Antonín Straka: Fyzická dřina ve strojařině je minulost. Dnes převažuje tvůrčí práce

Text Jana Jenšíková Foto Archiv Znojemských strojíren Publikováno

Společnost Znojemské strojírny si za dvacet let své existence vydobyla mezi českými strojaři své pevné místo. O jejím založení, výrobním zaměření a vizích do budoucnosti jsme si povídali s jedním z jednatelů, Antonínem Strakou.

S jakými představami jste s dalšími šesti společníky zakládali firmu?

V létě 1992 byli všichni zaměstnanci ve výpovědi – závod Znojmo se zavíral. Jsme strojaři, chtěli jsme v této práci pokračovat a věděli jsme, že je okolo nás ohromný potenciál zkušených a kvalifikovaných lidí, kteří by jinak s největší pravděpodobností opustili strojírenský obor. Zahájili jsme výrobu přibližně s padesáti zaměstnanci. U zrodu firmy nestál žádný cizí kapitál, ale pouze úvěry. Od začátku bylo naší vizí provozovat subdodavatelskou strojírenskou firmu na vysoké, technologicky efektivní úrovni. To se daří plnit, i když absolutního cíle nedosáhnete nikdy.

Letos slavíte dvacet let a původní sestava společníků se nezměnila. To je poměrně výjimečné. Čemu to připisujete?

Sám jsem o tom v průběhu let občas přemýšlel. Kromě té společné vize je to asi dáno tím, že každý z mých společníků, a snad to mohu říct i o sobě, je pracovitý a férový člověk. Jinak povahy jsme rozdílné a na spoustu věcí máme odlišné profesní názory.

Nedávná celosvětová krize zlikvidovala spoustu subdodavatelských subjektů. Jak se vám povedlo toto období překonat?

Ani u nás nebyl rok 2009 nijak jednoduchý. Výrobci textilních, obráběcích i tiskařských strojů snížili náhle své požadavky o více než polovinu. Pomohlo nám široké zákaznické zázemí, například letadla, námořní lodě, velké kompresory, čerpadla a zdravotnické přístroje se vyráběly dál v téměř původním objemu.

V polovině roku 2009 byl náš měsíční obrat méně než poloviční oproti stejnému období roku 2008. Samozřejmě jsme přijali úsporná restrukturalizační opatření s cílem snížit náklady. Naštěstí jsme se setkali s porozuměním i u našich zaměstnanců, když jsme je dočasně převáděli na náhradní práce nebo když pracovali pouze čtyři dny v týdnu.

Nicméně to muselo mít i finanční dopad na vaši ekonomiku. Jak jste se vypořádali s tímto problémem?

Zde se ukázalo, že je důležité, když má výrobní organizace spolehlivého finančního partnera, oba se dobře znají a důvěřují si. Tím partnerem je pro nás již dlouhodobě Komerční banka. Tato zkušená bankovní instituce i v nelehké době rozpoznala zdravý základ naší firmy a pomohla nám.

Zmínil jste se o technologicky efektivní výrobě. Co si máme pod tímto pojmem představit?

Tím rozumím výrobu, která je schopna dodat produkt, v našem případě dílec nebo montážní podskupinu, ve vysoké kvalitě a požadovaném termínu za tržně přijatelnou cenu. To znamená, že kromě vysoce kvalifikovaných lidí a pokročilého plánovacího IT systému musíte disponovat špičkovými výrobními technologiemi.

Co pro to děláte?

Prakticky od prvopočátku existence společnosti věnujeme velkou pozornost pravidelným každoročním výrobním investicím. V posledních deseti letech jsme byli zapojeni do několika evropských dotačních Operačních programů Podnikání a Inovace-Rozvoj. Naše investice do moderních čtyř- a pětiokých obráběcích center, CNC soustruhů, 3D měřicích přístrojů a dalších zařízení přesahují za tu dobu 70 milionů korun. Tady rovněž nacházíme finanční porozumění u Komerční banky a musím ocenit i korektní přístup státní agentury CzechInvest.

A co lidé? Říká se, že strojírenství „stárne“ a hlavně mladí lidé se do něj nehrnou.

Ano, proto bych byl rád, kdyby sdělovací prostředky byly schopné lépe mladým lidem vysvětlit, že práce ve strojařině u moderních, numericky řízených obráběcích strojů dnes už není o nezáživné fyzické dřině, ale o tvůrčí činnosti, cílevědomosti a znalostech.

 U nás ve firmě si svých lidí velmi považujeme. V našem kodexu hodnot se například praví: „Organizace Znojemské strojírny, s.r.o., je a bude tak dobrá, jak dobří jsou a budou její zaměstnanci. Proto bude usilovat vždy o to, aby jejími pracovníky byli jen ti nejlepší. Zároveň jim poskytne prostor k tomu, aby toho mohli dosáhnout.“

Právě v současné době například v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost připravujeme další projekt systému vzdělávání našich zaměstnanců.

Celý článek si přečtěte v tištěné verzi TRADE NEWS 1 / 2012 na straně 44—45.

Štítky Strojírenství, Inovace

Za obsah inzerce zodpovídá inzerent. Žádné části textu nebo fotografie z Trade News nebo www.itradenews.cz nesmí být používány, kopírovány nebo jinak šířeny v jakékoliv formě či jakýmkoliv způsobem bez písemného souhlasu vydavatele.