Letem světem vybranými zeměmi Afriky

Jihoafrická republika

JAR je naším největším obchodním partnerem v  této oblasti. Nabízí politickou a  ekonomickou stabilitu doloženou rostoucí ekonomikou. Je největším trhem jihu Afriky s 51 miliony obyvatel a navíc může být díky členství a významné roli v Jihoafrické celní unii (SACU) a Jihoafrickém rozvojovém společenství (SADC) vstupní branou téměř na celý kontinent. Aby si udržela tempo svého růstu (to je v současnosti zhruba 2 %, vláda očekávala růst až 5 %, tento odhad však nedávno snížila na 3 %), musí vyřešit několik problémů. Sice tu pokračuje modernizace energetického sektoru, i tak však země čelí problémům s výpadky dodávky elektřiny, problémy jsou i na trhu práce kvůli špatným pracovním podmínkám nebo nedostatku kvalifikovaných pracovníků, ekonomiku oslabila snížená domácí spotřeba a  podnikatelská důvěra, stejně jako klesající důvěra investorů. Nejsilnější v exportu do JAR je české strojírenství, zvláště zařízení pro těžební průmysl. Potenciál skýtá vývoz obráběcích center a horizontek. Obrovské šance jsou v  energetice, včetně elektrotechniky a  environmentálních technologií, ale také v  oblasti vývozu zdravotnických zařízení a technologií nebo železniční infrastruktury.

Tunisko

Český export do Tuniska vzrostl v roce 2013 na  1,5 mld. korun. Na  prvním místě figuruje elektronika následovaná strojírenstvím. Můžeme těžit i z výhod asociační dohody uzavřené mezi EU a Tuniskem zajišťující nulová cla téměř na  všechny produkty kromě potravin. Země zahájila „arabské jaro“ a  vyšla z něj nejlépe. Nyní představuje stabilní politické zázemí a ekonomiku s velkým, dosud nevyužitým potenciálem. HDP však rostlo nižším tempem, než byl předpoklad, proto se vláda rozhodla podnikat kroky ke  snížení nezaměstnanosti (činí 15 %), rozvíjet exportní odvětví a turismus a intenzivněji lákat zahraniční investice (kromě těžebního průmyslu, energetiky a finančního sektoru). Příležitosti jsou zejména v oblasti zemědělství a potravinářství, zvýšenou poptávku očekáváme po zdravotnických technologiích a  vybavení nemocnic i po produktech ICT.

Egypt

Egypt je naším druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem v regionu, přičemž můžeme navázat na dlouholetou tradici českého vývozu – v oblasti automotive, strojírenství a investičních celků. Nabízí spotřebitelský trh s 85 miliony obyvatel se strategickou polohou umožňující další expanzi na  blízkovýchodní trhy. Po  období politických zemětřesení a  nejistoty se situace uklidňuje, stejně tak i důvěra podnikatelů a investorů. Důvodem je zvolení vlády Al-Sísího, která vyhlásila systém reforem i nutné restrukturalizace. Růst HDP, který byl 2,2 %, v posledních třech měsících vzrostl na  3,7 % a  předpokládá se, že toto tempo bude udržitelné do roku 2015, následně by mohlo činit až 5–6 % ročně. Prioritou současné egyptské vlády je nastartování ekonomiky, proto se snaží stimulovat rozvoj infrastruktury a nosných odvětví, což je průmysl, turismus a zemědělství. Čeští podnikatelé tak mohou těžit z nárůstu poptávky, ať se jedná o stavební materiály i stroje, energetiku a environmentální technologie, strojírenství, ale i o telekomunikace a IT či zdravotnictví. Problémem pravděpodobně zůstane poměrná uzavřenost trhu v  určitých oblastech.

Maroko

Marocké království je naším čtvrtým nejvýznamnějším exportním cílem v  Africe. Země je charakteristická politickou stabilitou a  z  makroekonomického hlediska se hospodářství úspěšně rozvíjí: od roku 2000 do roku 2014 v průměru o 4,8 % ročně. Maroko je stabilní rostoucí ekonomikou s dobrým podnikatelským prostředím (index „doing business“ Světové banky je 71, což je pro tento region nadprůměrná hodnota). Tyto faktory spolu s plánovanými investicemi do  infrastruktury (Maroko aspiruje na to stát se transportním uzlem multimodální přepravy, a těžit tak ze svého výhodného postavení) a energetiky činí z Maroka perspektivní cíl i pro budoucí český export. Potencionální je zvláště dovoz strojů (např. na  zpracování kamene), dráty a  polotovary pro elektroniku, chemické produkty nebo výrobky z plastu a pryže.

Alžírsko

Přestože je zahájení podnikání v Alžírsku zdlouhavým, byrokratickým a komplikovaným procesem, země je pro české podnikatele zajímavým trhem. To dokládá i její pozice našeho třetího největšího obchodního partnera z pohledu exportu, který v roce 2013 dosáhl 3,5 mld. korun. Český vývoz do Alžírska stále roste, mezi lety 2012 a 2013 to bylo o 24 %. Naopak český import z Alžírska značně kolísá, což se ale dá přičíst nestabilní politické situaci v zemi během „arabského jara“, nejvýraznější propad byl zaznamenán v roce 2011. V  současnosti vyvážíme do  Alžírska nejvíce výrobky automobilového průmyslu, strojírenství, kovozpracujícího průmyslu, elektroniku a  potraviny. Dominantním oborem je těžba a zpracování ropy a zemního plynu. Alžírsko je členem zóny volného obchodu GAFTA (Greater Arab Free Trade Area), Ligy arabských států a úrovně volného obchodu podle jeho asociační dohody s EU má být dosaženo do roku 2020, což by s sebou mohlo přinést více příležitostí i pro český export.

Nigérie

Hodnoty českého exportu do  Nigérie dosáhly v  roce 2013 téměř 1,5 mld. korun. Ekonomika rostla tempem 7 % ročně, a stala se tak jednou z nejrychleji rostoucích ve světě. Nigérie je atraktivní proto, že nabízí velký a velmi rozmanitý trh – má 170 milionů obyvatel, je jednou z  nejlidnatějších afrických zemí a navíc zde žije na 250 různých etnických skupin, což může být příležitostí i komplikací. Země je významným producentem ropy a  zemního plynu. V hodnocení „doing business“ Světové banky se umístila až na 170. místě (ze 189), přičemž průměrná hodnota pro subsaharskou Afriku je 142. Důvodů je několik, například vysoká míra korupce a slabá ochrana duševního vlastnictví, ale především infrastrukturní nedostatky (produkce a distribuce elektřiny je v  katastrofálním stavu, dopravní infrastruktura je nedostatečná), které neúměrně prodražují vývoz do  země stejně jako často znemožňují efektivní působení na trhu. Vláda se snaží nastartovat ekonomiku zvýšením dovozních cel (například v  potravinářství) nebo zvýšenými investicemi do modernizace a rozvoje klíčových odvětví spolu s intenzivní podporou zahraničních investorů. České firmy se mohou na místním trhu etablovat v  oblasti stavebních, potravinářských a zemědělských strojů, energetiky, subdodávek pro budování nových provozů (v  zemi se plánují investice do výstavby provozů na výrobu cementu, ropné rafinerie, rozvoj petrochemického průmyslu a provozu na výrobu hnojiv) a rozvoje infrastruktury (železniční infrastruktura a  kolejová vozidla). Nigerijský trh je však stále výzvou, protože zde panuje obava z  neserióznosti obchodních partnerů. Doporučujeme prověřit obchodního partnera a transakci si dobře finančně i smluvně zajistit.

Mali

Země v  roce 2013 obnovila hospodářský růst na úroveň 5 % po období ekonomické recese způsobené složitou politickou situací v roce 2012. Tempo by se mělo i nadále stabilizovat nejen díky fungujícímu zpracovatelskému průmyslu a sektoru služeb, ale také vyšší bezpečnosti v zemi. Místní vláda v období konfliktu dokázala udržet nízký schodek rozpočtu i přes pozastavení humanitární pomoci. Podíl obyvatel žijících na hranici chudoby však vzrostl o jedno procento na 42,7 % v porovnání s rokem 2011. Stabilita je však nejistá, místní ekonomika je náchylná na klimatické změny a tíhne k výkyvům v cenách komodit. Mali není tradičním zájemcem o české průmyslové zboží a elektroniku. Vývoz ČR tvoří v naprosté většině bavlněné tkaniny. V roce 2013 byla hodnota exportovaných textilií zhruba 1 mld. Kč a během posledních 5 let tato poptávka rostla zhruba o 150 milionů za rok. Jako perspektivní se však jeví položky, které Mali dováží z EU: výpočetní technika, izolované kabely, stroje na zpracování kamene, automobily a jejich náhradní díly, kovy, chemické produkty nebo poptávka po etylenových polymerech, pneumatikách a  polyacetalech (technických plastech).

Senegal

Export do této západoafrické země byl v roce 2013 o více než polovinu nižší než do Mali. Přesto můžeme konstatovat, že významně vzrostl, nárůst činil 44 % oproti roku 2012 (v roce 2012 byl růst jen 9 %). Pouze Maroko si v této statistice ze sledovaných zemí vedlo lépe (46 %). V roce 2014 pokračuje trend rostoucího vývozu, ale na základě dosavadních dat je nepravděpodobné, že by export nadále rostl stejným tempem. Již tradičně zaujímají výsadní postavení exportu do Senegalu bavlněné tkaniny. V roce 2014 se za prvních devět měsíců podílejí na celkovém vývozu dokonce 82 %. Mimo bavlněnou hegemonii patří na přední místa exportu ještě výrobky z kartonu a papíru a výpočetní technika.