Argentina
Chile
Peru
V zájmu reaktivace ekonomiky a modernizace infrastruktury bude vláda ze státních prostředků investovat 4,2 mld. USD do dopravní infrastruktury. Tento krok navazuje na záměr státního rozpočtu z roku 2015, ve kterém se počítá se zvýšením státních výdajů o 27 %.
Z dosud známých projektů lze zmínit výstavbu nových tras metra v Santiagu de Chile, výstavbu první tramvajové linky v hlavním městě, výstavbu lanových drah v lquique a Antofagastě, rozšíření a modernizaci příměstských vlaků v Santiagu de Chile (Quinta Normal, Batuco, Melipilla — celkově cca 100 km), modernizaci autobusového vozového parku v hlavním městě, rozšíření a modernizaci letišť v Santiagu de Chile, Concepciónu aj.
Ve městě lquique bude postavena lanová dráha v délce 3,3 kilometru a počítá se s investicí 45 mil. USD. Ve městě Antofagasta se jedná o stavbu lanových drah v délce 20 km s celkovou investicí 275 mil. USD. Ve Valparaísu to bude nová lanová dráha za 66 mil. USD. Ve městě Concepción by měl být vybudován příměstský vlak za 400 mil. USD a rovněž v Temuco a Puerto Montt se připravují studie ke stavbě tratí pro příměstské vlaky.
Z dlouhodobějšího hlediska je vhodné sledovat počátek obnovy chilské železniční sítě. V minulosti měla země dost rozvinutou síť železnic, avšak v 70. a 80. letech z různých důvodů významná část této sítě zanikla spolu s vagony a lokomotivami. Vzhledem k neúnosné přetíženosti chilské silniční dopravy a s přihlédnutím k aspektům finančním a ekologickým je neodvratně nutné zahájit zásadní obnovu jak železniční sítě, tak i kolejových vozidel pro ni.
Důlní průmysl je nosným odvětvím chilské ekonomiky a téměř 60 % se podílí na exportu. Hlavním odvětvím je těžba mědi, těží se rovněž lithium, molybden, zlato a mnoho dalších surovin. Důlní průmysl spotřebovává velmi širokou škálu vybavení, pomůcek a zboží. Strategie potenciálních českých dodavatelů by měla zohlednit i velké státní podniky a rovněž potřeby malých a středních těžebních společností, jejichž zakázky se zdají být lépe kompatibilní s reálnými možnosti českých exportérů. Rovněž v případě důlního průmyslu je bezpodmínečně nutná vysoká profesionalita potenciálních dodavatelů. Je nutno investovat do kvalitní komunikace ve španělštině a připravit si v Chile alespoň formální právní identitu pobočky. Díky tornu je možno získat daňově identifikační číslo RUT, bez kterého se nelze účastnit výběrových řízení.
Letošní rok přinesl nové trendy ve vývoji chilského důlního průmyslu. Ukázalo se, že se chýlí ke konci dominantní paradigma povrchových dolů na těžbu mědi a bude nutné postupně přecházet na těžbu hlubinnou. To by mělo dát nové šance českým firmám, které jsou na tuto těžbu v naprosté většině zaměřeny. Spíše než dodávky těžkých strojů by mohly být z ČR perspektivní dodávky moderních technologií a expertních řešení.
Zemědělství a potravinářství představují po důlním průmyslu druhou nejvýznamnější osu chilské ekonomiky. Největší šanci mají dodavatelé, kteří jsou schopni zaručit důvěryhodný dlouhodobý servis a představit své výrobky fyzicky. Perspektivní jsou linky na uzení masa a ryb a technologie přípravy pokrmů. Mezi tři hlavní strategické priority Chile nyní patří rozvoj zpracovatelského průmyslu v návaznosti na výrobu potravin. Proto jsou velmi perspektivní dodávky moderních technologií pro potravinářský průmysl.
Vizí Peru je dosáhnout většího exportu elektrické energie do sousedních zemí. Kromě dokončení rozpracovaných projektů vodních a tepelných (plynových) elektráren a modernizace zastaralých energetických zařízení instalovaných před dekádami je hlavní výzvou zajistit kvalitní přenosovou soustavu pro export i rozvoj domácích a energeticky náročných průmyslových odvětví (například metalurgie v návaznosti na těžbu kovů). Důležitá je též oblast distribuce elektrické energie, kterou v regionech mimo Limu zajišťuje stát. Posílení distribuce je klíčové v rámci naplňování národního plánu pro elektrifikaci venkovských oblastí pro období 2011–2020, která zatím dosahuje jen 90 %.
V rámci výroby elektrické energie představuje vodní energetika 48,64 %, tepelná energetika 48,24 % a netradiční obnovitelné zdroje 3,12 %. Jejich podíl má nicméně vzrůst do roku 2025 na 5 %, což je mimo jiné motivováno peruánským závazkem na mezinárodních environmentálních fórech snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 30 % (z toho 10 % je podmíněno mezinárodním financováním).
K rozšíření využití obnovitelných zdrojů vláda pravidelně vypisuje veřejné dražby s cílovými kvótami. Ty jsou zaměřeny konkrétně na solární, geotermální energetiku a malé vodní elektrárny do 20 MW.
Nově je prozkoumávána možnost zpracování biomasy vzhledem k jistému potenciálu. Peru totiž disponuje zbytky v lesnictví a dřevozpracujícím průmyslu, které byly vyčísleny na 35 tis. tun ropného ekvivalentu za rok, a odpadem z pěstování a zpracování cukrové třtiny (celkem 1,2 mil. tun ropného ekvivalentu za rok).
Pozn.: Perspektivní je spíše elektrifikace, případně autonomní energetické celky do odlehlých oblastí než nové elektrárny pro veřejnou elektrickou síť. Země má dlouhodobě značný přebytek elektrické energie v páteřních sítích.
K dodávkám upravené pitné vody má na národní úrovni přístup jen 81,9 % obyvatel, k systému odpadních vod 85 % obyvatel. Do tohoto sektoru směřují každoročně investice ve výši 1,2 mld. USD. Velkým problémem v mnoha, zejména amazonských, regionech je znečišťování vodních zdrojů odpadem z domácností a nelegální těžbou v řekách.
Regionální vlády v důsledku decentralizace a plánů na větší rozvoj venkova nově disponují vlastními finančními zdroji pro realizaci systémů pro čištění odpadních vod. V odlehlých regionech, zejména na jihu (Puno a Cusco), ale i v centrálním pohoří And, se plánuje nejvíce takto zaměřených projektů. Do odvádění a čištění odpadních vod mají podle národních plánů směřovat v letech 2016–2018 investice v hodnotě 680 mil. USD.
Prvním velkým projektem připraveným na základě soukromé iniciativy je čištění odpadních vod v okolí jezera Titicaca na náhorní plošině regionu Puno. Komplexní projekt zahrnující mimo jiné 10 ČOV bude mít pozitivní dopad na desítku komunit s celkem milionem obyvatel. Rozpočet činí 450 mil. USD. Projekt má vládní garanci a koncese je udělena na 30 let.
Důlní průmysl je považován z hlediska přírodních podmínek i struktury národního hospodářství za tradiční sektor s největší váhou a dynamikou. Každoročně přispívá k tvorbě celkového HDP 12–15 % a zaujímá 55 % celkového exportu (19 mld. USD). Export vytěžených komodit se navíc za desetiletí 2005–2015 zdvojnásobil. Během následující dekády se očekává, že těžba přinese státu 30 % veškerých daňových příjmů, proto je na jejím rozvoji a investicích do sektoru strategický zájem, přičemž potenciál není plně vyčerpán. Peru se totiž nachází mezi šesti zeměmi s největším přírodním bohatstvím na světě.
Ministerstvo energetiky a těžby předpokládá v období let 2016–2021 investice do sektoru v objemu 58,3 mld. USD (z toho 70,5 % do těžby mědi, zbytek většinou zlato a železo). V březnu letošního roku ministerstvo energetiky a těžby schválilo studie proveditelnosti na 26 nových těžebních projektů, které mají v nadcházejících letech představovat 23,7 mld. USD dodatečných investic. Peru bylo v roce 2015 třetím největším producentem mědi, stříbra a zinku na světě a čtvrtým největším světovým producentem cínu, molybdenu a olova. Pokud jde o měď, tři z pěti největších měděných dolů na světě se po plném uvedení nových projektů do provozu budou nacházet právě v Peru (zbylé dva v Chile).
Argentina má obrovský deficit ve výrobě a distribuci elektrické energie. Skutečná produkce nepřesahuje 25 000 MW. Ve výstavbě je několik menších tepelných elektráren, nicméně potřebám země zdaleka nedostačují. Musí se tedy modernizovat i starší, z nichž některé mají české technologie. V provincii Santa Cruz, na řece stejného jména, jsou budovány vodní elektrárny, které mají mít kapacitu 1140 MW a 600 MW. Celkový rozpočet na výstavbu je téměř 5 mld. USD. První elektrárna má mít šest Francisových turbín o kapacitě 190 MW, druhá Kaplanovy turbíny s výkonem 160 MW. České firmy mají šanci zapojit se do projektu jako subdodavatelé.
Také distribuční sítě jsou zastaralé a na jejich modernizaci půjdou v příštích letech velké finanční prostředky. Hlavní překážkou výstavby nových elektráren a modernizace přenosových sítí je regulace cen, které jsou hluboko pod výrobními náklady. Vláda si je toho vědoma, a proto zahájila postupný proces zvyšování spotřebitelských cen s cílem dostat je na rentabilní úroveň. Bude však trvat několik let, než k dojde k jejich narovnání.
Rovněž modernizace železnic je pro argentinskou vládu velkou prioritou. Poměrně široká síť železnic byla v posledních dekádách zanedbávána, dnes zbývá pouhý zlomek tratí. Svršky a vozový park jsou zastaralé, jejich obnova si vyžádá rozsáhlé investice. Nemožnost dlouhodobého financování českými firmami pravděpodobně neumožní dodávky kolových vozidel, možnosti pro české firmy se proto naskýtají spíše v dodávkách svršků, výhybek, kol a signalizačních zařízení.
Argentina je vyspělou průmyslovou zemí, rozvoj strojírenství je pro vládu prioritou. Jedním z potenciálních odběratelů je například automobilový průmysl, který produkuje až 900 tisíc aut ročně. Zájem je i o těžební stroje (plošiny) a stroje a zařízení pro hornický průmysl. Podle ministra hornictví vláda předpokládá investice na léta 2016-2018 v tomto odvětví ve výši 15 mld. USD. Jde hlavně o těžbu mědi a drahých kovů, konkrétně se jedná o projekty: Cerro Moro a Agua Rica firmy Yamana Gold, Taca Taca firmy First Quantum Minerals, El Pachón firmy Glencore, Lindero firmy McEwan Mining.
Určitě jste si všimli, že u nás ani za čtení celých článků nic neúčtujeme a že vás neobtěžujeme vyskakovacími okny personalizované reklamy.
Velmi bychom ocenili, kdybyste nás na oplátku podpořili peněžitým darem na tento účet:
2021853028/5500
QR kód obsahuje údaje k platbě. Výše částky je na vás, budeme si vážit všech darovaných plateb.
Děkujeme 😊
Za obsah inzerce zodpovídá inzerent. Žádné části textu nebo fotografie z Trade News nebo www.itradenews.cz nesmí být používány, kopírovány nebo jinak šířeny v jakékoliv formě či jakýmkoliv způsobem bez písemného souhlasu vydavatele.