Jinak namíchané karty aneb Brazílie na vzestupu

Na příkladu ukrajinské krize je patrné, že se stále mnozí nechtějí smířit s faktem, že karty jsou ve 21. století rozdány jinak než v období studené války. Svět již není rozdělen bipolárně na dvě geopolitické mocnosti, ale ekonomicky. Kybernetické tsunami v podobě technologické integrace, založené na rozvoji informačních a komunikačních systémů po celém světě, ruku v ruce s celosvětovou mobilitou, přesunem kapitálu a volným transferem znalostí způsobily, že se dnes planeta přirozeným způsobem spojuje na všech úrovních.

Z 20. století se můžeme už jen poučit

Hra na strunu národnostních skupin a jejich ochrany, či dokonce jejich oddělení od ostatních je nejnebezpečnější rétorikou posledních let. Její prohlubování v kontextu arabských, čínských nebo třeba indických menšin ve všech koutech planety by mohlo být velkou hrozbou jinak celkem poklidného století. Chtě nechtě se musíme rozloučit s rozdělením světa na pravici a levici. Svět bohatne a během třiceti let budou tři čtvrtiny z téměř devítimiliardové populace žít vysoce spotřebním způsobem života. To je ve srovnání s dobou studené války téměř desetinásobný růst bohatství. Sečteno a podtrženo, rozhodující úlohu ve 21. století budou hrát silné ekonomické mocnosti, které na sebe budou vázat velké množství koupěchtivých, vzdělaných obyvatel a zdravě fungujícího podnikatelského sektoru. Evropská unie, USA a Čína generují v současnosti dohromady téměř 60 % světového HDP, přičemž lze očekávat trvalé posilování země středu, která se v tomto století stane díky množství obyvatel hlavním spotřebitelem a producentem planety. Vzájemná provázanost a ekonomická závislost těchto regionů nebude pravděpodobně nijak vážně narušena, a to ani přes občasné zakodrcání a varovné výstřely kdejakého mudrce.

Vytrvalost, inovativnost a vzdělanost Japonska bude stále držet zemi vycházejícího slunce ve světové špičce. Předpokládá se další růst Indie, Mexika, Brazílie a Indonésie. Slábnoucí počet obyvatel Ruska (podle United Nations by se měl jeho počet do roku 2100 snížit skoro o polovinu, na pouhých 79 milionů) a poměrně nízká flexibilita největší země světa jí nekompromisně předurčuje během krátké doby pozici na chvostu světové desítky, v delším horizontu potom propad do světového průměru. Zde hledejme hlavní důvody jejího vysokého znepokojení a nezvyklé nacionalistické rétoriky.

Latinský svět se bude dobře bavit

Jižní Amerika se sice ani v tomto století nestane celosvětovým tahounem, ale příjemně se sveze s rostoucím vlivem latinského světa, jehož dominance se bude odehrávat v mexicko-americkém rytmu. Šestina španělsky mluvících obyvatel USA do konce století posílí celkově na téměř čtvrtinu všech tamních obyvatel a počet obyvatel Mexika se zvýší do konce století o přibližně 30 %. Země Jižní Ameriky budou nepochybně z rostoucího vlivu Latinoameričanů v Severní Americe slušně profitovat. A není nejmenšího důvodu domnívat se, že dosavadní lídr jihoamerického kontinentu, Brazílie, bude stát opodál. Růst obyvatel nejlidnatější latinskoamerické země bude trvalý, nicméně nikoliv překotný, a tedy i udržitelný ve smyslu sociálního smíru. Téměř 230 milionů obyvatel v polovině století vytvoří z Brazílie pátou největší ekonomiku světa; pokud bychom uvažovali EU jako celek, je již dnes ve světové pětce.

Brazílie zaslíbená

Málokteré světové teritorium je přitom spojováno s tak velkým množstvím naivních předsudků jako Brazílie. Je omylem spojovat tuto zemi pouze s představami nekonečných pláží, barevných festivalů, fotbalu a pěkných žen. Je chybou podniků vnímat Brazílii pouze jako krátkodobě atraktivní region, a to z důvodu připravovaných investičních megaprojektů – olympiády a fotbalového šampionátu, jejichž vliv na byznys se spíše přeceňuje. Zcela infantilní je potom představa, že v Brazílii žijí zejména pohodlní černoši, nevyzpytatelní původní indiánští obyvatelé, maňánisté a dožívající gestapáci v exilu.

Brazílie je především hlavní ekonomickou mocností jihoamerického kontinentu, člen BRICS a země s velmi rozvinutým podnikatelským prostředím, mimořádně silným spotřebitelským a průmyslovým trhem. Brazilský cit pro design a image si s ničím nezadá s francouzskou a italskou návrhářskou špičkou. Podnikatelé téměř dvěstěmilionové země dokáží využít latinskoamerických předností spojených se schopností velmi dobré prezentace, stejně tak se umí přizpůsobit jakémukoliv zahraničnímu partnerovi, a to bez jazykových, kulturních, náboženských a jiných předsudků. Největší devízou Brazílie je totiž její kosmopolitní a multikulturní prostředí. Ač považována za vedoucí mocnost kontinentu, je současně nejméně latinskoamerická ze všech jihoamerických zemí.

Brazílie je po Spojených státech amerických pravděpodobně největší hostitelskou zemí světa. Její historická i současná otevřenost jí získala všeobecné sympatie a pro mnohé se stala symbolem multikulturního prostředí s vysokou mírou náboženské, politické a rasové tolerance. Brazilskou identitu vytvářeli Portugalci a ostatní Evropané, Afričané stejně jako přistěhovalci z Blízkého východu nebo Asie. Brazílie přijala během druhé světové války Židy na útěku před Němci stejně jako po válce Němce na útěku před Židy a válečnými soudy. Málokdo ví, že v Brazílii žije nejpočetnější skupina Japonců mimo japonské ostrovy. Určitý vliv mají i původní indiánští obyvatelé, obývající zejména amazonskou oblast na severu země. Tyto faktory mají mimořádně pozitivní dopad na podnikatelské prostředí. Dokážeme-li brazilské firmy přesvědčit o našich produktech a službách, jsou připraveny zahájit obchod s jakýmkoliv subjektem.

Brazílie nebezpečná

Kromě atraktivity rostoucího ekonomického prostředí a reálných šancí pro obchodní dobyvatele není možné nevnímat extrémní společenské rozdíly. Zaostalé vesnice na západě a středu země kontrastují s moderními velkoměsty na východním pobřeží. Chudinské brazilské čtvrti zvané favely, kde přežívají obyvatelé v katastrofálních hygienických podmínkách bez zdravotní péče, jsou střídány luxusními částmi měst vybavenými nejmodernějšími vymoženostmi. Brazílii ale překvapivě nechybí střední třída, jak tomu obvykle v podobných zemích bývá. V městských oblastech je naopak poměrně silná a velmi koupěchtivá. Nová obchodní centra, velmi podobná evropským nákupním parkům, jsou nabitá zákazníky, kteří se dokáží nadchnout pro vše, co má punc novosti a originality, a jsou ochotni za to dobře zaplatit.

Vysoká míra kriminality je přímým důsledkem chudoby nemalé části obyvatelstva. Všudypřítomná narkomafie je aktivní zejména v chudinských čtvrtích, jimž vládnou drogové gangy. Jejich bossové se snaží vystupovat v roli ochránců chudých, přičemž pověstné jsou vyhlazovací boje vzájemně znesvářených gangů různých městských čtvrtí. Narkotiky předávkované kriminální živly v Latinské Americe jsou v porovnání se žebrajícími Indy, kteří vzbuzují spíše soucit, velmi nepředvídatelné a nebezpečné. Na druhé straně není nezbytné situaci dramatizovat. Tak jako v jiných podobných teritoriích je nutné trávit většinu času s místními obchodními partnery a respektovat jejich doporučení.