Kanada patří mezi nejodolnější ekonomiky světa. Přesto i ona opakovaně doplácí na globální bouře. A těch bude vzhledem k tomu, že zažíváme metamorfózu světového řádu, nejspíš přibývat. Kabinet premiéra Trudeaua proto nechal vypracovat komplexní studii, jejímž cílem je lokalizovat nejvýznamnější nervové uzly javorového hospodářství exponované na přeshraniční vazby a toky. Její závěry mohou být inspirací i pro Česko.
Kanada patří mezi nejodolnější ekonomiky světa. Přesto i ona opakovaně doplácí na globální bouře. A těch bude vzhledem k tomu, že zažíváme metamorfózu světového řádu, nejspíš přibývat. Kabinet premiéra Trudeaua proto nechal vypracovat komplexní studii, jejímž cílem je lokalizovat nejvýznamnější nervové uzly javorového hospodářství exponované na přeshraniční vazby a toky. Její závěry mohou být inspirací i pro Česko.
Nevládní Rada pro průmyslovou strategii měla (nejen) na základě zkušenosti s pandemií covidu-19 nastínit kroky, které by z Kanady napříště udělaly silnějšího globálního hráče. Součástí jeho DNA má být přitom mimo jiné větší odolnost vůči šokům, které budou přicházet prostřednictvím přeshraničních vazeb všeho druhu ze zahraničí. Vzhledem ke struktuře globální ekonomiky na straně jedné a množícím se pokusům (ne)státních hráčů využívat tuto strukturu ke svým cílům na té druhé se totiž čeká, že právě odolnost bude jednou z vlastností, které rozhodnou o vítězích a poražených blízké budoucnosti.
Předpokladem úspěchu jakékoli ekonomiky v 21. století je podle radních uvědomění si vlastních silných a slabých stránek (tedy něco, co v Česku stále chybí). V případě Kanady jde o výrobu s vyšší přidanou hodnotou, přírodní zdroje a zemědělství. Společně s touto konkurenční výhodou je pak zmiňována potřeba pokračující digitalizace všech sektorů podmíněná kvalitním výzkumem, vývojem a v neposlední řadě konektivitou (zde máme například solidní náskok); a také narůstající nedostatek kvalifikované pracovní síly, zejména v technických oborech, což si žádá aktualizaci průběžně laděné imigrační politiky (což je oblast, kde by se naopak Praha mohla nejen kvůli Ukrajině inspirovat).
Uvědomme si své silné a slabé stránky.
Co dalšího by podle kanadských radních měla úspěšná ekonomika napříště reflektovat?
1. Energetikou ve stále větší míře hýbe politika a politikaření. Před začátkem války na Ukrajině šlo zejména o ESG standardy, které komplikovaly život tradičním fosilním palivům, respektive jejich těžařům a zpracovatelům. A přestože konflikt s Ruskem připomněl, že se (ani) Západ bez toho, aby se ušpinil, zatím neobejde – což povede k jisté renesanci, či spíše přechodnému vzetí na milost ropy a uhlí – institucionalizované nároky na ekologii, slušné zacházení se zaměstnanci a podobně nezmizí. Investice do zdrojů, technologií a firem reflektujících zmíněné měkké ukazatele se tak vyplatí.
2. Potravinová bezpečnost se i v důsledku ruské agrese opět připomněla. Přestože Česko na tom není vůbec špatně, podobně jako v případě dalších klíčových komodit má smysl udělat si audit toho, jak důvěryhodní jsou naši partneři. Diverzifikace dodávek a větší sázka na spřátelené země, tedy takzvaný friendshoring, by měly následovat. V neposlední řadě, jak připomíná studie Rady pro průmyslovou strategii, je pak třeba kvalitní infrastruktury. Je totiž na nic, že je Kanada schopná zásobovat svými plodinami celý svět, když má problém dopravit je na místo, připomíná studie.
3. Zdraví a vše, co s ním souvisí, je a bude podstatné. Covid-19 byl totiž jen připomínkou toho, jak výrazně by světem žijícím ve velkých, často přelidněných městech zahýbala pandemie lehce přenositelné a vysoce smrtelné nemoci (tedy něco, čeho se podle expertů netýká otázka „zda“, ale „kdy“). Rada navrhuje oprostit se od klatby volebních cyklů strategií sestavenou na dvacet let, jejíž součástí by byl štědrý rozpočet, úzká spolupráce univerzit a byznysu a v neposlední řadě pobídky lákající špičkové experty z celého světa. Zároveň by mělo dojít k posílení výrobních kapacit.
Výše uvedené kroky jsou jen předpokladem úspěchu, nikoli jeho zárukou. Vzhledem ke zkušenostem z poslední doby je nicméně jisté, že je jich a podobných třeba. Sázet na staré, osvědčené recepty se totiž napříště v mnoha oblastech nevyplatí. Mnozí na Západě z toho mají obavy. Nedávný průzkum World Economic Forum například ukázal, že celých 75 % Kanaďanů čeká, že se jejich děti budou mít hůř než oni. Lepší odpověď než tvrdou práci, která zajistí pevnější obranu (odolnost) a zefektivnění útoku (konkurenceschopnost), ale nenajdeme. Ať už máme na reprezentačním dresu javorový list nebo lvíčka.
Text: Roman Chlupatý
Foto: Shutterstock
Roman Chlupatý je partner a globální stratég poradenské společnosti Alternative Perspectives
Kanada
