Izraelského podnikatele zformoval boj o přežití

„Když izraelský podnikatel dostane nový nápad, pustí se do jeho realizace ještě tento týden,“ poznamenal jeden americký analytik. Izrael výborně zvládl techniku transferu vědeckých poznatků do výroby a byznysu. Na každém ministerstvu existuje funkce jakéhosi vědce-arbitra, který posuzuje potenciál předkládaných projektů a případně i doporučuje poskytnutí státní finanční podpory.

Až do vypuknutí hospodářské krize se vzájemný obchod mezi Českou republikou a Izraelem každé dva roky zdvojnásobil. A již předloni překonal miliardu dolarů výrazně ve prospěch ČR. Avšak v oblasti transferu nových technologií a vědeckých poznatků zůstává tato blízkovýchodní země pro Čechy stále nedostižným vzorem.

Každý, kdo navštíví Izrael, si nemůže nevšimnout, že všechny policejní vozy a skoro všechny taxíky jsou české výroby. Kromě tradičních značek jako Škoda Auto, Tatra, Barum Continental, Moravia Steel, Třinecké železárny, Meopta nebo Zentiva se na izraelském trhu v posledních letech již etablovaly i společnosti s „datem narození“ po roce 1989.

V prvé řadě mezi ně patří Y Soft Corporation, globální softwarová společnost se sídlem v Brně (pozn. red.: rozhovor s ředitelem Y Soft najdete v Trade News 4/2013). Firma získala věhlas tiskovými řešeními, která snižují náklady na tisk až o sedmdesát procent. Přes Izrael, kam s rozpadem Sovětského svazu emigrovaly statisíce ruských Židů, z nichž mnozí disponují kvalitním technickým vzděláním, si otevřela cestu do Ruska a dokonce i na brazilský trh. Další česká společnost Evolving Systems Consulting, která se zabývá vývojem a výrobou letového softwaru pro vesmírné satelity, dodala v rámci společného projektu bezpilotní letadlo a její izraelský partner komunikační systém. Projekt najde uplatnění jak ve vojenské oblasti, tak při likvidaci následků přírodních katastrof.

Za aktivní českou obchodní bilancí se však skrývá především export tuzemských průmyslových výrobků a příliv izraelských investic k nám. Přitom špičkové know-how, které vyvíjejí izraelští výzkumníci, nachází široké uplatnění nejen v obranném, ale i civilním sektoru. Kooperace v oblasti aplikovaného výzkumu a výroby bohužel funguje zatím jen v jednotlivých případech. Podle Česko-izraelské obchodní komory však zájem našich firem o spolupráci s izraelskými partnery roste. Mezi nejvyhledávanější patří oblasti informačních a komunikačních technologií, udržitelných a čistých zemědělských a potravinářských technologií, biotechnologií, zdravotnické techniky, nových materiálů, nanotechnologií, kybernetiky nebo robotiky.

Tajemství úspěchu blízkovýchodního Davida

Izrael má v přepočtu na obyvatele největší počet vědeckých objevů a technologických patentů. V množství prostředků vynakládaných na výzkum a vývoj se řadí do světové špičky. Dan Senor a Saul Singer uvádějí ve své knize Start-up Nation – Příběh izraelského hospodářského zázraku, že v této zemi, která je surovinově velmi chudá a od svého vzniku se vlastně stále nachází ve válečném stavu, proudí do nových společností investice rizikového kapitálu 2,5krát víc než v USA a 30krát víc než v Evropě.

S ohledem na mezinárodněpolitickou situaci a svou geografickou polohu musí Izrael vkládat obrovské prostředky do strategického průmyslu, a to nejen obranného. Strategickou záležitostí je také produkce potravin, která v nepříznivých klimatických podmínkách Blízkého východu vyžaduje velmi racionální hospodaření s vodou. Země disponuje nejvyspělejším know-how v odvětví závlahových systémů a průmyslové úpravy vody. Zavádění těchto technologií také v okolních státech bylo dosud komplikované z politických důvodů.

Voda. Důvod k válce, nebo impulz k jednání?

Říká se, že příští válka bude o vodu. Ale ohrožení suchem a nedostatkem pitné vody je natolik aktuální a závažné, že může někdejší nepřátele spojit. Za příklad může posloužit Mrtvé moře. Za poslední generaci se zmenšilo o třetinu a jeho hladina ročně klesá o metr. Zásobují ho jen deště a řeka Jordán, kterou Izrael, Jordánsko a Palestinská autonomie stále více využívají k zavlažování a pro potřeby průmyslu a domácností. A to za stálého populačního růstu. Na konci loňského roku proto podepsali reprezentanti všech tří vlád dohodu o výstavbě více než stokilometrového vodovodu z jordánské Akaby na pobřeží Rudého moře do Ammánu. Cestou by se voda upravovala na odsolenou, a částečně by se tak řešil problém nedostatku sladké vody. Zbylý slaný roztok by se vpouštěl do Mrtvého moře. I když dohoda vyvolala i negativní reakce, ilustruje dobrou vůli odvrátit společnou ekologickou katastrofu.

(Článek vznikl na základě povídání s politickým geografem Michaelem Romancovem.)