Z Česka zmizel kus průmyslového know-how

Text Vlasta Piskačová Foto archiv Axisu Publikováno
thumbnail Česká republika

Společné podnikání otce a syna, úspěšná firma, zakázky téměř ve všech evropských zemích. Míříme do Hradce Králové, do firmy Axis, která se zabývá nejen výrobou, ale také montážemi, servisem a dalšími službami v oblasti průmyslových technologií. Není tedy divu, že na adrese v Kydlinovské ulici nacházíme dvě velké výrobní haly. „Nyní dokončujeme rekonstrukci další výrobní haly, ta je o kousek dál, v areálu bývalého Montasu,“ uvádí nás hned po přivítání do aktuálního dění podniku Ivo Stráník, starší ze zakladatelů.

Sám před lety ve firmě Montas začínal svoji pracovní kariéru. Prošel několika pracovními pozicemi a v roce 1993, kdy už se Montas začal rozpadat na několik malých firem, založili se synem společnost Axis. Před čtyřmi lety areál bývalého Montasu koupili, a jejich firma tak získala nové prostory, především však 160 metrů dlouhou výrobní halu. K nynějším 276 zaměstnancům by tak v dohledné době mělo přibýt dalších třicet.

„Vyrábíme velké filtrační jednotky pro plynové turbíny,“ vysvětluje spolumajitel, zatímco nás provádí výrobou. „Sami vidíte, že už jsou pro nás tyto prostory malé, potřebujeme další místo na montáž a také chceme oddělit práci s různými materiály.“ Filtrační jednotky různých velikostí jsou jak ze železa, tak z nerezu a hliníku.

Výroba na míru

Produkce v Axisu není sériová, proto zde nevidíme roboty ani automatické linky. Firma však má vlastní moderní technologie pro zpracování plechu: ohraňovací lisy, stroje pro řezání laserem i vodním paprskem. „Kromě nátěrů děláme všechno sami,“ dodává náš průvodce a ukazuje nám prostory, kde se jednotlivé díly filtračních jednotek svařují. Ve výrobních halách je čisto, pořádek a spousta denního světla. Kromě filtračních jednotek se tu vyrábějí také ramena pro jeřáby. Jsou ze železných nebo hliníkových tubusů, podle toho, do které země a ke kterému zákazníkovi směřují. „Rameno může mít délku i přes čtyřicet metrů,“ dozvídáme se. „Zadavatel nám předá na daný výrobek projektovou dokumentaci a 3D model, naše technické oddělení ji detailně zpracuje do výrobní dokumentace a nachystá postupy pro provedení celé výroby,“ vysvětluje šéf firmy.

Všechno, co Axis nyní vyrábí, putuje do zahraničí. Filtrační jednotky k anglickému zákazníkovi, ramena jeřábů do Německa a Dánska. „Brexit zahýbal s librou. S anglickým klientem jsme se proto dohodli, že nám bude platit v českých korunách,“ dodává pro zajímavost Ivo Stráník, když se ptáme, zda jde všechno hladce.

Technologické celky patří do ligy mistrů

Když společnost Axis vznikla, zabývala se pouze montážemi. Většina členů tehdy malého pracovního týmu pocházela z Montasu, měli za sebou řadu zkušeností z montáží různých technologických celků. Dnes Axis provádí montáže pro chemický a petrochemický průmysl, energetiku, potravinářský, papírenský i dřevozpracující průmysl, a to doma i po celé Evropě, k některým zakázkám zabezpečuje také projekt a servis.

„Zajišťujeme jeřáby, přepravy a mnoho dílčích úkonů. Montážní týmy jsou složeny z lidí, kteří mají certifikáty a osvědčení platná v různých teritoriích. Na smontovaná zařízení poskytujeme záruky, v tuzemsku provádíme i servis.“ Nové zakázky získává Axis především díky výborným referencím v mnoha zemích Evropy, a pak také díky spolupráci se zahraničními firmami. Dlouhodobý partnerský vztah tak vznikl například s papírnami MONDI Štětí.

„Dříve se realizovala řada montáží pro ZVU. Cukrovary, pivovary, a to například v Íránu nebo v Sýrii, pro bývalé VHJ Chepos se realizovala rafinérie Basrah v Iráku, pneumatikárna Hama v Sýrii atd. Tyto velké celky uměl dříve český průmysl vytvořit. Dnes už většina výrobních firem nemá takový potenciál. Nejsou v nich lidé, kteří by to uměli, noví se to nemají od koho učit,“ posteskl si Ivo Stráník. Například projekční firma na dodávku cukrovaru v České republice již neexistuje, proto dodavatelé technologie hledají tuto kapacitu třeba až v Thajsku.

V minulosti zajišťovalo královéhradecké ZVU výuku v oborech zámečník, mostař, potrubář nebo kotlář. Ty však zanikly a lidem, kteří se v nich tehdy vyučili, už je dnes kolem padesáti let. „Je to velká škoda, protože dělníky a techniky hledáme opravdu těžko,“ říká majitel firmy, který vyučením v oboru strojní zámečník začínal. Pokračoval na leteckém učilišti v Košicích, maturitu složil na průmyslovce v Hradci Králové. Během práce v Montasu vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze.

50 milionů do další haly

Po nově vybudované spojovací cestě přejíždíme do areálu bývalého Montasu. Rozlehlá výrobní hala, která byla postavena před sto lety, už dostala zbrusu nový kabát, včetně střechy, několika portálových jeřábů a vytápění. Teď už čeká jen na betonovou podlahu. Potom pojme velkou část výrobního procesu a především poskytne dostatek místa pro výrobu a sestavnou montáž technologických zařízení.

„Rekonstrukci haly provádíme v rámci projektu EU Energetické úspory, jde o investici v řádu padesáti milionů korun. S financováním nám velmi pomohla Komerční banka,“ vysvětluje Ivo Stráník a dodává: „S Komerční bankou spolupracuji od samého začátku podnikání a její pomoc jsme už mnohokrát ocenili. Zvláště při nákupu nových technologií, a to jak pro výrobu zde v Hradci, tak také pro naše středisko ve Štětí, které jsme vybavovali soustruhy a frézkami.“

Text: Vlasta Piskačová

Foto: archiv Axisu

Celý článek si přečtěte v tištěné verzi TRADE NEWS 2 / 2017 na straně 62-63.

Štítky Průmyslové technologie, Energetika

Za obsah inzerce zodpovídá inzerent. Žádné části textu nebo fotografie z Trade News nebo www.itradenews.cz nesmí být používány, kopírovány nebo jinak šířeny v jakékoliv formě či jakýmkoliv způsobem bez písemného souhlasu vydavatele.