřejmě bych měl zmínit středozápad, ale realita je taková, že všechny části USA jsou pro byznys jako dělané. Výběr místa pro investování, založení pobočky a tak dále záleží na více faktorech. Zaprvé běžte tam, kde jsou vaši zákazníci, jako to udělala zmíněná firma Alba Metal z Ladné. Když se rozhodli expandovat do USA, zjistili si, že dva jejich největší odběratelé, Mercedes a BMW, jsou v Jižní Karolíně a v Alabamě, a koupili výrobní prostory v Georgii – na půli cesty mezi továrnami obou firem ve zmíněných státech.

Dalším významným faktorem jsou clustery různých ekonomických odvětví, jejich mapa a přehled je na webu amerického ministerstva obchodu. Pár příkladů: automobilový průmysl se dlouho soustředil do oblasti kolem města Detroit v Michiganu, technologické a IT společnosti v Silicon Valley v Kalifornii a podobně. Jiné kritérium je logistika. Pokud budete přepravovat hodně zboží po souši, je dobré najít místo, které je blízko co nejvíce dálnic, a pokud budete využívat lodní přepravu, usaďte se blízko nějakého přístavu.

MSP jako srdeční záležitost

Spolupracujete s Asociací malých a středních podniků ČR? Jak hodnotíte vzájemné kontakty?

Ano, absolvoval jsem s nimi už několik jednání a pak jsem měl možnost doprovázet vašeho premiéra Andreje Babiše na jeho nedávné cestě do Washingtonu a součástí této delegace byl i předseda představenstva AMSP ČR Karel Havlíček. Pan Havlíček u této příležitosti dvakrát prezentoval skupině přibližně pětadvaceti až třiceti amerických firem vizi Česka jako inovačního lídra a hovořil o výzkumu, vývoji i investičních a obchodních příležitostech ve vaší zemi. V obou případech měla jeho prezentace velkou odezvu a nepřekvapilo by mě, kdyby se díky tomu podařilo dojednat s některými z těchto firem spolupráci.

Určitě to dokážete správně odhadnout. Vždyť vy sám jste úspěšně podnikal, vybudoval jste a později prodal firmu na výrobu chemikálií a založil také rodinný investiční podnik.

Na začátku to byl víceméně start-up, malá firma s devíti zaměstnanci a obratem asi jeden milion dolarů po prvním roce, ale v průběhu let se nám podařilo vyrůst jak co do počtu zaměstnanců, kterých bylo už přes sto, tak i obratu – dosáhl 87 milionů dolarů. Takže když jsem firmu prodával, byl to spíš středně velký podnik. Vyráběli jsme přísady do chemických čisticích přípravků pro průmyslové i domácí využití, takže relativně specifické odvětví. Většina našich dodavatelů i odběratelů byly také malé a střední podniky, takže o tomto segmentu něco vím.

Jaké zkušenosti jste si z toho vzal a jaké rady byste dal rodinným podnikům a malým a středním firmám?

První vlastnost, kterou musí mít kdokoli, kdo chce podnikat, je nebát se riskovat. Nesmíte být příliš averzní k riziku, nesmíte se bát podnikat kroky do neznáma. Vždycky je tu možnost, že se to nepovede. Statistiky ukazují, že pouze jeden ze tří start-upů přežije déle než tři roky a podaří se mu úspěšně fungovat. Takže neúspěch je pravděpodobný, ale i s tímto vědomím musíte do podnikání jít. Na zdi v kanceláři mi visel citát od Chestera Barnarda, slavného byznysmena první poloviny 20. století: „Zkusit a neuspět znamená přinejmenším poučit se; nezkusit znamená trápit se nevyčíslitelnou ztrátou toho, co mohlo být.“ A to je podle mě základ podnikatelského uvažování.

Další věc je být dobrým inovátorem, možná ještě důležitější než vynalézt něco nového je umění inovovat, tedy umění přistoupit k určitému novému nápadu nebo i existujícímu řešení a posunout ho dál. Jen velmi málo lidí jsou vynálezci, většina jsou spíš inovátoři. A většina velkých a úspěšných světových společností je postavená na inovacích. Podívejte se třeba na Amazon – nevynalezli nic nového, jen našli způsob, jak snadněji prodat výrobky jiných firem a efektivně je doručit lidem. Geniální inovace! Takže z mého pohledu jsou nejdůležitější inovativní přístup a podnikatelské myšlení založené na ochotě jít do rizika.

K tomu se přidává třetí princip, a to praktikovat leadership, a ne management, tedy lidi vést, nikoli je řídit. Lidé potřebují být vedeni, ale ne, aby jim někdo stál za zády a kontroloval je, říkal jim, co mají dělat a jak to mají dělat. Zadávejte úkoly tak, že lidi necháte dělat věci, jak nejlépe umějí, a když se jim to úplně nepovede, je to pro ně ponaučení do příště. Jako vlastníci firem potřebujete dát lidem důvěru a delegovat na ně odpovědnost. Ve své firmě jsem to tak měl s provozním a finančním ředitelem, na které jsem se mohl v každodenním vedení podniku stoprocentně spolehnout, a mohl jsem se tak soustředit na další růst firmy, získávání nových zakázek a podobně.

Pocházíte z Chicaga, města s výrazným nejen českým, ale středoevropským dědictvím. Je toto dědictví ve městě stále znát?

Chicago je národnostně velmi pestré, zejména jeho jižní část, kde jsem vyrůstal. Měl jsem ve škole spolužáky s českým původem, ale také německým, švédským, italským, řeckým, irským… Jedna ze čtvrtí Chicaga se dokonce jmenuje Pilsen, tedy Plzeň! Mnoho přistěhovalců ze střední a východní Evropy, kteří přišli do USA, nezůstalo v New Yorku nebo na východním pobřeží, ale pokračovalo právě na středozápad, do velkých měst, jako je Cleveland, Detroit, Chicago, Milwaukee, Minneapolis-Saint Paul, ale také na venkov.

Ačkoli státem s největším počtem obyvatel českého původu je Texas, hned na dalších místech jsou právě státy středozápadu – Nebraska a Wisconsin. Pokud jde o procento obyvatel českého původu z celkového počtu obyvatel, je ale Nebraska na prvním místě. I díky tomu má dokonce Česko ze všech zemí na světě ve vztahu k USA unikátní pozici. Každý z padesáti států USA si našel jednu zemi z Evropy nebo odjinud ze světa, s níž vojensky spolupracuje v rámci své Národní gardy, což je jedna ze složek ozbrojených sil USA. A Česko je jedinou zemí na světě, kterou si pro spolupráci vybraly hned dva státy USA – jak Nebraska, tak Texas spolupracují s Ministerstvem obrany ČR.

Inovační potenciál a nové trendy

Američané obecně mají výbornou pověst, pokud jde o inovativní přístup a podnikavost. Jak z tohoto pohledu hodnotíte naše podnikatele?

Podle mě je to něco, co naše národy spojuje. Na českých firmách a Češích obecně obdivuji jejich inovativní přístup a podnikavost. Máte skvělé inovátory, myslitele i podnikatele. Už se to s vámi táhne několik staletí, od tradice těch příslovečných zlatých českých rukou. V tom jste pořád dobří, ve vymýšlení a vyrábění věcí, ale svět se rychle vyvíjí a mění, a vy musíte držet krok s novými trendy.

V Česku je víc takových míst, ale musím říct, že v tomto směru mě naprosto nadchnul podnikatelský duch v Brně, ve fantastickém městě úplně prodchnutém podnikavostí, s výbornými inovačními centry. Vím, že Brno je významné univerzitní město, takže to bude hodně díky jeho mladé, studentské populaci – na město s necelými 400 tisíci obyvateli připadá 70 tisíc studentů. Byl jsem tam minulý týden a strávil jsem půlku dne v Jihomoravském inovačním centru, ale i v dalších podnikatelských inkubátorech a byl jsem ohromen, když mi tam různé české start-upy prezentovaly svoje projekty. Z mého pohledu je Praha v tomhle směru trochu pozadu.

Je podle vás v obchodních vztazích mezi Českem a USA nějaký nenaplněný potenciál? Kde by se dal více vytěžit?

Rozhodně! Na americkém trhu jsou příležitosti všude. Je to největší trh na světě, tak proč jich v pozici českého investora nebo české firmy nevyužít? Jak už jsem řekl, Češi jsou velmi inovativní, dokážou přicházet s novými vynalézavými řešeními a zároveň mají výbornou pracovní morálku, takže splňují hlavní kritéria úspěchu v USA. Jde o to nebát se rizika! Pokud vám stačí český trh, fajn, ale pokud chcete růst, pak je americký trh přímo pro vás. A naopak: proč si myslíte, že americké firmy investují v Česku? Opravdu to není velikostí českého trhu, který je na americké poměry velmi malý, je to díky vaší geografické poloze uprostřed obrovského trhu Evropské unie.

Text: Daniel Libertin a Jana Jenšíková

Foto: archiv Velvyslanectví USA v Praze