Příležitosti pro české firmy v Ázerbájdžánu

zdravotnictví a farmaceutický průmysl

Ázerbájdžán téměř veškeré zdravotnické vybavení a léky dováží ze zahraničí. Tato skutečnost v kombinaci s devalvací místní měny měla za následek skokové zvýšení cen medikamentů o cca 30 % v prvním čtvrtletí roku 2015. Vláda na tento trend zareagovala zavedením regulovaných cen u většiny léčiv, což vedlo k odchodu některých nadnárodních farmaceutických koncernů z ázerbájdžánského trhu. Současná situace na jednu stranu představuje příležitost pro české výrobce, aby se mohli v Ázerbájdžánu etablovat, na druhou stranu je třeba zohlednit specifika působení na silně regulovaném místním trhu. Na státní úrovni probíhá program modernizace zdravotnických zařízení, na kterém čeští dodavatelé již v minulosti úspěšně spolupracovali. Zájem je i o související programy zvyšování kvalifikace zdravotnického personálu. Podceňována by neměla být ani možnost rozvoje zdravotní turistiky.

kolejová doprava

Strategickým projektem, jehož financování nebylo dotčeno vinou omezování státních investic, zůstává výstavba druhé linky železniční tratě Baku—Tbilisi—Kars, která bude mít na území Ázerbájdžánu 337 km. Stejná situace panuje i v případě tzv. Severo-jižního koridoru, kde se plánuje výstavba železničního spojení Ázerbájdžánu s Íránem (více než 100 km). S výstavbou nových a modernizací starých železničních tratí úzce souvisí i potřeba nových lokomotiv, vagonů, traťového zabezpečení; zde ovšem čeští výrobci budou narážet na konkurenci již etablovaných firem z Francie a USA. Kromě železničních tratí probíhá výstavba třetí trasy metra v Baku a plánují se další dvě nové linky.

zemědělství a potravinářství

Tento obor se v současné době stal jedním z prioritních na základě vládní strategie o snížení závislosti hospodářství na prodeji energetických surovin a rovněž z důvodu zvýšené poptávky po zemědělských produktech a potravinách na ruském trhu, která souvisí se zákazem dovozu tohoto zboží z USA a zemí EU. Ázerbájdžán by velice rád nabízenou příležitost využil, ovšem k dosažení tohoto cíle je nutné nejprve celý agrární sektor modernizovat. Zájem je o společné výrobní podniky, zemědělskou techniku, technologie zpracování zemědělské produkce i zařízení (přepracování živočišného odpadu na granulované hnojivo, případně výstavba malých bio-plynových stanic). Potenciál mají rovněž dodávky malých pivovarů a souvisejícího vybavení.

energetika

V souvislosti se začátkem výstavby plynovodu TANAP a přípravnými pracemi na nalezišti Šah Deniz 2 lze předpokládat zvýšenou poptávku po ocelových trubkách, komponentech kompresorových stanic a specializovaných stavebních strojích. Ačkoli většina plynovodu povede na území Turecka, největším investorem celého projektu je ázerbájdžánský státní podnik SOCAR (58% podíl). Možnosti uplatnění českých firem jsou samozřejmě mnohem širší, nicméně je nutno brát na vědomí neekonomické faktory, které vstupují do rozhodování o investicích v tomto sektoru.

Text: Rudolf Klepáček