V žebříčku otevřenosti trhů Mezinárodní obchodní komory z minulého roku, který hodnotí 75 zemí, se Maroko nachází až na šedesátém prvním místě. Silná motivace rozvojové země pozvednout stav ekonomiky a životní úroveň obyvatel však může tuto situaci relativně brzy změnit.
Ani státy G20 (největší ekonomiky světa produkující dohromady 85 % světového hrubého domácího produktu) však nedopadly nijak slavně. Do první dvacítky se zařadila pouze Kanada. Česko se na 21. místě řadí do skupiny zemí s nadprůměrnou otevřeností mezinárodnímu obchodu.
Zahraniční investice a bankovní sektor
„Omezení investic ze zemí jižního křídla eurozóny v důsledku ekonomické krize nemělo na marockou ekonomiku vážnější vliv, protože se stát drží dlouhodobé rozvojové strategie a rovněž mohl čerpat ze svých rezerv. O stabilitě hovoří i makroekonomická čísla. Inflace se v Maroku pohybuje kolem 2 % a v období 2001 až 2010 činila průměrná míra ekonomického růstu 5,1 %. Táhly ho veřejné investice, spotřeba domácností a nárůst domácí poptávky.
Tamější hospodářství rychle roste a marocká vláda má zájem přilákat nové investory. Proto systematicky vytváří podnikatelské podmínky podle mezinárodních standardů. Již od roku 1990 kabinet aktivně podporuje zahraniční investice, umožňuje jejich volnou repatriaci a návratnost ve formě kapitálových zisků, dividend a úroků,“ říká místopředseda sekce pro zahraniční obchod a turistiku Česko-marocké obchodní a průmyslové komory Roman Kopačka.
Schválení listiny investic umožnilo zjednodušit postupy daňových úlev a garantovalo volný převod zahraničního kapitálu. Současně došlo k odstranění dovozních cel, poplatků a restrikcí ve prospěch regionálního rozvoje. V návaznosti na tento dokument byly založeny obchodní soudy a zřízena mezirezortní komise pro investice a regionální střediska pro investice (one stop shop).
Po svém vstupu do Světové obchodní organizace v roce 1994 zavedlo Maroko řadu důležitých reforem a harmonizovalo národní legislativu s mezinárodními smlouvami a dohodami včetně norem zamezujících dvojímu zdanění. V zemi například již platí zákon o průmyslovém a duševním vlastnictví, o hospodářské soutěži a volné tvorbě cen, o hospodářských zájmových skupinách apod.
„V Maroku funguje také silný a kompetentní bankovní sektor, své pobočky zde mají nejvýznamnější bankovní instituce světa. Penetrace finančních služeb je tam největší hned po Jihoafrické republice. A do budoucna se počítá s otevřením finančního centra v Casablance pro celý kontinent,“ rozptyluje případné obavy investorů předseda Česko-marocké obchodní a průmyslové komory Rachid Sbouli.
Jejich slova potvrzuje i mohutná výstavba, která nyní probíhá v Casablance, z níž prý roste taková malá Dubaj. Vznikají mohutná administrativní centra, moderní mariny, tramvajová síť za miliardu eur, privátní kliniky.
Konkurovat dynamičtějším hráčům
Maroko se nachází pouhých 14 kilometrů od Evropy. Na severu byla vybudována zvláštní ekonomická zóna, včetně přístavu Tangier Med, jehož kapacita dosahuje 3 miliony kontejnerů a pro rok 2016 se počítá s navýšením na 8 milionů kontejnerů. K dispozici je rovněž široká síť ekonomicky aktivních zón, které poskytují integrované průmyslové platformy, a svobodných pásem.
Země disponuje hustou dálniční sítí o délce zhruba 1500 kilometrů a železniční v délce téměř 2000 km. V roce 2015 by měly Rabat, Casablanku a Tanger spojit rychlovlaky TGV. Kromě patnácti mezinárodních letišť působí v Maroku desítky nízkonákladových leteckých společností, především z Evropy.
Intenzivně je podporován sektor telekomunikací. Mobilní pokrytí se blíží 97 % rozlohy země a přes 15 milionů obyvatel jsou stálí uživatelé internetu.
Z 32 milionů Maročanů tvoří šedesát čtyři procent lidé mladší 34 let, z toho 12 milionů představuje pracovně aktivní část populace. Na univerzitách studuje 175 tisíc studentů, z nich kolem 10 tisíc každým rokem promuje v technických oborech. „V zemi působí přes stovku veřejných škol a více než dvě stě soukromých univerzit. Úředním jazykem je sice arabština, ale u vzdělané části populace je běžná znalost francouzštiny, angličtiny, španělštiny a dokonce i němčiny,“ poznamenává Rachid Sbouli ke vzdělávací politice státu.
Pětapadesát let Česko-marocké spolupráce
Česko a zvláště Československo je v srdcích Maročanů velmi dobře zapsáno. Mnoho z nich u nás studovalo, stejně jako předseda Česko-marocké obchodní a průmyslové komory, který stál také u jejího založení před třinácti lety. Tvrdí, že Maročané jsou velmi otevření a pozitivní, mají chuť navazovat nové obchodní vazby a toho by měly české firmy využít.
„Potvrdila to i naše nedávná cesta do Maroka, na níž jsme zastupovali některé naše členy, například Vebu, Stap, Koh-i-noor nebo Českou zbrojovku. Dojednávali jsme pro ně zastoupení a hledali kontakty. Na květen plánujeme obchodní misi, na níž už budou zástupci jednotlivých firem přítomni a setkají se s konkrétními obchodními partnery.
Snažíme se o všestrannou podporu vzájemných vztahů, například jsme exkluzivním zástupcem všech marockých veletrhů v Česku, jako například Marrakesh air show, Medical Expo, spolupracujeme s marockou obchodní komorou, tamními vládními organizacemi a ministerstvy. Velmi úzce spolupracujeme i se společností Czech Moroccan Invest, která pomáhá našim podnikatelům v Maroku.
Vyvrcholením našich letošních aktivit by měla být mise marockých podnikatelů do České republiky, kterou plánujeme na říjen. Pokud čtenáře TRADE NEWS zajímá marocký trh, nabízíme pomocnou ruku,“ vybízí Roman Kopačka české podnikatele, aby perspektivní marocký trh neopomíjeli.
Maroko
