Ukrajina: hospodářství na vzestupu

Po krizových letech 2014 a 2015 se Ukrajina pomalu zvedá. Od roku 2016 pravidelně roste její ekonomika v průměru o 3 % ročně. K navrácení hospodářského růstu přispělo zpevnění ukrajinské hřivny, sílící domácí poptávka a reforma bankovního sektoru. Celkově lze hospodářskou situaci na Ukrajině hodnotit jako makroekonomicky stabilizovanou, avšak křehkou a s řadou rizik. Další vývoj bude záviset na implementaci reforem, především v oblasti finančního sektoru, boje proti korupci, privatizace a pozemkové reformy.

Vzájemný obchod již pět let roste

Obchodní a ekonomická spolupráce ČR a Ukrajiny i nadále roste a je pro oba státy významná. Ukrajina představuje 22. nejvýznamnějšího obchodního partnera ČR. Stále však existují překážky – slabost ukrajinské ekonomiky spojená s nedostatkem finančních zdrojů a probíhajícím reformním procesem.

V současné době na Ukrajině působí stovky českých firem v mnoha průmyslových odvětvích. Jsou aktivní v modernizaci jaderných elektráren, výstavbě solárních elektráren, výrobě tramvají a trolejbusů, dodávkách strojírenské techniky a technologií pro živočišnou výrobu a těžbu nerostných surovin.

Vzájemný obchod po ekonomické krizi na Ukrajině od roku 2015 pravidelně roste. Za rok 2019 můžeme pozorovat 7,4% nárůst obratu oproti roku 2018 na hodnotu 2,48 mld. eur (vývoz meziročně vzrostl o 6,2 % na 1,37 mld. eur, dovoz se zvýšil o 9 % na 1,11 mld. eur).

Vztahy usnadňuje DCFTA

Navýšení vzájemné obchodní spolupráce je také jedním z výsledků asociační dohody mezi EU a Ukrajinou, jejíž ekonomická část (Hluboká a komplexní zóna volného obchodu – DCFTA) začala být prozatímně prováděna od 1. 1. 2016, plnohodnotně pak od 1. 9. 2017.

Cílem dohody je vytvořit podmínky pro lepší hospodářské a obchodní vztahy vedoucí k postupné integraci Ukrajiny do vnitřního trhu EU a podpořit její snahy dokončit přechod k fungující tržní ekonomice, mimo jiné prostřednictvím sbližování ukrajinských právních předpisů s právními předpisy EU. Smlouva tak významným dílem usnadňuje evropským i ukrajinským firmám mezi sebou obchodovat.

Koronavirová pandemie jako příležitost

Současnou snahou o diverzifikaci dodavatelských a výrobních řetězců a možný přesun výroby z Číny blíže k Evropě se otevírá příležitost pro investice a modernizaci většiny oblastí ukrajinského průmyslu. Výhodou je geografická blízkost, průmyslová tradice a velký počet kvalifikovaných pracovníků. V období koronavirové krize zesílil již tak rostoucí ukrajinský IT sektor v čele s technologickými start-upy, a proto je v zemi široký prostor pro investice či outsourcing části služeb. Problematickým aspektem je schopnost financovat státní a regionální zakázky, které byly pro některé české exportéry a investory klíčové. Jedná se zejména o projekty v oblasti zelené energetiky a městské hromadné dopravy.

Prostor mají projekty modernizace ukrajinských nemocnic, které jsou v poměrně špatném stavu. Důraz bude také kladen na energetickou efektivitu a úsporné nakládání s vodou. Zájmy českých firem v tomto oboru byly podpořeny českou oficiální účastí na letošním mezinárodním veletrhu vodárenství a energetické efektivity Aqua Therm v Kyjevě ve dnech 18. až 20. srpna.

Role Mezivládní komise pro ekonomickou spolupráci

Klíčovým nástrojem pro rozvoj vzájemných obchodně-ekonomických vztahů je česko-ukrajinská Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědecko-technickou spolupráci. Jejím cílem je podpořit spolupráci při zvyšování povědomí o obchodních a investičních příležitostech, při identifikaci problémů a perspektivních oblastí. Specifikem této komise je obsazení postů spolupředsedů na úrovni vicepremiérů, což v současnosti nemá obdoby. V jejím rámci se pravidelně uskutečňují zasedání stálých pracovních skupin v oblasti průmyslu a energetiky. Do budoucna se uvažuje o zřízení dalších stálých pracovních skupin, a to i na regionálním základě.

Text: Jakub Mareš

Foto: Shutterstock