Reiko Kimura: EPA zvýší dostupnost japonského trhu pro české vývozce

Po přijetí obchodní dohody EPA mezi Evropskou unií a Japonskem se českým podnikům otevřely nové příležitosti na tomto vyspělém trhu. Generální ředitelka japonské vládní agentury na podporu obchodu a investic JETRO Reiko Kimura vidí velkou šanci pro české malé a střední firmy, a to v potravinářství, ale také v oblasti technologií a digitální ekonomiky. Zdůrazňuje, že klíčovými faktory jsou inovativní přístup a porozumění kulturním odlišnostem.

Snazší obchodování povede ke sblížení zemí a kultur

Co se tedy pro české malé a střední firmy konkrétně zlepší díky dohodě o volném obchodu mezi Japonskem a EU?

Předně je pro ně díky EPA nyní mnohem jednodušší a levnější do Japonska vyvážet. Hlavním opatřením je okamžité zrušení cel u některých produktů a jejich postupné snižování až odstraňování u jiných produktů. Další faktor je psychologický: snazší obchodování znamená větší otevření a přiblížení obou kultur, což by mělo vést ke změně vnímání Japonska jako spíše konzervativního trhu. EPA mezi Japonskem a EU je v současnosti největší bilaterální obchodní dohodou, pokud jde o počet obyvatel, na něž bude mít přímý dopad. Japonsko má necelých 130 milionů obyvatel a EU necelých 450 milionů.

Nadto je rovněž zajímavé, že Japonsko a EU jsou i díky této obchodní dohodě nyní v pozici hlavních podporovatelů volného trhu, což je nesmírně důležité při dnešních složitějších vztazích mezi USA a Čínou a samozřejmě i ve světle pravděpodobné nastupující recese způsobené pandemií koronaviru. Všechny tyto faktory se podílejí na tom, že ekonomické vztahy Japonska a zemí EU budou čím dál těsnější a čilejší vzájemný obchod pomůže oběma ekonomikám.

Zmínila jste, že japonský trh je vnímaný jako poměrně konzervativní a uzavřený. Prosadit se na něm bylo vždycky během na dlouhou trať. I to se nyní změní?

Řekla bych, že ano. V rámci agentury JETRO pořádáme pravidelné mise do Japonska pro evropské firmy z různých odvětví – v poslední době zejména z oblasti digitálních inovací a informačních technologií, a když porovnám náladu mezi japonskými podniky na těchto akcích v minulých letech, vnímám velký rozdíl. Japonské firmy jsou daleko více otevřené spolupráci se zahraničím a také potřebují nové, inovativní přístupy a řešení.

Nicméně kulturní rozdíly přetrvávají, což může představovat problém.

To ano, nejde jen o jiné preference spotřebitelů, ale hlavně o zcela odlišné rozhodovací procesy ve firmách. Pokud v Evropě mluvíte s člověkem s rozhodovací pravomocí, počítáte s tím, že může i velmi zásadní rozhodnutí udělat sám na místě během jednání. Zatímco v Japonsku se rozhodnutí přijímají spíše ve skupinách a trvá to déle. Pokud na tohle nejste připraveni, věřím, že to může být frustrující.

Obecně je v Japonsku velmi důležité budovat vzájemnou důvěru, pouze trochu jiným způsobem než v Evropě. U vás se důvěra dá získat i tím, že firma prokáže své schopnosti a dovednosti. V naší zemi je také nesmírně důležité vytvářet pevné vztahy založené na vzájemné důvěře, upřímnosti a pochopení odlišných stanovisek. Lidé, kteří o těchto odlišnostech v procesu obchodování nevědí, si pak mohou myslet, že je Japonsko uzavřená ekonomika.

Zákazník je bůh

Jaké jiné specifické zvyklosti by čeští exportéři měli mít na paměti?

Asi hlavně náročnost japonských zákazníků a jejich vysoká očekávání. U vás se říká: Náš zákazník, náš pán. V Japonsku však máme úsloví: Zákazník je bůh. A japonští zákazníci se podle toho chovají. Jejich potřebám musíte opravdu dobře porozumět, a pokud vaše značka něco tvrdí, musíte tomu umět v reálu dostát a získat zákaznickou důvěru. Japonské firmy se vždycky snaží zákazníkovi dodat opravdu perfektní službu nebo produkt, což souvisí i s japonským přístupem k problémům: Japonci se v první řadě snaží vyhnout tomu, aby problém vůbec vznikl, a mnoho úsilí firem je věnováno různým strategiím předcházení vzniku problémových situací.

Vedle toho jsou Japonci velmi zodpovědní, dobře organizovaní a disciplinovaní, s respektem k autoritám. Zřejmě i proto se v zemi podařilo šíření nákazy koronavirem udržet na poměrně nízké úrovni, zejména vzhledem k počtu obyvatel. Lidé také nijak nepanikařili, k čemuž možná pomohlo i to, že mají z relativně nedávné minulosti zkušenosti s jinými viry. Každopádně věřím, že z této krize vyjdou Japonsko i Česko dobře a že to je šance pro rozvoj obchodu mezi oběma státy.

JETRO jako most

V čem může JETRO pomoci českým malým a středním podnikům?

Naše agentura je taková kombinace vašeho CzechTrade a CzechInvestu. Pro firmy, které mají zájem vyvážet do Japonska, máme na úvod program nazvaný TTPP (Trade Tie-Up Promotion Program), což je mezinárodní databáze pro navazování kontaktů napříč podniky. Databáze je zdarma a uživatelům umožňuje vybrat a oslovit kontakty podle odvětví, pracovního zařazení a dalších hledisek.

Firmám, které mají vážný zájem obchodovat v Japonsku, založit tam firmu nebo pobočku, můžeme nabídnout různé programy na podporu investic. Na webu JETRO nebo i na pobočkách jsou k dispozici poměrně detailní informace pro podniky, včetně důvodů, proč v Japonsku obchodovat, proč investovat i v různých regionech země, či popisu toho, jak podpora investic funguje. Vedle toho existují iniciativy jako IBSC (Invest Japan Business Support Center), což je něco na způsob inkubačního centra, které firmám slouží jako jednotné kontaktní místo pro založení a rozšíření obchodní základny v Japonsku. Na jednom místě tak můžete vyřídit všechny úřední formality a zároveň získat informace, poradenství a kontakty.

V jakých oborech vidíte momentálně v Japonsku pro naše malé a střední firmy nejvíce příležitostí?

Vzhledem k dohodě EPA jde teď hlavně o potravinářství. Japonsko je velmi závislé na dovozu potravin, a díky EPA je jejich export pro evropské firmy mnohem jednodušší. Japonští zákazníci díky informační kampani v supermarketech o zvýšené dostupnosti a nižší ceně evropských potravin dobře vědí. Pokud jde konkrétně o malé a střední firmy, v poslední době vidíme zvýšenou poptávku po službách v oblasti digitální transformace a IT řešení ze strany japonských firem, zejména těch velkých, které momentálně aktivně vyhledávají možnosti mezinárodní, inovativní spolupráce. Dodavateli těchto řešení z řad zahraničních firem jsou typicky právě malé a střední podniky se zaměřením na inovativní technologie: jsou flexibilnější a více zaměřené na inovace.

Můžete jmenovat nějaké české digitální nebo technologické firmy, které se už v Japonsku prosadily?

Jednoznačně firmy v oblasti kybernetické bezpečnosti. Avast jakožto jeden z lídrů českého i světového trhu už v Japonsku založil pobočku a Flowmon má také velmi dobrou pozici. Dalšími příklady jsou třeba firma INSTAR ITS z Ostravy, která uspěla se svým energetickým informačním systémem a souvisejícími IoT řešeními nebo firma ZONER Software, jež dodává pokročilé programy na úpravu fotografií. Nicméně je potřeba říct, že uzavření úspěšné spolupráce s japonskou stranou je něco, co typicky trvá trochu déle, takže musíme rozlišovat mezi tím, kdy daná firma v Japonsku navázala první kontakty, podepsala smlouvu s partnerem, nebo zda už tam je etablovaná, má tam pobočku, zaměstnává lidi atd. To je opravdu velký rozdíl.

Znám mnoho případů českých firem, které v Japonsku našly partnera a svůj byznys realizují přes něj. To je skvělý první krok, nicméně v momentě, kdy půjdete dál a založíte tam pobočku, dramaticky se na tamním trhu zvyšuje vnímání vaší firmy jako spolehlivé a důvěryhodné. A to zase zvýší vaše zisky.

Kde vidíte potenciál v budoucnu?

Hlavně na poli umělé inteligence, na což sází i vaše současná vláda. V Česku je mnoho dynamických firem a start-upů a věříme, že o jejich technologie a služby bude v Japonsku velký zájem.

Obě země také mají společné zaměření na nanotechnologie. Jsou nějaké příklady úspěšné kooperace českých a japonských firem na tomto poli?

Napadá mě třeba firma Elmarco z Liberce, která už v Japonsku působí a vyvíjí a dodává speciální technologie na výrobu nanovláken. Vedle toho CzechInvest každý rok pořádá misi českých nanotechnologických firem na japonský veletrh Nanotech. Toho letošního se zúčastnily mimo jiné firmy Pardam, Lightigo, SVCS a právě Elmarco a představily tam své produkty a technologie, s nimiž sklidily velký úspěch. Takže další česko-japonská spolupráce na tomto poli je velmi slibná, už proto, že využití nanotechnologických řešení je u nás velmi široké napříč mnoha odvětvími.

A co úspěšné české firmy v jiných sektorech průmyslu?

Typicky je to pivovarnictví. Třeba Pilsner Urquell je nyní pod japonskou pivovarnickou skupinou Asahi. To zřejmě pomohlo k tomu, že se od roku 2017, co Asahi vaši tradiční značku převzalo, objevuje Pilsner Urquell více v japonských obchodech. S tím souvisí také český chmel a slad, které japonské pivovary dovážejí. Dále je v Japonsku velmi dobře známé české sklo a sklářské výrobky.

Japonsko – druhý nejvýznamnější investor v ČR

Japonsko je zároveň jedním z největších investorů v Česku s přibližně 270 firmami na českém trhu, které dávají práci více než 50 tisícům lidí. Jaká je skladba těchto firem podle odvětví?

Pokud jde o objem investic u vás, je Japonsko druhý největší zahraniční investor hned po Německu. To je hlavně díky kvalifikované pracovní síle a rozvinutému strojírenství a výrobnímu sektoru, ale musíme v této souvislosti zmínit i důležitou roli CzechInvestu a jeho podpůrného programu.

Mnoho japonských firem v Česku je samozřejmě napojeno na dodavatelské řetězce v automobilovém průmyslu: jde nejčastěji o výrobní, logistické i dopravní společnosti. Vedle toho je tu také poměrně dost výrobců technologií pro klimatizace. A dále bych zmínila farmaceutické firmy nebo firmy v oblasti výzkumu a vývoje, kde počítáme s růstem jejich významu vzhledem k zaměření české vlády na tuto oblast.

Česko bude v Japonsku známé spíše jako výrobní centrum pro strojírenské nebo elektrotechnické japonské firmy. Je něco, čím vás česká ekonomika překvapila a z čeho by japonské firmy mohly těžit?

Nejvíc ze všeho mě asi překvapilo velmi silné ekonomické propojení mezi Německem a Českem. V Japonsku se Česko běžně pokládá za součást východní Evropy. Ale kdykoli sem přijede někdo z Japonska, říkám mu: podívejte se na mapu a uvidíte, že Česko je přímo uprostřed Evropy, ne na východě. Lidé v Japonsku si myslí, že jste blíž Rusku než západní Evropě, také vzhledem k vaší nedávné historii ve východním bloku. Zatímco vy jste nejen geograficky, ale i ekonomicky velmi úzce spjati s Německem. To je ale případ i Japonska, které je také jedním z nejbližších partnerů Německa, a mají společné zaměření na výzkum a vývoj, inovace a high-tech strojírenství. Proto si myslím, že do budoucna by v těchto oblastech mohly velmi dobře spolupracovat všechny tyto tři země.

Text: Daniel Libertin

Foto: archiv JETRO