Malá velká země, ráj inovací, start-upů a technologického pokroku. To jsou přívlastky, které připomínají největší úspěchy, jichž židovský stát během téměř tři čtvrtě století své existence dosáhl. Během té doby si Izraelci dokázali poradit s nedostatkem vody, orné půdy a málo rozvinutým průmyslem a zařadit se mezi technologické velmoci a potravinově i energeticky soběstačné státy.
V mezinárodních žebříčcích hodnocení inovačních systémů se Izrael pravidelně umisťuje v první desítce. Podle Bloomberg Innovation Index z letošního roku se země zařadila na sedmé místo. Výrazně úspěšný je Tel Aviv, který má podle Global Rankings Report v roce 2021 třetí nejlepší startupový ekosystém, hned po San Fransisku a New Yorku. V zemi se nachází 115 zahraničních výzkumných a vývojových center mezinárodních společností s inovačními huby, například Yandex, Google, Microsoft, Amazon, Facebook, Apple, Ford či Nike. V celé zemi funguje 4,5 tisíce start-upů, což představuje největší koncentraci začínajících firem na tak malém území.
Izrael figuruje také v top desítce, co se týče investic do AI (umělá inteligence). Podle Global Rankings Report zaujímá čtvrté místo a výdaje na výzkum a vývoj na obyvatele jsou druhé nejvyšší ve světovém měřítku (podíl investic do vědy a výzkumu na HDP činí 4,6 %, což je údaj výrazně nadprůměrný ve srovnání s ostatními zeměmi; v ČR je to 1,94 %). Izraelský výzkum ovlivnil nejvíce zemědělství a farmaceutický průmysl. Obrat tamního exportu léčiv a specializovaných zdravotnických zařízení přesahuje 7 miliard amerických dolarů ročně. Z pětadvaceti celosvětově nejúspěšnějších léků, které spatřily světlo světa v posledním desetiletí, bylo sedm úplně nebo z velké části vyvinuto v Izraeli.
Zacíleno na zdravotnictví a obranu
Izraelskou ekonomiku v posledním období poznamenala pandemie koronaviru. Podle Izraelské centrální banky byl dopad pandemie na hospodářství čtyřikrát horší než dopad hypoteční krize v letech 2008 až 2009. Hrubý domácí produkt se v roce 2020 snížil o 2,5 % a nezaměstnanost byla nejvyšší za posledních 50 let (15,7 %). V souvislosti s postupující proočkovaností obyvatel byly odstraňovány restrikce a po poklesu HDP v prvním čtvrtletí letošního roku došlo v následujících měsících k jeho růstu i snížení nezaměstnanosti na současných 10 %. Růst HDP ve výši 3,7 až 3,8 % se předpokládá i pro roky 2022 a 2023.
Na podporu ekonomiky vyčlenila vláda v roce 2020 v rámci čtyř různých podpůrných ekonomických balíčků cca 190 miliard šekelů (1292 mld. korun). Finanční pomoc směřovala hlavně do zdravotnictví a podpory v nezaměstnanosti.
Život v Izraeli však loni ovlivnila nejen pandemie koronaviru, ale i další, už čtvrté předčasné volby, které ukončily dlouholeté působení Benjamina Netanjahua v čele izraelské vlády. V červnu 2021 získala důvěru nová vláda premiéra Naftaliho Bennetta, čímž byla částečně překonána vleklá politická krize. Zvolen byl nový prezident Isaac Herzog, který chce být aktivním spojovacím článkem izraelské společnosti.
V květnu 2021 se rovněž odehrál jedenáctidenní konflikt s Hamásem, během něhož se Izrael stal terčem ostřelování téměř pěti tisíci raketami. Izraelské armádě se v odvetě proti raketovým útokům podařilo silně poničit systém podzemních tunelů a také zásadně omezit výrobu raket. Jako efektivní se ukázal rovněž systém Iron Dome, kterému se podařilo zlikvidovat 90 % střel zaměřených na Izrael. Izraelské letectvo eliminovalo velitelství Hamásu pro kybernetické operace a vědu a výzkum, které v době zásahu chystalo kybernetické útoky na izraelské cíle. Tento konflikt znovu ukázal důležitost bezpečnostních opatření a nutnost připravenosti Izraele k ochraně svého území a obyvatel.
České výrobky v Izraeli obstály
Česká republika sice nepatří mezi největší obchodní partnery Izraele, ačkoli převyšuje Polsko, Rakousko, Maďarsko i Slovensko, ale vysoce pozitivní obchodní bilance ve prospěch ČR vypovídá o tom, že se čeští vývozci umějí prosadit na tamním náročném trhu. České firmy vyvezou do Izraele o polovinu více zboží než třeba do Indie a několikanásobně více než do Kanady či Brazílie.
Český vývoz zaznamenal v roce 2020 pokles o 17 % proti roku 2019, ale za prvních sedm měsíců roku 2021 vzrostl proti stejnému období v roce 2020 o 43 %. Loni zaujal Izrael 28. pozici mezi zeměmi, do nichž naše republika exportuje. Hlavními vývozními položkami jsou dopravní prostředky, zejména osobní automobily (57 %), zařízení pro zpracování dat, telekomunikační zařízení, zdravotnické potřeby, díly pro proudové motory a vrtulníky. V izraelských vývozech do ČR převažovaly elektronická zařízení a řídicí přístroje, kovové výrobky, chemikálie a farmaceutické výrobky. Auto Škoda patří k nejprodávanějším značkám osobních automobilů v Izraeli. Dobré jméno si tam vybudovaly společnosti Tatra Trucks a Česká zbrojovka a úspěšné jsou také výrobky firem Meopta, AŽD Praha, Třineckých železáren, CS Soft, Mejzlik Propellers, Woodcomp Propellers, Juta či Kovobel. Co se týče izraelských investic v ČR, jde především o hotelnictví, potravinářský, farmaceutický a textilní průmysl a oblast ICT.
Dveře dokořán pro high-tech
Mezi nejrychleji rostoucí odvětví v Izraeli patří energetika. Naleziště zemního plynu se zásobami přes 900 miliard kubických metrů znamenají nejen energetickou soběstačnost pro Izrael, ale i významnou vývozní komoditu. Izraelská vláda předpokládá, že do roku 2030 vzroste podíl zemního plynu na produkci elektrické energie na 80 % a mělo by dojít i k navýšení podílu obnovitelných zdrojů na 17 %. Energetický sektor proto patří z hlediska investičních a obchodních příležitostí mezi nejperspektivnější. Jde zejména o výrobní a rozvodná zařízení, transformátory, úložiště a záložní systémy, zařízení pro výrobu elektrické energie (turbíny, kotle, chladicí věže), zařízení a technologie pro těžbu, skladování, zpracování a přepravu zemního plynu, dodávky zařízení a komponentů (roury, armatury nebo kompresory).
Jak už bylo zmíněno, Izrael patří mezi země s největším podílem investic do výzkumu a vývoje na světě. Nejvíce jich proudí do sektoru ICT a software development, a to zejména do start-upů, které se zaměřují na oblast kybernetické bezpečnosti, umělé inteligence, analýzu tzv. big dat, internet věcí a fin-tech nástroje. Příležitosti pro české firmy existují také v oblasti aplikovaného výzkumu. Technologická agentura ČR ve spolupráci s Izraelskou inovační agenturou vyhlašuje od roku 2018 každoročně veřejnou soutěž pro společné projekty v rámci programu mezinárodní spolupráce Delta, s výjimkou letošního roku, kdy se izraelská agentura nemohla z rozpočtových důvodů zavázat ke spolupráci.
V rámci balíčku na podporu izraelské ekonomiky po pandemii se plánují infrastrukturní projekty především v odvětví dopravy. Jedná se zejména o zřízení deseti integrovaných dopravních center v centrální části země, novou tramvajovou linku v Jeruzalémě, propojení Horní Galileje a Jordánského údolí s národní vodovodní sítí, stavbu plynovodu ke zvýšení vývozu zemního plynu do Egypta a investice do drenážní infrastruktury. Plánovaná je také expanze letiště v Haifě či hraničního přechodu Allenby Terminal mezi Izraelem a Jordánskem. Všechny tyto projekty mohou být příležitostí pro české firmy, které se chtějí podílet na této pokrizové obnově židovského státu.
Civilní letecký průmysl byl stejně jako v ostatních zemích ovlivněn pandemií koronaviru, kdy došlo k zastavení letecké přepravy. V této souvislosti vznikl zájem o přepravu soukromými lety, což by mohlo představovat rovněž zajímavou příležitost pro český letecký průmysl. Nejde jen o letadla, ale i o stavbu případných nových letišť a dodávky moderních letištních technologií včetně radarů, bezpečnostních systémů či přístrojů na hlasové nahrávání a osvětlení.
Výzvou pro české vývozce je i spolupráce s izraelským zbrojním průmyslem, zejména na technologiích s vysokou přidanou hodnotou. České firmy mají příležitost navazovat s izraelskými firmami strategická partnerství jak při vývoji nových komplexních obranných systémů, tak při expanzi na třetích trzích.
Věda a výzkum – vazba, která stále posiluje
Březnová návštěva premiéra Andreje Babiše v Izraeli v doprovodu delegace předních českých lékařů a epidemiologů se soustředila na možnosti spolupráce v boji proti koronaviru, jakož i v oblasti klinického testování nových izraelských léčebných preparátů ve zdravotních ústavech v ČR. V této souvislosti předseda vlády otevřel také nově zřízenou pobočku Zastupitelského úřadu ČR Tel Aviv v Jeruzalémě.
Ve světle strategického partnerství mezi ČR a Státem Izrael a Inovační strategie ČR 2019–2030 se Ministerstvo průmyslu a obchodu dlouhodobě zaměřuje na podporu spolupráce s izraelskou stranou a výměnu zkušeností v oblasti inovativního podnikání a internacionalizace start-upů a inkubátorů. V minulém a letošním roce MPO v součinnosti s agenturou CzechInvest, Zastupitelským úřadem ČR v Tel Avivu a Velvyslanectvím Státu Izrael v Praze zorganizovalo hned několik online akcí pro inovativní malé a střední podniky, včetně online semináře Czech-Israeli Virtual Forum: Innovation, Startups and Strategic Partners v prosinci 2020, série přednášek Start-up Nation V4 Startups Bootcamp od ledna do března 2021 a pokračování prestižního programu v gesci MPO V4 Innovators in Israel Training Program v březnu 2021.
Ministerstvo průmyslu a obchodu také spolupracuje s Česko-izraelskou smíšenou obchodní komorou. Jedním z výsledků této spolupráce je například publikace s názvem Česko a Izrael: spojeni osudem, která vyšla v Izraeli ke konci minulého roku při příležitosti 30. výročí obnovení diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi.
Text: kolektiv autorů MPO
Foto: Shutterstock
Izrael
