Po pandemii bude podpora podnikání zásadníČerpání jsme výrazně zjednodušili

Jak se pandemie projevila v čerpání peněz ze strukturálních fondů? „Letos v březnu jsme zaznamenali rekordní čerpání 1,4 miliardy korun. A tento rekord v proplácení žádostí jsme pak v dubnu ještě o několik milionů překonali,“ začali jsme rozhovor s náměstkem ministra průmyslu a obchodu Marianem Piechou. Ten měl vloni odpovědnost nejen za zvýšené čerpání peněz ze strukturálních fondů EU, ale i za to, že vypořádá připomínky k pozastavenému Operačnímu programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) ze strany Evropské komise. „Po několika měsících se našemu týmu podařilo nedostatky identifikovat a uvést vše na pravou míru. Podnikatelů se to nedotklo,“ podotýká.Ing. Marian Piecha, Ph.D., LLM, je náměstkem ministra průmyslu a obchodu pověřený řízením Sekce fondů EU. Kromě toho přednáší na Vysoké škole ekonomické v Praze a je členem dvou vysokoškolských rad.

Jak dlouho bylo vlastně čerpání pozastaveno?

Celkem devět měsíců. V lednu 2019 došlo k oficiálnímu přerušení proplácení ze strany Evropské komise a od října 2019 program znovu pokračuje ve standardním režimu.

Můžete říct v kostce, co nám komise vytýkala?

Nedostatky ve fungování řídicích a kontrolních systémů, zejména nesprávné posouzení statusu malého a středního podnikání, oblast výběrových řízení podle Pravidel pro výběr dodavatele a chybně nastavená pravidla veřejné podpory. Ministerstvo průmyslu a obchodu okamžitě ještě v roce 2018 stanovilo nápravná opatření formou akčního plánu, který uváděl mimo jiné nové podmínky transparentnosti žadatelů, nové postupy k hodnocení statusu malých a středních podniků a nový způsob kontroly výběrových řízení prováděných podle Pravidel pro výběr dodavatele. Uvedl jste, že se to podnikatelů nedotklo.

Díky čemu?

Díky tomu, že vzhledem k předfinancování ze státního rozpočtu byla podpora podnikatelům proplácena podle předložených žádostí o platbu.

A jak velkou částku nám Evropská komise po odblokování plateb proplatila?

Od odblokování došlo k refundaci 21,3 miliardy korun na účty České republiky. Dotační projekty jsou vždy předfinancovány ze státního rozpočtu, proto také bude vždycky existovat určité saldo mezi výdaji státního rozpočtu na předfinancování projektů EU a příjmy z EU. Veškeré požadavky k refundování prostředků jsou vyrovnány.

Jaká opatření byla přijata k tomu, aby se tato situace už neopakovala?

Týká se to hlavně oblasti kontroly malých a středních podniků, která zůstávala problematická. S účinností od září 2019 byly nakonec v souladu s požadavkem Evropské komise upraveny metodické postupy ve vztahu ke kontrole malých a středních podniků tak, aby kontrola byla prováděna přesně k datu vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace a aby tímto novým systémem byly ověřeny všechny projekty předkládané do certifikace. Dané opatření si vyžádalo zpětnou kontrolu více než 2000 projektů. Nutno dodat, že proces kontroly statusu malých a středních podniků představuje momentálně největší administrativní zátěž jak na straně poskytovatele, tak příjemců.

Na podnikatelské projekty čekají i letos desítky miliard z evropských dotací

Kolik peněz může Česká republika v rámci těchto dotací do konce roku 2020 vyčerpat? A jak si zatím stojíme?

Celková alokace OP PIK je kolem 105 miliard korun. Do konce roku 2019 se podařilo vyčerpat 30,6 miliardy, což představuje cca 30 procent celkové částky. Zatím je to sice nejméně ze všech operačních programů, nicméně za poslední rok ministerstvo podniklo kroky k výraznému zjednodušení administrace projektů, a tím i zlepšení čerpání.

Je také potřeba zmínit, že čerpání závisí i na samotných podnikatelích, připravenosti jejich projektů, ale také na méně častých změnách harmonogramů a zejména rychlejším předkládání žádostí o platbu. V tomto ohledu jsme připraveni čerpání zrychlit.

Jaké programy nebo výzvy chcete vyhlásit pro rok 2020?

Na letošní rok jsme měli v plánu vyhlásit výzvy v celkovém objemu 16 miliard korun. S ohledem na krizovou situaci se však harmonogram výzev bude ještě měnit. První změnou v plánu OP PIK byla reakce na šíření virové infekce a přijatá preventivní opatření v podobě realokace 10 miliard korun do finančních nástrojů na program COVID II. Rovněž pak následné vyhlášení programů Technologie COVID-19 a Inovační vouchery COVID-19. Na začátek července je naplánována bilanční schůzka, kde zhodnotíme stav a další možnosti podpory OP PIK na tento rok. Prioritu by měly mít obory, které jsou a budou nejvíce zasažené dopady pandemie a uzavřením ekonomiky.

A objem čerpání?

V letošním roce očekáváme čerpání okolo 22 miliard korun, a to i s ohledem na zmíněné převedení prostředků do finančních nástrojů na program COVID II. Z toho poskytnuté dotace by měly přesáhnout 10 miliard korun, zbývající část tvoří poskytnuté úvěry a záruky. S ohledem na finanční plán očekáváme, že splníme pravidlo n+3 pro letošní rok.

Které z oblastí považujete z pohledu objemu čerpání za nejúspěšnější?

Objem čerpání v jednotlivých oblastech víceméně kopíruje zájem žadatelů o ně. Mezi nejatraktivnější se řadí kromě oblasti výzkumu a vývoje rovněž podpora malých a středních podniků, která je z pohledu české ekonomiky zásadní. Navíc v posledním roce již byly velice úspěšné i výzvy programu Úspory energie či Vysokorychlostní internet, se kterým jsme měli v minulosti značné problémy. Právě úspěšnost těchto výzev je pro mě potvrzením, že jsme za poslední roky udělali pozitivní změny. Navíc vnímáme současné a možné budoucí problémy a podnikatelům nabízíme podporu v oblastech, jako je likvidace následků působení kůrovce, nedostatek vody při výrobě nebo přeměna odpadů ve zdroje, tzv. koncept oběhového hospodářství.

Už jste zmínil dopady koronaviru. Jak se pandemie projevila v žádostech podnikatelů? A jaké dopady se nejspíš ještě můžou projevit?

Letos v březnu jsme zaznamenali rekordní čerpání 1,4 miliardy korun. A tento rekord v proplácení žádostí jsme pak v dubnu ještě o několik milionů překonali. Vzhledem k tomu, že se naše podpora proplácí zpětně po realizaci, je jasné, že se podnikatelé snažili získat zrealizovanou podporu co nejdřív. S opatrností vyhlížíme další měsíce, zda nedojde ke zpomalení tohoto trendu kvůli možným úsporám v podnikatelském sektoru v oblasti nových investic.

Text: Daniel Libertin

Foto: archiv MPO