Příležitosti pro české firmy v Bělorusku

energetika

Absence vlastního energetického strojírenství dává prostor českým dodavatelům investičních celků pro energetiku a energetické strojírenství. V souladu s vládní strategií rozvoje energetického potencionálu Běloruska do roku 2020 je navyšování energetického výkonu země — výstavba a modernizace existujících objektů, zejména paroplynových cyklů, parních turbín, tepláren. Modernizace stávajících elektráren představuje reálné šance v oblasti dodávek zařízení pro vodní a větrné elektrárny, parní turbíny a projekty spojené s výstavbou elektrického vedení a trafostanic. Bělorusko chce posílit svou roli nejen jako tranzitní země, ale prosadit se jako exportér elektrické energie v regionu.

strojírenství

ČR by se primárně měla soustředit na obory, které generují běloruské ekonomice významné valutové příjmy. Jedná se o petrochemický průmysl: běloruské státní podniky v oblasti těžby, zpracování surovin (ropa, plyn), distributory ropy a podniky chemického průmyslu. V případě strojírenské produkce, to znamená dodávek technologických celků a modernizace průmyslových závodů, jsou příležitosti pro české dodavatele znásobeny jejich dobrou pověstí.

městská a dopravní infrastruktura

Městská infrastruktura vyžaduje komplexní modernizaci, sahající od vodovodních a odpadních sítí až po rozšíření stávající trasy metra v Minsku, neboť některé její části jsou desítky let staré. V dopravní infrastruktuře, která souvisí i s běloruským vládním programem rozvoje logistického systému země, je příležitost v nabídce kolejové techniky (komponentů, tj. podvozky, kola, generátory, sedací soupravy apod.). Tyto dodávky ale mohou mít dočasné trvání a tento dovoz může být z běloruské strany podmíněn alespoň částečnou lokalizací výroby (Bělorusko si navíc začalo postupně vyrábět vlastní podvozky a další komponenty, tudíž prostor pro české dodavatele se v tomto sektoru neustále zužuje).

zemědělství a potravinářství

Bělorusko se soustředí na výstavbu, respektive rekonstrukci, farem, vepřínů a modernizaci zpracovatelského průmyslu (v mlékárenství masném a cukrovarnickém průmyslu, pěstování řepky). Zejména chov zvířat (farmy, vepříny) a následná produkce vepřového masa patří v současnosti mezi priority běloruské vládní politiky v souvislosti s nenaplněností ruského trhu po zavedení sankcí (do Ruské federace jde více než 90 % běloruského vývozu masa a masné produkce). Investice mají směřovat zejména do celků na výrobu klobás, ale i do skladovacích prostorů, chladicích kompresorových zařízení, čističek odpadních vod apod. Realizuje se oborový program rozvoje podniků masného průmyslu, který předpokládá vytvoření podmínek potřebných pro výrobu širokého sortimentu produkce, navýšení výroby polotovarů apod. Vedle toho se podniky zaměřují na budování obchodních značek, zlepšení podmínek uchovávání potravin, využívání moderní obalové techniky a obalových materiálů. To vše skýtá velké exportní příležitosti.

Text: Rudolf Klepáček