Německá ekonomika je v dobré kondiciNáš největší obchodní a strategický partner dále nabízí potenciál a příležitosti

Na vývoj německé ekonomiky v roce 2016 hledí ekonomové i firmy s mírným optimismem. HDP roste v současnosti převážně díky silné domácí poptávce. Hlavní indexy ekonomického sentimentu, IFO Business Climate a ZEW-Konjunkturerwartung, nicméně v lednu výrazně oslabily v souvislosti se slabšími očekáváními v zahraničním obchodě, zejména s rozvíjejícími se ekonomikami.

Stěžejními faktory růstu jsou příznivá situace na trhu práce a růst reálného disponibilního důchodu domácností. Zahraniční obchod německých podniků je naopak v současnosti negativně ovlivněn slabou zahraniční poptávkou. V dalších dvou letech je však předpokládán nárůst exportu díky očekávanému oživení odbytu v zemích mimo eurozónu a o něco rychlejšímu hospodářskému růstu v eurozóně. Za těchto podmínek by německý HDP mohl letos růst o 1,8 % a v roce 2017 o 1,6–2,3 %.

I přes rostoucí veřejné výdaje na zvládání uprchlické vlny, které působí jako vládní stimul ve výši cca 0,5 % HDP, by měl spolkový rozpočet v nadcházejícím roce zůstat vyrovnaný a míra veřejného dluhu Německa se postupně snižovat (2014: 75 % HDP s cílem 62 % HDP v roce 2019). Rámcové podmínky jsou navíc pro německé hospodářství výjimečně výhodné. Nízké ceny ropy by v dalších dvou letech měly nanejvýš mírně stoupat, stejně tak by se výrazně neměly měnit ani nízký směnný kurz EUR/USD a nízké úrokové míry.

Nejistotu přináší imigrační vlna a pokles zahraniční poptávky

Po zpomalení v roce 2015 je očekáván nárůst německého exportu díky oživení světového obchodu, i když Německá průmyslová a obchodní komora (DIHK) a některé ekonomické instituty a banky jsou v tomto hodnocení obezřetnější. Vedle nejistoty spojené s imigrační vlnou je právě pokles zahraniční poptávky považován za největší rizikový faktor pro Německo, jehož podíl exportu na HDP v 2014 dosáhl 38,5 % a čistý vývoz 214 mld. eur. Oproti ostatním zemím eurozóny bude ale SRN pravděpodobně ztrácet podíl na trhu, protože náklady zde rostou rychleji než v ostatních zemích, a export ze SRN tak bude cenově méně konkurenceschopný. V dalších letech je očekávána vyšší soukromá spotřeba díky vývoji na trhu práce a vývoji mezd, ale i zmíněný nárůst veřejných výdajů. Růst by měly i spotřebitelské ceny. Harmonizovaný index spotřebitelských cen by se podle Německé spolkové banky mohl zvýšit ze současných 0,2 % (2015) na 1,1–1,3 % (2016) a 1,72 % (2017).

Slabší vývoj se predikuje u hrubé tvorby fixního kapitálu, jejíž růst by se měl v tomto roce dále zpomalit o polovinu na +0,9 % (2014: +3,4 %). Nižší míra investic do strojů a zařízení v roce 2016 (+0,4 %) bude souviset zejména s chováním exportně orientovaných podniků. Míra využití výrobních kapacit by se letos měla pohybovat okolo normálních hodnot (nyní dosahuje cca 84 %). Současný trend ve stavebnictví bude pokračovat, tj. mírně poklesnou investice do průmyslových staveb (-0,9 %) a zvýší se objem pozemních staveb (+2,1 %), především bytové výstavby.

Roste poptávka po pracovní síle

Na počátku roku 2016 je německý trh práce ve velmi dobrém stavu. Počet ekonomicky aktivních osob dosáhl rekordních 43,5 milionu, počet nezaměstnaných klesl na 2,795 milionu, tj. míra nezaměstnanosti v roce 2015 dosáhla 6,4 % (meziročně - 0,3 %). Poptávka po pracovní síle dále rostla a prognózy očekávají pokračování tohoto trendu. Nicméně nabídka pracovní síly místního obyvatelstva se neustále snižuje, proto by se měla v období prognózy nezaměstnanost snižovat (vlna uprchlíků není zohledněna). Zdá se, že příliv osob ze zemí východní Evropy dosáhl svého vrcholu, a předpokládá se snížení počtu imigrantů (uprchlíci opět nejsou zohledněni) ze 400 tisíc (2015) na 275 tisíc (2016) a na 200 tisíc (2017). Trh práce v SRN vykazuje rostoucí nesoulad mezi nabídkou a poptávkou. V období prognózy tento nesoulad pravděpodobně nebude vyřešen přílivem uprchlíků, protože nebudou odpovídat požadavkům na trhu práce. Z tohoto důvodu se může stát (obzvláště v roce 2017), že se sníží zaměstnanost i přes vyšší hospodářskou aktivitu země. To by mohlo být kompenzováno rostoucím využitím výrobních kapacit, zvýšenou produktivitou a – teoreticky – prodloužením pracovní doby.

Zavedení plošné minimální mzdy v SRN (8,50 eur/hod.) vedle dobrých hospodářských výsledků přispělo k navýšení hladiny platů a mezd. Ty by v letech 2015 a 2016 měly růst o cca 2,5 %, v roce 2017 je očekáván nárůst hrubých mezd o 2,75 %. Situace na trhu práce bude jistě ovlivněna přílivem uprchlíků, do jaké míry a jakým způsobem, je však značně nejisté. V roce 2015 činil příliv uprchlíků více než milion osob (z toho zhruba polovina získá povolení k pobytu v SRN), odhady pro další roky činí 900 tisíc (2016) a 600 tisíc (2017). Do roku 2017 by tak přírůstek osob na trhu práce z řad uprchlíků měl být asi 0,5 mil., z nichž však polovina zůstane nezaměstnaná. Zbývající část uprchlíků v produktivním věku nebude pravděpodobně moci hned začít pracovat kvůli nedostatečné kvalifikaci či neznalosti jazyka. Jejich integrace na pracovním trhu bude pomalejší než u jiných imigrantů. Nezaměstnanost uprchlíků bude zpočátku tedy navzdory příznivé situaci na pracovním trhu velmi vysoká a produktivita zaměstnaných uprchlíků bude nízká.

Prognózy pro německý průmysl v nadcházejícím roce očekávají stagnaci, respektive mírný růst průmyslové výroby o 0,5 %. A to i navzdory mimořádně příznivým rámcovým podmínkám (ceny ropy, směnný kurz, úrokové sazby). Růst se očekává v sektoru IT, automotive a kovozpracujícím průmyslu, naopak strojírenství a elektrotechnický průmysl budou stagnovat. Více investic bude směřovat do služeb spojených s průmyslem, především výzkumu a inovací. Významným indikátorem pro německou ekonomiku je i sektor logistiky: zatímco v letech 2003 až 2008 rostl tento sektor ročně o 4,6 %, respektive v letech 2009–2014 o 3,4 %, pro následující čtyři roky je očekáváno zpomalení růstu na 2–3 % p. a.

Německo je branou do světa

Pokud jde o podnikatelské a právní prostředí v SRN, neočekáváme v roce 2016 žádné radikální změny. Z pohledu českých firem bude nejdůležitější otázkou vyjasnění konformity zákona o minimální mzdě (v platnosti od 1. 1. 2015) s právem EU a jeho případná úprava, a to zejména pro tranzit přes německé území, ale i pro přeshraniční poskytování služeb, služební cesty do SRN či kabotáž. Změnit by se měl i systém pro ohlašování pracovní činnosti, který spravuje německá celní správa a nyní umožňuje komunikaci pouze poštou nebo faxem. V současné době probíhají intenzivní jednání mezi spolkovou vládou a Evropskou komisí, která by měla být uzavřena v první polovině roku. V případě nedosažení dohody by dalším krokem bylo podání žaloby EK u Evropského soudního dvora. V nadcházejícím roce by mělo zároveň dojít k novelizaci zákona o převádění pracovníků (tzv. agenturní zaměstnanci), které bude více regulováno včetně mzdové problematiky.

Německo je pro ČR nejdůležitější a zároveň strategický obchodní partner. Na místní trh směřuje zhruba třetina českého exportu, ale zároveň je pro nás tato země pomyslnou i faktickou bránou do světa. Zhruba třetina až polovina zboží je dále exportována ze SRN (reexport, nepřímý export), přes německé přístavy a dálnice proudí většina českých vývozů. Rostoucí export a spotřeba v SRN pro české podniky rozšiřuje potenciál a příležitosti na německém teritoriu. Stejně tak nedostatek kvalifikovaných pracovních sil v Německu zvyšuje šance našich subdodavatelů, poskytovatelů služeb i inovativních firem a výzkumných zařízení.

Aktuální trendy jsme detailně popsali v publikaci MZV Mapa globálních oborových příležitostí, která je rovněž k dispozici na portálu www.businessinfo.cz. V roce 2016 vidíme potenciál – vedle tradičních odvětví, jako jsou automotive, strojírenský či elektrotechnický průmysl – např. ve stavebnictví a službách v souvislosti s imigrační vlnou. Ve spolupráci s vládními agenturami CzechTrade, CzechInvest a CzechTourism a také Českými centry nabízíme ve vztahu k německému trhu jednotnou a dobře fungující podporu exportu zahrnující řadu nástrojů pro české podnikatele: od více než dvou desítek podporovaných účastí na německých, respektive mezinárodních veletrzích a několika projektů ekonomické diplomacie podle vytyčených oborových příležitostí přes komplexní informační a poradenský servis, zprostředkování kontaktů, zajištění schůzek a další formy podpory.

Česko-německý zahraniční obchod dosáhl v roce 2014 rekordních 70 mld. eur a pro rok 2015 počítáme s novou nejvyšší hodnotou. Prognózy české a německé ekonomiky dodávají optimismus i pro další vývoj vzájemného obchodu. Tuzemské podniky si na německém trhu zachovávají tradiční výhody, zejména geografickou blízkost, kvalifikované zaměstnance a srovnatelnou kvalitu za nižší ceny. Zároveň je však pro české firmy, a to zejména ve zpracovatelském průmyslu, stále důležitější sledovat trendy v německém průmyslu a věnovat dostatečnou pozornost zavádění inovací, aplikovanému výzkumu a flexibilitě výrobních systémů a nabídky produktů a služeb.

Německý fenomén Industrie 4.0

Inspirace a příležitost pro český průmysl, vědu a výzkum

Čtvrtá průmyslová revoluce, Industrie 4.0, se nejpozději od strojírenského veletrhu v Hannoveru v roce 2013 stala hlavním trendem v německém průmyslu.

Koncepce Industrie 4.0 vznikla již v roce 2011 jako „projekt pro budoucnost“ v rámci high-tech strategie spolkové vlády, nicméně navazuje na výzkumnou platformu SmartFactory z roku 2005.

Pro spolkové ministerstvo pro vzdělání a výzkum, které na tuto oblast uvolnilo finanční prostředky ve výši 120 milionů eur, představila v roce 2013 Německá akademie technických věd implementační doporučení, tzv. Nationale Roadmap Embedded Systems. Německá vláda na tato doporučení navázala přijetím výzkumného programu Industrie 4.0 a čtvrtá průmyslová revoluce se stala těžištěm i nové digitální strategie z roku 2014. Do podpory výzkumných prací i aplikace konceptů je zapojeno i spolkové ministerstvo hospodářství a energetiky. Platforma Industrie 4.0, sdružující přední oborové svazy (IT, strojírenství a elektrotechnika), firmy (SAP, VW, Siemens, Infineon, Bosch atd.), výzkumné instituce, politiky i zástupce zaměstnanců, byla zřízena v roce 2013. Na loňském hannoverském veletrhu byla slavnostně znovuzahájena a její činnost rozšířena o politicko-společenské aspekty. Cílem platformy je odborná diskuze a příprava doporučení a výzkum v klíčových oblastech Industrie 4.0, tj. architektura, standardizace a normy; výzkum a inovace; bezpečnost systémů; právní aspekty; vzdělávání a pracovní aspekty.

Podle aktuální studie Svazu německého průmyslu, zpracované společností Roland Berger Strategy Consultants, přinese digitální transformace průmyslové výroby v Německu do roku 2025 dodatečný nárůst přidané hodnoty ve výrobě ve výši 425 miliard eur, což činí 5300 eur na obyvatele. Celkově se předpokládá, že by firmy mohly zvýšit svou produktivitu až o 30 %. V evropském měřítku by mohlo dojít k nárůstu hrubé přidané hodnoty ve výrobě dokonce o 1,25 bilionu eur. Předpokladem pro tento nárůst je však přijetí politických a ekonomických opatření, a to co nejdříve, jinak hrozí ztráta až ve výši 600 miliard eur. Studie z roku 2014 zpracovaná Fraunhoferovým institutem pro ekonomiku práce a organizaci počítá s nárůstem produktivity ve výrobě ve výši 78 miliard eur, průměrně tedy o 1,7 % za rok. Empirické výsledky studie svazu Bitcom z loňského roku z automobilového průmyslu skutečně dokládají potenciál digitalizace výroby (především integrace dat v reálném čase do výroby a na průnikových místech, flexibilní automatizace aj.), a to ve zvýšení tvorby přidané hodnoty ve výši cca 1,5 % ročně.

Čtvrtá průmyslová revoluce se však stále nachází v rané fázi, a to jak při zavádění internetu do výroby a služeb, tak při hledání nových, případně hybridních obchodních modelů. Hlavní výzvou zůstává volba správného modelu a referenční systémové architektury, přičemž panuje shoda v tom, že klíčovými aspekty jsou vertikální integrace (výroba – vedení podniku), horizontální integrace (jednotlivé podniky i subdodavatelský řetězec) a komplexní a prostupné systémové inženýrství. V posledních dvou letech bylo předloženo několik modelů a architektur (model elektrotechnického svazu ZVEI, model IBM, model SAP „IoT platforma“ či model ZVEI/Platform Industrie 4.0 „Referenční architektonický model Industrie 4.0“), jejich vývoj nicméně dále pokračuje.

Vládní podpora míří na MSP

Zatímco velké podniky věnují čtvrté průmyslové revoluci dostatečnou pozornost, podstatná část německých malých a středních podniků je opatrnější. Důvodem je i obava z vysokých investičních nákladů, nových technologií či ohrožení duševního vlastnictví. Právě na MSP, včetně řemeslníků, míří podpůrný program spolkového ministerstva hospodářství a energetiky „go-digital“. Zahrnuje zejména externí poradenství v oblasti IT, a to od počáteční analýzy až po konečnou implementaci vhodného IT řešení, jako například pomoc při realizaci obchodního modelu IT včetně ochrany dat a kybernetické bezpečnosti.

Industrie 4.0 není revoluce, nýbrž spíše pozvolný proces s vysokou přidanou hodnotou. Technologická vedoucí role SRN, především pokud jde o stanovování standardů, je víceméně nezpochybnitelná. Vysoká míra integrace německého a českého průmyslu, stejně jako vědeckých institucí, nabízí pro české subjekty řadu příležitostí, jak z Industrie 4.0 profitovat – kromě transferu know-how například jako subdodavatelé produktů a služeb či jako poskytovatelé inovací a vývoje. Největší potenciál by iniciativa měla přinést ve strojírenském průmyslu, logistice, automobilovém, elektrotechnickém a chemickém průmyslu. Tyto sektory tvoří cca dvě třetiny českého exportu do SRN, často se přitom jedná o meziprodukty, díly. I v logistice tvoří SRN obchodního partnera číslo jedna, více než 60 % nákladní dopravy do zahraničí směřuje do Německa. Implementace Industrie 4.0 podle aktuálních studií přináší však i potenciální rizika pro meziobchod a zejména pro malé subdodavatele, kteří nebudou schopni držet krok s digitalizací a automatizací produkčního a dodavatelského řetězce, zjednodušeně řečeno nebudou dostatečně „smart“. České firmy by proto měly tento trend intenzivně sledovat a neopakovat chyby, jako třeba obchodní řetězce Quelle a Karstadt, které před zhruba patnácti lety nezachytily trend digitalizace obchodu a skončily