Ukrajina, Moldavsko a Gruzie letos podaly přihlášku do Evropské unie. Ačkoliv samotné udělení kandidátského statusu je stále v řešení, již nyní se objevují otázky: Jaký vliv bude mít kandidátský status na podnikatelské prostředí? Jaké příležitosti přinese pro rozvoj daných zemí? Jaké možnosti v tomto procesu vzniknou pro české firmy?
Především je důležité připomenout, že přidělení kandidátského statusu zejména pro Ukrajinu nepostupuje tentokrát tradičním způsobem. Představitelé Unie se v zájmu podpory země ve válce snaží o výrazné urychlení procesu. Předpokládá se, že rozhodnutí by mohlo padnout ještě v červnu, tedy před koncem francouzského předsednictví, případně v průběhu českého předsednictví. Toto načasování by bylo výrazně symbolické, neboť právě za předsednictví České republiky v roce 2009 vznikala iniciativa Východní partnerství, která má za cíl maximální možnou integraci do EU bez udělení kandidátského statusu.
Nesmíme však zapomínat na to, že zejména Ukrajina, ale do jisté míry také například Moldavsko, jsou postiženy dramatickými dopady války, což jsou okolnosti pro poskytnutí kandidátského statusu výjimečné. Za běžných okolností je podání a zpracování samotné přihlášky dlouhodobým procesem, který vyžaduje rozsáhlou přípravu.
Netypické tempo podání a zpracování přihlášek lze ilustrovat i na samotných datech: 24. února 2022 započala ruská agrese vůči Ukrajině. Již 28. února Ukrajina podala za dramatických okolností oficiální přihlášku pro členství v EU. Týden po začátku ruské invaze podaly přihlášku Gruzie a Moldavsko. Evropská rada vzápětí požádala Evropskou komisi o zpracování stanovisek v reakci na tyto přihlášky. Ve stanoviscích budou posouzeny přednosti žádostí z hlediska kritérií pro přistoupení k EU, a to zejména kodaňských kritérií se zaměřením na politická a ekonomická kritéria.
Unijní právo (acquis) je natolik rozsáhlé a komplexní, že k tomu, aby se s ním Ukrajina (stejně jako jakékoli dříve přistupující státy) harmonizovala, bude potřeba finanční pomoc při plnění závazků vyplývajících ze statusu kandidátské země. Lze očekávat výrazné zlepšení ekonomické situace, a tedy i atraktivity pro zahraniční investory. Již nyní pozorujeme výraznou mezinárodní podporu pro plány obnovy. Panují velké naděje, že s poválečnou obnovou a rekonstrukcí se ukrajinský trh přetaví do prosperujícího trhu s evropskými standardy. Zájem o české průmyslové výrobky, investice a služby poroste. Česko by mohlo například poskytnout Ukrajině své překládací kapacity. Dále pak zkušenosti s technicky náročnými stavbami, sanací škod, výstavbou vodních staveb nebo například technologicky vyspělá řešení řízení dopravy a veškeré městské technologie, zejména jejich „chytrá řešení“. Ke slovu by se měla dostat i zelená ekonomická transformace v souladu s prioritami European Green Deal a Fit for 55, což je označení pro závazek EU snížit skleníkové emise o 55 % do roku 2030.
Bohužel, válka vedla k poškození značné části ukrajinské infrastruktury a bude chybět nejen ta. I v České republice již zaznívají hlasy, že budeme mít zájem soustředit se na vybranou oblast, „adoptovat“ si ji a pomocí spolupráce s českými firmami do ní navrátit prosperitu a stabilitu. V Ukrajině se tak objeví příležitosti nejen investic a lokalizace průmyslu, ale i získání produktivní lidské síly a přístup k ložiskům surovin. Vzhledem k projevené solidaritě lze očekávat vstřícnost Ukrajinců vůči Česku a EU celkově a navázání dlouhodobých obchodních vztahů. Do Ukrajiny se rovněž hned po stabilizaci situace chystá vrátit kancelář CzechTrade v Kyjevě v rozšířené sestavě, a pomoci tak novým i navracejícím se firmám. Následně se plánuje zřízení dalších kanceláří CzechTrade na západě a východě Ukrajiny.
Mnoho českých podnikatelů, včetně velkých firem, se dnem počátku války ocitlo na nejisté půdě, pro mnohé se jedná o situaci ohrožující životaschopnost podnikání. Podnikání v Rusku s sebou totiž neslo spoustu nejistot a téměř žádné záruky. Podnikání na Ukrajině je nyní znemožněné nebo minimálně ztížené z technických důvodů a do stability má velice daleko.
Kandidátský status by však mohl jak pro Ukrajinu, tak i pro Gruzii a Moldavsko znamenat výrazné výhody, které plynou například z fondů IPA (Instrument for Pre-Accession Assistance). Jedná se o rozsáhlý a komplexní balíček finanční pomoci. Dosavadními příjemci pomoci byly Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Kosovo, Severní Makedonie, Srbsko a Turecko. Hlavním cílem financování je podpora příjemců v naplňování politických, institucionálních, právních, administrativních, sociálních a ekonomických reforem, které jsou nezbytné pro soulad s hodnotami Unie a k postupnému slaďování s unijními pravidly, standardy, politikami a praxí s výhledem na budoucí členství. Jeho rozpočet činí více než 14 miliard eur. Finanční přerozdělování je řízeno pěti tematickými okruhy: právní stát, základní práva a demokracie, řádná správa věcí veřejných, sbližování s právem EU, dobré sousedské vztahy a strategická komunikace, zelená agenda a udržitelná konektivita, konkurenceschopnost a inkluzivní růst a územní a přeshraniční spolupráce. V kontextu rozšíření počtu kandidátských zemí lze počítat s tím, že i prostředky v tomto fondu budou výrazně navýšeny. Kromě toho se specificky pro případ Ukrajiny připravuje vznik rekonstrukčního trust fondu na úrovni Unie.
V praxi dané fondy představují značné příležitosti v oblasti infrastruktury, a to zejména v následujících prioritních oblastech: udržitelná doprava (např. silniční a železniční koridory), čistá energie (např. obnovitelné zdroje energie, ekologizace provozů a konstrukce fyzické infrastruktury s tím spojené), životní prostředí a klimatické změny, hospodaření s vodou (např. čističky odpadních vod), digitální tranzice (např. širokopásmová infrastruktura na venkově), lidský rozvoj (např. nové nemocnice vybavené moderními technologiemi), dodávky zboží a prací (např. stroje a zařízení, software, vybavení úřadů, laboratoří), dodávky služeb (studie, technická asistence, audit).
Kandidátský status Ukrajiny, Moldavska a Gruzie by mohl být příležitostí i pro české firmy, a to zejména pro ty, které vlivem pandemie a agrese Ruska proti Ukrajině přišly o své standardní odběratele. O nejnovějších příležitostech v oblasti veřejných zakázek informuje například databáze EU TED eTendering (etendering.ted.europa.eu ). Ta umožňuje přístup k dokumentaci související s výzvami k podání nabídek. Rekonstrukci Ukrajiny bude napomáhat česká Task Force pro Ukrajinu, kterou bude ze strany státu koordinovat v rámci meziresortního procesu Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.
Jasným závěrem je, že hlubší ekonomická integrace Ukrajiny je nejen v jejím národním zájmu, ale i v zájmu Evropy. Ta bude při poválečné obnově bránit a podporovat ekonomický rozvoj Ukrajiny, stejně jako dnes Ukrajina přináší oběti pro bezpečnost Evropy.
Text: Matyáš Viktora, Roksolana Dryndak a Maria Gorbatova
Foto: Shutterstock
Určitě jste si všimli, že u nás ani za čtení celých článků nic neúčtujeme a že vás neobtěžujeme vyskakovacími okny personalizované reklamy.
Velmi bychom ocenili, kdybyste nás na oplátku podpořili peněžitým darem na tento účet:
2021853028/5500
QR kód obsahuje údaje k platbě. Výše částky je na vás, budeme si vážit všech darovaných plateb.
Děkujeme 😊
Za obsah inzerce zodpovídá inzerent. Žádné části textu nebo fotografie z Trade News nebo www.itradenews.cz nesmí být používány, kopírovány nebo jinak šířeny v jakékoliv formě či jakýmkoliv způsobem bez písemného souhlasu vydavatele.