Bosna a Hercegovina patřila v devadesátých letech k nejvíce válkou postiženým zemím. Dnes nabízí zajímavé příležitosti i pro české podnikatele, kteří tam mají dobrou pozici díky historickým vazbám a dobrému jménu českých produktů.
Musíte počítat s byrokracií
Zdejší dopravní a komunální infrastruktura a výrobní základna byly masivně zdevastovány. Válku ukončila daytonská mírová dohoda, která však v zemi zavedla poněkud komplikovanou ústavní a politickou strukturu. Tvoří ji dvě tzv. entity, Republika srbská a Federace Bosny a Hercegoviny, a samostatný samosprávní okres Distrikt Brčko. Zatímco Republika srbská má vnitřně centralizované uspořádání a dále se dělí již jen na jednotlivé obce, Federace Bosny a Hercegoviny je tvořena deseti kantony s významnými legislativními i exekutivními pravomocemi.
Není divu, že složitý politický a ústavní systém s překrývajícími se pravomocemi odrazuje investory, kteří obtížně hledají odpovídající správní orgány pro jednání. Přesto tu v posledních letech otevřelo své pobočky nebo obchodní zastoupení hned několik českých firem. Z významnějších je to například GeoTest Brno (inženýrská geologie a hydrologie), MEVOS Brno (vodohospodářství, energetika), PRO.MED.CS Praha (léčiva) a BHsystem PLUS (kotle na biomasu a zařízení). Pro zahraniční investory je výhodou konvertibilní měna – marka (BAM) s kurzem pevně fixovaným na euro a funkční bankovní systém ovládaný zahraničními subjekty, jako jsou UniCredit, Raiffeisen, Erste, Sberbank a další.
Jedinečné příležitosti pro stavaře
Naši podnikatelé by mohli najít příležitosti v prioritních rozvojových oblastech, především v ochraně životního prostředí, alternativních zdrojích energie, zemědělství, zdravotnictví a posilování kapacit státní správy, které definovala tamější vláda.
Velký prostor pro aktivity zahraničních subjektů nabízí modernizace infrastruktury, v prvé řadě severojižní dálnice na koridoru Budapešť–Ploče. Ve výstavbě na Koridoru Vc je úsek Kakanj– Zenica, očekává se zahájení prací v oblasti Medjugorje a Počitelje, od Vlakova do Tarčinu jižně od Sarajeva a zahájení výstavby úseku k severní hranici země s Chorvatskem. V Republice srbské byl v roce 2011 uveden do provozu dálniční úsek Banja Luka–Gradiška (hraniční přechod s Chorvatskem), v roce 2012 byly zahájeny práce na trase Doboj–Prnjavor a letos byl vypsán tendr na výstavbu úseku Prnjavor–Banja Luka. Do konce roku 2014 by ve Federaci BaH mělo být v provozu celkem 112 kilometrů dálniční sítě a v Republice srbské do konce roku 2015 zhruba 300 kilometrů. Dva projekty výstavby dálnic v nedávné době dokončila společnost OHL ŽS Brno.
Některé místní stavební firmy disponují zkušenostmi z projektů v zemích Afriky a Asie, a mohly by tak potenciálně posloužit českým firmám i jako partner pro průnik na třetí trhy. V obou entitách je stále aktuálnějším tématem také modernizace železniční sítě. Konkrétní projekty zatím sice ještě nejsou kompletně připraveny, ale představují velmi atraktivní obchodní možnosti. Konkrétně se jedná o modernizace tratí mezi Brčkem a Tuzlou a mezi Tuzlou a Sarajevem.
Alternativní energetika v plenkách
Dalším důležitým sektorem hospodářství je stejně jako v celém regionu energetika. Země disponuje značnými zásobami hnědého uhlí a velkým vodním potenciálem, který se zatím využívá pouze z jedné třetiny. Zařízení několika tepelných elektráren je zastaralé. Proto vlády v obou entitách plánují výstavbu nových energetických kapacit. Významný potenciál pro výstavbu nových vodních elektráren existuje na většině místních vodních toků. V plenkách se nacházejí i další odvětví obnovitelných zdrojů jako větrné, solární energie a biomasy nebo bioplynu. Bosna a Hercegovina má rovněž nevyužitý obrovský potenciál v dřevozpracujícím průmyslu. Její území ze 43 % pokrývají lesy, což je po Finsku a Slovinsku nejvíce v Evropě.
Neefektivní agrární sektor
I když je Bosna a Hercegovina hornatou zemí, představuje zemědělství jeden z nejvýznamnějších hospodářských sektorů. V současné době zaměstnává přibližně pětinu obyvatelstva v produktivním věku. Jeho základem jsou velmi malé rodinné farmy. Jejich velikost je však omezuje při efektivním uplatnění na trhu. Dalšímu rozvoji podnikání v zemědělství brání nepružná legislativa a neefektivní systém poskytování zemědělských dotací. Mezi hlavní překážky rychlejšího rozvoje zemědělského odvětví patří decentralizovaný systém řízení tohoto sektoru, špatně fungující katastr nemovitostí a úzká nabídka produktů hypotečního úvěrování. Specifickým problémem je stále ještě přítomnost min na cca 2,5 procenta území.
Pár dobrých rad závěrem
Jednou z možností, jak můžete získat kvalitního partnera, je oslovit některého z příslušníků diaspory z Bosny a Hercegoviny žijícího v ČR, jichž se u nás nachází kolem dvou tisíc, nebo absolventy českých vysokých škol. Mimo jiné i díky vládním stipendiím se jich v Bosně a Hercegovině nachází relativně velký počet. Je třeba počítat s negativním vlivem decentralizovaného politického systému, což znamená, že dobré kontakty s místní firmou v Sarajevu ještě nemusí být zárukou úspěchu v Banja Luce či Mostaru. Při výběru bosenského obchodního zástupce přihlédněte k jeho národnosti i náboženskému vyznání podle toho, ve které části země bude vaše společnost působit.
