Norsko: silná a téměř stoprocentně energeticky soběstačná ekonomika

Jedna z nejsilnějších ekonomik současného světa přitom byla ještě před sto lety chudým zemědělským státem pod nadvládou švédského souseda. Na rychlém rozvoji země pak měla velký podíl zejména rozumná a stabilní politika po druhé světové válce a v 70. letech prudký rozvoj těžby ropy, která Norsku přinesla obrovské bohatství a podílí se přibližně 20 procenty na HDP.

Norské království patří mezi nejvyspělejší průmyslové země, s rozsáhlými zásobami ropy, zemního plynu a dalších nerostů. Kromě těžby ropy a plynu má významné postavení strojírenství, loďařství, petrochemický, dřevozpracující a potravinářský průmysl, rybolov a zpracování ryb. Norská lodní flotila, nákladní i rybářská, patří k největším na světě. Také Norsko je exportně orientovanou zemí, více než čtyři pětiny exportu míří do zemí EU. Dovoz z EU se na celkovém importu podílí téměř dvěma třetinami.

Nenaplněný absorpční potenciál

Norsko patří k tradičním obchodním partnerům České republiky se značným absorpčním potenciálem ekonomiky, s nímž však Česká republika dlouhodobě vykazovala záporné saldo vzájemné obchodní bilance. Země patřila po Ruské federaci k hlavním dodavatelům zemního plynu do ČR. Rok 2016 byl posledním rokem platnosti a provádění dohody o strategických dodávkách norského zemního plynu do naší země. Od roku 2017 se k nám dostává norský zemní plyn v rámci komerčních nákupů na evropských spotových trzích. ČR si tak nadále udržuje status země diverzifikované jak dodávkově, tak přepravními cestami.

Bilance vzájemné obchodní výměny mezi ČR a Norskem byla v minulých letech záporná právě z důvodu nákupu zemního plynu. Spolu s postupně klesajícím objemem přímých dodávek do ČR se obchodní bilance přelévala z pasiva do aktiva a od roku 2014 je aktivní až dosud. Náš export vykazuje od roku 2015 meziročně rostoucí tendenci. Podle obratu dosaženého v roce 2019 zaujímá Norsko v pořadí 36. pozici s podílem 0,32 % na celkovém obratu zahraničního obchodu. Přitom je naším 27. největším exportním trhem (s podílem 0,43 % na vývozu ČR) a 44. nejvýznamnějším exportérem do ČR (podíl na celkovém dovozu ČR 0,21 %).

Za stejné období vykazuje import meziročně střídavě rostoucí a klesající trend. Po dvou letech poklesu (2017–2018) dosáhl meziroční index dovozu 2019–2018 vysoké hodnoty 135,7 (mimořádný nákup zemního plynu). I přes toto zvýšení se absolutní hodnota dovozu pouze přiblížila úrovni roku 2015. Aktivum obchodní bilance se v porovnání s rokem 2018 v loňském roce poněkud snížilo. Vývoz České republiky do Norska v meziročním srovnání vzrostl o 4,8 % a dovoz dokonce až o 35 %. Přesto došlo k nepatrnému snížení aktiva obchodní bilance oproti roku 2018, a to o 1,2 miliardy korun.

Hlavními vývozními komoditami ČR jsou osobní automobily, průmyslové stroje, elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, stroje a zařízení k výrobě energie a kovové výrobky. Z Norska dovážíme ryby, hliník, měď, zinek a výrobky z nich, lékařské nástroje, léky a farmaceutické zboží, potravinové přípravky, železo a ocel.

Fiskální léčba

Na potírání negativních dopadů koronaviru na norské hospodářství vynaložila vláda tři záchranné balíčky v celkové hodnotě zhruba 240 miliard norských korun (cca 600 miliard korun) a několik dalších objemově menších fiskálních opatření, doplněných o cílené daňové úlevy pro petrolejářský průmysl v hodnotě desítek miliard. Při revizi rozpočtu vláda počítala s kontrakcí HDP ve výši 2 %, poklesem spotřeby domácností o 8,5 %, nezaměstnaností na úrovni 5,9 %, meziročním růstem mezd o 1,5 %, inflací ve výši 1% a cenou ropy kolem 33 amerických dolarů za barel. Před převodem prostředků z ropného fondu by deficit státního rozpočtu dosáhl 381 miliard norských korun. Po započtení ropných prostředků se schodek sníží na 124 miliard. Počítá se také s novými výdaji na ozelenění hospodářské produkce, zajištění dostatečného množství zdravotního materiálu a další vybavení nemocnic.

Hlavním fiskálním nástrojem vlády pro řešení negativních hospodářských dopadů krize byl penzijní vládní fond Global (tzv. ropný fond), jehož hodnota se již několik měsíců pohybuje nad úrovní 10 000 miliard norských korun. Navzdory striktním pravidlům pro čerpání prostředků z fondu pro rozpočtové účely byl po celou dobu krize chápán jako garance dostatečného množství finančních prostředků pro pokrytí nezbytných nákladů spojených s posilováním likvidity norských firem, finančním zajištěním dočasně propuštěných zaměstnanců a s obnovou hospodářského růstu.

Dopady koronavirové krize na norské hospodářství by měla vyhodnotit expertní skupina s názvem Norsko do roku 2025 a v prvním čtvrtletí roku 2021 předložit analýzu s návrhy konkrétních opatření. Cílem bude definovat, co bude pro norské hospodářství „novým normálem“ v příštích letech a jaká opatření bude vláda muset přijímat, aby se hospodářský růst co nejrychleji obnovil.

OZE a doprava

Pro české exportéry se nabízejí příležitosti v automobilovém průmyslu, energetice, zdravotnickém a farmaceutickém průmyslu, železniční a kolejové dopravě. V automobilovém průmyslu jde hlavně o elektromobilitu, protože cílem vlády je dosáhnout 50% elektrifikace vozového parku do roku 2030. V energetice bude růst poptávka po vodních elektrárnách, větrných turbínách a transformátorech.

V důsledku zvyšujícího se počtu seniorů, rozšiřování sítě zdravotních a nemocničních zařízení a celkové modernizace sektoru v posledních letech stát a obce vyčleňují stále větší množství finančních prostředků na zdravotní péči a s ní související investice. Jen během roku 2019 došlo k nárůstu výdajů ve zdravotnictví o 400 milionů dolarů.

Součástí koncepce železniční reformy je demonopolizace železnic. Do soutěží na provozování osobní a nákladní dopravy na jednotlivých tratích a na dodávky kolejových vozidel se mohou hlásit též firmy z ČR.

Zelené start-upy mají zelenou

V letošním roce proběhl Oslo Innovation Week 2020 virtuálně s účastí několika českých zástupců. V příštím roce se v rámci projektu ekonomické diplomacie ve spolupráci s agenturou CzechInvest plánuje další prezentace českých start-upů na jeho již 12. ročníku. Projekt by měl umožnit zájemcům z řad českých start-upů, aby norským a mezinárodním investorům a odborné veřejnosti představili své produkty v podobě komerčně využitelných řešení v oblastech spojených s udržitelným rozvojem.

Také do Norska se v první polovině roku 2021 plánuje oficiální návštěva ministra průmyslu, obchodu a dopravy Karla Havlíčka s podnikatelskou misí, která byla odložena v důsledku opatření proti šíření covidu-19 z března letošního roku.

Text: Aleš Marta

Foto: Shutterstock