Víte, že první pořádné auto na našem území vzniklo vlastně spontánně? Jeho plány se dělaly až dodatečně. Přesto se do dějin zapsalo svou originalitou a luxusním designem. Slavný český automobilový konstruktér a vynálezce Leopold Sviták je postavil v letech 1897 až 1898. Dostalo jméno NW Präsident a bylo prvním továrně vyráběným sériovým automobilem nejen na území dnešního Česka (v Kopřivnici, dnes Tatra), ale v celém Rakousko-Uhersku.
Dva géniové na jedné „základce“
Budoucí konstruktér Präsidenta se narodil 11. října 1856 ve Frenštátě pod Radhoštěm, a to jako nejmladší z dětí Josefa Svitáka, panského sedláře, který též podle dobových pamětníků jako „melouch“ stavěl vozy a bryčky. Do obecné školy už malý Poldík chodil v Hukvaldech, kde rodina bydlela. A tak se stalo, že se zde sešli dva geniální spolužáci, neboť s Leopoldem Svitákem chodí do třídy budoucí hudební skladatel Leoš Janáček, hukvaldský rodák.
Desetiletý Leopold pak přechází na takzvanou hlavní školu u piaristů v Příboře, načež v letech 1866 až 1869 studuje na reálce v Novém Jičíně. Jenomže je tu malý problém: chlapcova macecha (matka Poldíkovi zemřela, když mu bylo pět let), tatínkova druhá manželka Mariana Kubošová, vůbec nepřeje studiím „toho fracka“. A tak nakonec Poldík ve svých třinácti letech opustí školu, aby nastoupil v Kroměříži do učení u zámečnického mistra Karla Nesvadby. O dva roky později bude prohlášen tovaryšem, 30. listopadu 1872 mu hukvaldská obecní rada vystaví pracovní knížku (č. 109) a na Tři krále roku 1873 se zlatkou v kapse a bochníkem chleba v ranci vyráží na tradiční vandr na zkušenou.
Vandrovní kariéra a slavný návrat domů
Leopold později s oblibou vyprávěl nejrůznější příhody ze své cesty, rozpustile veselé, ale i smutné. Hlavně však o tom, kde všude pobyl a pracoval, o všem, co si vyzkoušel a poznal. Tak v březnu roku 1875 dorazil do štýrského Lubna a byl přijat jako zámecký pomocník mistra Josefa Kleina. Zůstal u něj dva roky a pak odešel do Nového Města u Vídně čili do Wiener Neustadtu. Zde vstoupil do strojního zámečnictví Prunner, kde už od svých 21 let pracuje jako mistr. Nakonec se přesune do samotné Vídně. I tady úspěšně pokračuje ve svém oboru.
Mezitím jeho otec zestárne, a když je mu v roce 1884 čtyřiasedmdesát let, požádá svého synka Leopolda, aby se vrátil domů. Ten poslechne, přijede do Čech a nastoupí místo předáka Ignáce Schustaly, který už v tu dobu vlastní vagonku Kopřivnice. Zajímavostí je, že v den Leopoldova nástupu fabrika právě oslavuje stý vagon, který opouští bránu závodu. Navíc nelze opomenout, že sám podnikavý Ignác Schustala, zakladatel „kopřivnické vagonky a kočárkárny“, se kdysi učil u Leopoldova otce. Když si pak otevřel prosperující kopřivnickou továrnu, Sviták senior pro něj dělal v Hukvaldech sedlařinu…
…A teď u něj začal svoji kariéru i syn Leopold, který je ve fabrice brzy mistrem. V tu dobu se jako „zajištěná existence“ žení s Jenovefou Ondráčkovou, dcerou místního kováře. Novomanželé dostali roku 1888 od tatíka Svitáka jeho domek s polnostmi a dvanácti stovkami zlatých, nicméně pod podmínkou, že ho zde nechají dožít.
Jak to bylo s prvním automobilem
Ze Schustalovy fabriky se časem stává moderní akciová společnost, kde to nesmírně schopný Leopold Sviták zakrátko dotáhne na vrchního mistra. S ročním platem 1200 rakouských zlatých plus odměny. Ale už roku 1894 má plat o tři stovky vyšší.
Firma se pak v roce 1895 rozhodne stavět automobily. Hned také nakoupí některé patenty od společnosti Benz – a tu nastupuje konstruktér Leopold Sviták. Veškeré součástky, jež vymyslí, si musí také sám vyrobit. Neexistuje přece žádná továrna, která by v té době vyráběla automobilové součásti!
Jeho úsilí bylo úspěšně završeno roku 1897, kdy svému zaměstnavateli a světu vůbec předvedl první osobní automobil Rakouska-Uherska: vůz jménem Präsident.
Mimochodem dodnes si ho můžeme prohlédnout v Praze na Letné ve slavných sbírkách zdejšího Národního technického muzea. Je to tentýž vůz, který geniální český konstruktér Sviták téměř na koleně vyrobil v domovské fabrice svého šéfa Schustaly; tentýž vůz, jenž se pak s úspěchem zúčastnil svérázné soutěže. Ta byla zároveň první dálkovou jízdou nového automobilu, testem jeho spolehlivosti.
Sázka a odměna za vítězství
O co šlo? To se ve vídeňském sportovním klubu vsadilo několik bohatých jedinců o to, že nový automobil Präsident ujede celou trasu z Kopřivnice do Vídně. Vedle samotného Präsidenta se onoho výletu zúčastnily další dva vozy. Präsident sázku vyhrál! A po celou cestu se lid obecný zhusta a převelice divil vozu, který „jede bez koní“.
