Brexit zvýrazní příležitosti hlavně v inovativních, technologických oborech

S ředitelem britské kanceláře CzechTrade Martinem Macourkem jsme hovořili ve dnech, kdy probíhala tradiční akce Meeting Point pořádaná touto agenturou. Jak sám říká, letošní zájem o britský trh byl mezi českými firmami enormní, rezervace schůzek se zaplnily během pár hodin. Zastihli jsme ho tedy plného čerstvých zkušeností s tím, co zajímá a trápí české exportéry v souvislosti s brexitem.

Netřeba panikařit

Co tedy české firmy v souvislosti s britským trhem nyní nejvíce řeší?

Jednoznačný závěr, který jsem si učinil, je, že české firmy mají chladnou hlavu. Samozřejmě se ptají, co bude dál. Na to odpovídám, že i když do konce roku 2020 nebude uzavřena žádná dohoda, a stále tak hrozí tvrdý brexit, popravdě si nemyslím, že k tomu dojde. Vsadil bych si na nějakou základní dohodu o pohybu zboží, která je v zájmu každé země EU, protože téměř všechny mají s Británií významné pozitivní saldo obchodu.

Říkáte tedy, že není třeba panikařit?

Přesně tak, a s žádnou panikou jsem se u českých firem ani nesetkal. I kdyby mělo k tvrdému brexitu dojít, potenciální cla budou v řadě odvětví spíše zanedbatelný náklad, který se bude týkat nejen nás, ale i našich konkurentů z EU. Samozřejmě například v automobilovém průmyslu by to problém byl. O něco horší by to bylo s náklady na dopravu vyplývajícími z možného zdržení na hranicích nebo s nutnými certifikáty, pokud v Británii dojde ke změnám regulatorního rámce. Ale i to se dá zvládnout. Větší riziko vidím v tom, aby české firmy Británii nepodcenily. Tamní trh je extrémně saturovaný: zdůrazňujeme jim důležitost správné strategie a byznys plánu, protože když se do Británie chcete dostat, musíte odtamtud zároveň někoho jiného vytlačit. Je to velmi otevřený trh, a nabízí tak obrovské příležitosti, ale těm odpovídá extrémní konkurence z celého světa. Vedle evropských firem budete muset bojovat s americkými, australskými či asijskými.

Z jakých odvětví se nejčastěji rekrutují čeští exportéři do Británie?

Když se vrátím k letošnímu Meeting Pointu, letos poprvé se objevily ve větším počtu různé technologické start-upy a firmy v oblasti elektromobility, umělé inteligence nebo internetu věcí. To je vzhledem k potřebám britského trhu, který je velmi inovativní a skýtá v tomto směru neskutečné příležitosti, skvělé znamení. Vedle toho to jsou samozřejmě tradiční strojírenské a výrobní podniky. V posledních letech také roste počet potravinářských firem, zejména ze segmentu zdravé výživy, který jde v Británii hodně nahoru.

Inovativní trh čeká na technologické firmy

Můžete uvést příklady těch perspektivních technologických firem?

Dobrým příkladem úspěchu je firma DataSentics dodávající do bankovnictví a retailu, tedy dvou odvětví, která jsou v Británii velmi silná, svá řešení v oblasti data science, datové analytiky a strojového učení. Navíc teď pracují na projektu pro fotbalový klub Manchester City, v jehož rámci zajišťují, aby měl klub detailní informace o tom, jak se chovají jeho fanoušci on-line, aby tomu mohl přizpůsobit svou nabídku.

Jinak se snažíme využít etablovaných vztahů v rámci strojírenství a automobilového průmyslu a dodávat inovativní technologická řešení v těchto oborech. Zde máme projekty s Jaguar Land Roverem, Aston Martinem a nově s firmou INEOS Automotive, ze kterých cítíme velký zájem o nové technologie, aby udržely krok s konkurencí. Chceme proto u nich a u britských strojírenských firem, které se zaměřují na automotive, uspořádat technologické mise ve třech klíčových oblastech: jednak použití umělé inteligence v automobilech, například autopiloty, a tedy senzorika, dále konektivita, různé komunikační systémy a IoT řešení, a nakonec elektromobilita, do které Británie po brexitu ještě více investuje a kde se chce stát velmocí. Tím pádem tam v budoucnu nebude v těchto oborech o příležitosti nouze.

Navíc velkou výhodou těchto odvětví je, že i kdyby došlo k tvrdému brexitu, příliš se jich nedotkne: takové technologie nejsou často předmětem tarifních překážek a obecně mají tendenci nebýt na obchodních překážkách až tak závislé.

Které firmy už z této spolupráce těží?

Jsme například v kontaktu s firmou Artin zaměřující se na použití AI v autech nebo firmou Spydron či nově Teskalab v oblasti konektivity. U elektromobility je to například HE3DA, která vyrábí baterie, nebo I-aat, která vyvíjí speciální nehořlavé materiály s uplatněním právě v bateriích. Nedávno jsem měl skvělou schůzku s firmou Devinn. Ta vyvíjí technologie na bázi vodíku a nabízí mimo jiné možnost nabíjení elektromobilů přímo na palubě vozu. Obecně platí, že když mají české firmy nějaké zajímavé řešení a zkušenosti z projektů třeba se Škodovkou, je to pro britskou stranu dostatečná reference a důvod se s nimi začít bavit.

A jak si v Británii stojí tradičně silné strojírenské firmy?

Ve strojírenství se čím dál víc ukazuje, že je potřeba se zaměřovat na výrobky s vyšší přidanou hodnotou. V subdodávkách je mimo jiné problém cena – české výrobky už začínají být moc drahé. Proto se víc zaměřujeme na dodávky strojů. Málokdo to ví, ale české, potažmo československé, stroje mají v Británii historicky velmi dobrou pověst. Velkou radost máme třeba z úspěchu firmy Gentec, která vyrábí kogenerační stroje a které se podařilo dodat celé řešení pro britského odběratele.

„Větší riziko než dopady brexitu vidím v tom, aby české firmy Británii nepodcenily.“

Příležitosti ve zdravé výživě a gastronomii

Zmínil jste také velkou perspektivu v oblasti zdravé výživy.

Ano, i když jsem k tomu dlouho byl docela skeptický, protože v těchto segmentech je skutečně těžké se do britských maloobchodních řetězců probojovat. Ale na druhou stranu jde o velmi rostoucí segment. Letos jsme tedy na tuto poptávku zareagovali veletrhem Food Matters, který se koná v druhé polovině roku a koncentruje se pouze na zdravou výživu.

Jaké další veletrhy pro české exportéry zajišťujete?

Hodně úspěšný je náš vlastní „veletrh“ Czech Beer Day, který se stal mimo jiné vynikajícím prodejním kanálem pro některé české pivovary, zejména ty, kterým pomáháme vyvážet do Británie v námi zavedené kategorii Real Bohemian Lager – namátkou Albrecht, Cvikov, Břeclav, Kutná Hora nebo Bohemia Regent. Loni jsme na veletrhu napočítali přes 220 účastníků z řad distributorů, supermarketů, konzultantů, velkoobchodníků, ale i pivních novinářů nebo konkrétních restaurací a už dva týdny po akci jsme měli první objednávky piva z obchodů a restaurací.

Významným veletrhem je také HRC pro dodavatele nábytku, zařízení a dalšího designového vybavení pro hotely, restaurace a jiná pohostinská zařízení. Je to sice odvětví, na které by se v případě tvrdého brexitu vztahovala cla, ale přesto se jedná o velmi perspektivní obory pro export. Británie má dnes status Mekky v oblasti designu a totéž platí pro hotelnictví a restauratérství, jež tam jsou velmi silné. Prakticky každé čtyři roky prochází každý významnější tamní hotel rekonstrukcí, což je pro české exportéry velká příležitost. Na HRC bude vystavovat třeba firma G. Benedikt, která má globální ambice. Dále bych zmínil firmu Retigo, výrobce konvektomatů, což je další z britského pohledu už vlastně drahý, ale nesmírně kvalitní výrobce finálních strojírenských řešení. A díky své kvalitě si zákazníky najde, o čemž svědčí to, že v současné době mají stále větší množství partnerů po celé Británii.

Text: Daniel Libertin

Foto: archiv CzechTrade