Rakousko: náš tradiční partner s velkou perspektivou

Po dobu existence samostatné České republiky se Rakousko vždy řadilo k našim předním obchodním partnerům. Zpočátku, paradoxně do vstupu ČR do EU v roce 2004, mu náleželo v celkovém obratu našeho zahraničního obchodu třetí místo. I když náš obchod s jižním sousedem v absolutních částkách rostl i v dalších letech, musí se v současné době Rakousko spokojit s postavením v rámci našich osmi největších obchodních partnerů. O něco lepší je situace z pohledu českého exportu, kdy za rok 2020 byla tato země pátou největší exportní destinací pro naše firmy. Nicméně pokud jde o investice, udržuje si náš jižní soused čtvrté místo v rámci zemí, odkud k nám proudí nejvíce přímých zahraničních investic.

V roce 2017 byla ve vzájemném obchodním obratu poprvé prolomena magická hranice deseti miliard eur, která v následujících letech úspěšně rostla až nad 12 miliard. Vlivem pandemie jsme se však za rok 2020 museli „spokojit“ s poklesem na hodnotu 11 miliard eur.

Příležitosti v dopravě či energetice

I když je rakouský spotřebitel poměrně konzervativní a preferuje „domácí“ značky, bez šance uspět na tamním trhu naše firmy rozhodně nejsou. Příležitosti pro export či jinou spolupráci se nabízejí v řadě oborů. Jedním z nich je například dopravní průmysl a infrastruktura.

V rámci investic do ekologizace a trendu regionalizace oznámila rakouská vláda investice do rozvoje veřejné dopravy ve výši 300 milionů eur nad rámec stávajícího rozpočtu. Z třistamilionové částky je polovina určena na rozvoj infrastruktury, zejména výstavbu a modernizaci (například elektrifikaci, ochranu proti hluku) regionálních tratí, 150 milionů eur je vyhrazeno na rozšíření nabídky veřejné dopravy – posílení spojů a intenzivnější napojení regionů i turistických oblastí. Do roku 2023 jsou plánovány investice do rozvoje veřejné dopravy za 4,5 miliardy eur. Během příštích dvou let vláda dále hodlá poskytnout prostředky na výstavbu a modernizaci železničních nádraží ve výši 250 milionů eur. A právě projekty železniční a kolejové dopravy Rakouských drah (ÖBB) tvoří podstatnou část veřejných zakázek v Rakousku, které mohou být na základě kritéria „principu nejlepší nabídky“ zajímavé i pro české exportéry.

Zajímavou oblastí spolupráce může být také energetický průmysl. V souladu se strategií pro plnění klimatických cílů plánuje rakouská vláda v příštích dvou letech podpořit 750 miliony eur zateplování a snižování energetické náročnosti bytových domů i nebytových prostor a ekologizaci topných zařízení. Z programu bude značná část prostředků vyhrazena na výměny olejových kotlů a vytápění. Do sektoru opatření k ochraně klimatu a k boji s klimatickou změnou patří také investice do zlepšení ekologického stavu vod a kvality vody, na které vláda nově vyčlenila 200 milionů eur a očekává celkový investiční efekt ve výši 540 milionů eur.

Prostřednictvím dotací bude v příštích třech letech podpořena také instalace fotovoltaických panelů a budování úložišť energie. Šance pro firmy se vyskytují v souvislosti se zvýšením interoperability a s digitální integrací energetických sítí (smart grid). Nedílnou součástí veřejných zakázek jsou projektování, výstavba, monitoring a sanace energetické infrastruktury včetně potrubních systémů a odpovídajícího použití měřicí a regulační techniky. Vláda má však také plány investovat do obnovitelných zdrojů energie.

Tyto nové potenciální směry energetické spolupráce byly na úrovni státu doplněny například letos v červnu obnovenou činností česko-rakouské pracovní skupiny pro energetiku mezi MPO ČR a rakouským Spolkovým ministerstvem pro ochranu klimatu, životní prostředí, energetiku, dopravu, inovace a technologie. K diskutovaným tématům patří například jaderná energetika. Z rakouské strany bylo zmíněno rovněž aktuální téma vodíku: Rakousko právě připravuje svoji vodíkovou strategii, zatímco Česko ji má již vypracovanou a schválenou vládou. Do budoucna by se tedy mohla v této oblasti nabízet spolupráce mezi firmami na obou stranách.

Šance pro digitalizaci

Výsledkem rakouských vládních opatření proti covidu-19 je rozšíření povědomí o digitálních řešeních a možnostech vzdáleného přístupu, což Rakousko posunulo o krok dále k digitální společnosti. Z intenzivnější organizace práce a výuky v digitálním prostředí vyplývá obchodní potenciál pro široké portfolio softwarových výrobků a služeb IT, zejména pokud jde o praktické aplikace digitální komunikace, cloud computing a učení se na dálku, kybernetickou bezpečnost a řešení e-commerce.

Nedávná studie Institutu vyšších studií (IHS) ukázala, že rakouské malé a střední podniky mají ve srovnání s dalšími zeměmi EU rezervy především v oblastech e-commerce, marketingu na sociálních sítích a využívání cloudových služeb. Objevují se tak příležitosti pro subdodavatele mobilních operátorů, a sice v oblasti plošné výstavby sítí 5G, kterou má Vídeň do roku 2022 podpořit částkou 20 milionů eur. Plánovány jsou také další investice do výstavby širokopásmového připojení. Do digitalizace v oblasti vzdělávání by mělo být investováno 440 milionů eur.

Perspektivní jsou oblasti sběru, zpracování a analýzy velkých dat (big data), aplikace umělé inteligence a machine learning, které umožňují predikci zákaznického chování a jsou používány téměř ve všech průmyslových odvětvích. Předmětem veřejných zakázek jsou často digitální přístupové systémy, systémy registrace návštěvníků a správy parkovacích zařízení.

Příležitosti v rámci rozvoje regionů

Šancí především pro české stavební firmy v pohraničních regionech může být skutečnost, že rakouská města a obce získají v rámci opatření na obnovu ekonomiky od spolkové vlády podporu na investice do výstavby a modernizace škol a školek, zařízení pro seniory a hendikepované, muzeí, kostelů, sportovních zařízení apod. U oprav a modernizací budov bude kladen důraz na snižování jejich energetické náročnosti. Finanční prostředky budou poskytnuty na již probíhající i nové projekty do konce roku 2021. Nad rámec této podpory investuje vláda v příštích deseti letech dalších 2,4 miliardy eur do výstavby a modernizace škol. Vláda též ohlásila výstavbu 25 tisíc bytů pro cenově dostupné bydlení a investice do infrastruktury stávajících státních budov a rozvoje nových moderních budov šetrných vůči životnímu prostředí.

V oblasti soukromého sektoru jsou v současnosti trendem hybridní formy využití nemovitostí (sdílené kanceláře, společně využívané prostory) a tzv. microliving, to znamená koncept prostorově efektivního a kompletně zařízeného bydlení v podobě minibytu, který bude expandovat v rakouských městech.

V této souvislosti však nelze zapomínat na rakouský zákon o boji proti mzdovému a sociálnímu dumpingu, který má vliv na naše pracovníky v Rakousku. Ti se setkávají s nepřiměřenými kontrolními úkony či s udělováním nepřiměřených pokut ze strany rakouských úřadů. Česká strana tento vývoj sleduje, mimo jiné s ohledem na rozsudky Soudního dvora EU. Bylo již také iniciováno jednání s rakouským ministerstvem práce. O tomto tématu se snaží při česko-rakouských jednáních hovořit i zástupci MPO, naposledy při pracovním setkání na úrovni ředitelů odborů mezi MPO a rakouským Spolkovým ministerstvem pro digitalizaci a podnikatelské prostředí v dubnu tohoto roku.

Inovativní a smart zdravotnické vybavení

V oblasti zdravotnického a farmaceutického průmyslu se vyskytují nové příležitosti u dodávek přístrojů pro testování, diagnózu a sledování pacientů v lékařských zařízeních, zejména co se týče vybavení s vyšším technologickým stupněm a pro specializované použití v pohotovostní a intenzivní medicíně, například vybavení sanitek, poskytnutí příslušenství pro dýchání včetně respiračních přístrojů, ovladačů a čerpadel pro lékařské respirátory a diagnostických přístrojů a senzorů. Na vzestupu jsou softwarové výrobky pro lékařství, telemedicínu a aplikace pro zdravotnictví.

Dále je prostor pro spolupráci v oblasti inovativních hygienických výrobků pro lékařské použití, hygienických obalů a dezinfekčních výrobků a služeb, zejména pokud se opírají o senzorovou techniku, chytré dávkovače atd. V rámci nových opatření pro péči, jejichž nutnost uvádí ministerstvo sociálních věcí ve své prognóze pro sektor péče (mluví se o cca 75 tisících dodatečně potřebných pracovních silách v tomto sektoru do roku 2030), se zvyšuje také poptávka po inovativních řešeních a ošetřovatelských pomůckách pro vykonávání pečovatelských služeb.

Státní podpora

S cílem podpořit šance našich exportérů do Rakouska i firem jinak spolupracujících s rakouskými partnery věnuje MPO pozornost bilaterálním jednáním s rakouskými představiteli, kde lze o této oblasti hovořit. Kromě již výše zmíněných setkání šlo například o dubnové videokonferenční jednání ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (společně s jeho náměstkyní Martinou Tauberovou) s rakouskou ministryní pro ochranu klimatu, životní prostředí, energetiku, dopravu, inovace a technologie Leonore Gewessler. Jednalo se při něm o důležitém Národním plánu obnovy, otázkách klimatu či možných vodíkových projektech.

Z pohledu firem a z hlediska zpětné reakce pro naše vrcholné představitele se patrně za klíčovou akci dá považovat setkání ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (společně s náměstkyní Martinou Tauberovou) s představiteli významných rakouských společností v ČR, které se uskutečnilo online formou na konci června tohoto roku. Zástupci jedenácti rakouských firem při něm prezentovali své zkušenosti s působením na českém trhu. To je dle jejich vyjádření v některých případech ovlivněno například nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil, jindy potížemi s dopravní infrastrukturou v ČR. Představitelé rakouského byznysu se zajímali o perspektivu rozvoje elektromobility u nás, což souvisí s širším „oblíbeným“ rakouským tématem obnovitelných zdrojů energie. Rakousko je však také zemí cestovního ruchu, která uvítá naše turisty s otevřenou náručí.

Text: Petr Švorc

Foto: Shutterstock