Julie Havlová: Na Rakušanech se mi líbí, že se drží svých tradic a mají svou zemi rádi

„S Rakušany máme společnou historii a jsme si hodně podobní. Proto se nám s nimi i dobře obchoduje. Jen s tím ale nevystačíte, je nutné vsadit na originalitu, špičkovou kvalitu a stoprocentní servis. A počítejte s tím, že jsou to patrioti a dají většinou přednost lokálnímu výrobku,“ říká Julie Havlová, ředitelka vídeňské kanceláře CzechTrade.

Přes tradiční obory k e-commerce

Zářijové TRADE NEWS je sektorově zaměřené na strojírenství a automotive. Jak funguje spolupráce rakouských a českých firem na tomto poli?

Jedná se o tradiční obory spolupráce mezi Českou republikou a Rakouskem. České strojírenství tu má dobrou pověst a řada českých firem sem dlouhodobě úspěšně vyváží. Je ale pravda, že v poslední době od rakouských firem častěji slýcháme, že dodávky z Česka už nejsou tak cenově výhodné, a začínají nám konkurovat například italské nebo i místní rakouské firmy. V tomto ohledu je Rakousko opravdu hodně specifické, protože víc než například sousední Německo preferuje lokální dodavatele. Pandemie tento trend ještě posílila.

Tím spíš musí čeští dodavatelé vsadit na inovace a kvalitu. Daří se jim i v jiných oborech?

Daří se jim tu napříč obory. V poslední době jsme vedle firem zabývajících se zakázkovou strojírenskou výrobou úspěšně spolupracovali s výrobci hygienických prostředků, výrobci obalových materiálů, dodavateli do energetiky nebo výrobci zvířecího krmiva. Řada českých subjektů, jako například Alza, Rohlík, Crocodille nebo Koma, zde také má své pobočky.

Kde vidíte další šance?

Stále častěji pracujeme se subjekty ze sektoru IT a technologickými start-upy. Právě oblast digitalizace, ale i zelených technologií a ekologie je velmi perspektivní, protože toto jsou hlavní témata, se kterými Rakousko spojuje obnovu své ekonomiky po pandemii.

Jak se během pandemie změnily nákupní návyky firem a jednotlivců?

Dopady pandemie byly v Rakousku velmi podobné jako v jiných zemích. Protože došlo k uzavření obchodů, lidé začali nakupovat online a e-commerce firmy zaznamenaly obrovský boom. I stát se snažil pomoci zejména menším prodejcům s digitalizací a zakládáním e-shopů. Změnilo se nákupní chování v oblasti B2B. Část rakouských nákupčích upouští od nákupů ve vzdálených teritoriích a zaměřuje se na regionální dodavatele. Pojem „regionální“ si nicméně každý vykládá jinak, a tak zatímco někteří nákupčí chtějí spolupracovat hlavně s rakouskými firmami, jiní vnímají jako regionální i dodavatele ze sousedních zemí. České firmy tedy mohou aktuální situaci dobře využít.

Společná historie, podobná mentalita

V čem nám jsou Rakušané podobní? A kde by se naopak mohli čeští podnikatelé spálit, na co si dát pozor?

Rakušané jsou nám hodně podobní. Přeci jen máme poměrně dlouhou společnou historii. Podobně jako Češi si umí poradit i v nestandardních situacích a nejsou až tak striktní a svázaní pravidly jako například Němci. Nicméně i tak vyžadují naprosto korektní chování a dodržování dohod v obchodních vztazích. Není dobré podceňovat jejich znalost trhu. Občas české firmy například nastaví cenu přehnaně vysoko, protože předpokládají, že si ji mohou Rakušané vzhledem k vysoké životní úrovni dovolit. Ti ale mají dobrý přehled o konkurenci třeba i z východní Evropy a vědí, co je reálné. Je potřeba připravit se na to, že Rakušané preferují domácí produkty, a to nejen v potravinářství, ale napříč segmenty. Aby české firmy v domácí konkurenci uspěly, musí tedy nabídnout například originální produkt, unikátní technologii nebo perfektní servis.

Jsou v rámci Rakouska výraznější rozdíly například mezi Vídní a alpskými regiony? Měli by se čeští exportéři na tuto expanzi připravovat nějak speciálně?

Pokud pomineme rozdílná nářečí, která mohou někdy zamotat hlavu i dobrým němčinářům, je v alpských regionech patrný ještě větší patriotismus a konzervatismus než ve zbytku země. Nicméně jak jsem už uvedla, pokud produkt nebo službu nedokáží dodat místní firmy vůbec nebo ne ve stejné kvalitě, pak jsou spolupráci s českým dodavatelem dveře otevřené.

Příprava na expanzi by měla být hlavně profesionální. Pořádně si zmapovat trh a konkurenci, specifikovat cílovou skupinu, jasně formulovat nabídku a také zapracovat na marketingových materiálech tak, aby odpovídaly současným standardům. Samozřejmostí by mělo být jejich zpracování v němčině. Při konzultacích s našimi klienty často narážíme právě na dotaz, jestli je nutné komunikovat s rakouskými firmami německy. Angličtina je sice mezinárodním jazykem a velká část Rakušanů ji ovládá, ale pokud jste v pozici toho, kdo něco nabízí, musíte se zákazníkovi maximálně přizpůsobit a vyjít mu vstříc. Jedinou výjimku v tomto ohledu do jisté míry tvoří IT sektor.

V Rakousku komunikujte německy. Získáte tím u svého obchodního partnera výhodu.

Jaká opatření podnikla či podniká rakouská vláda na podporu malých a středních firem?

Rakousko patří k zemím, které zvládly pandemii poměrně dobře. Ochranná opatření byla velmi podobná jako ve zbytku Evropy. Probíhá intenzivní očkovací kampaň a v současnosti je plně očkováno přes 60 procent obyvatelstva. Rakouský stát se snaží v duchu hesla „Koste es, was es wolle!“, tedy ať to stojí, co to stojí, masivně podpořit ekonomiku. Celkově už v rámci záchranného balíčku uvolnil kolem 50 miliard eur například na kurzarbeit, daňové úlevy, překlenovací půjčky, odložení splátek sociálního pojištění nebo testování ve firmách. Dopady pandemie byly přesto značné. HDP se v roce 2020 propadl o 6,6 % a Rakousko bojovalo s rekordním nárůstem nezaměstnanosti. Je to do značné míry dáno strukturou místní ekonomiky, jejíž velkou část tvoří turismus, který byl společně s gastronomií nejvíce zasažen. Rakouské firmy se stejně jako zbytek světa potýkají s výpadky v dodavatelských řetězcích a s výrazným nárůstem cen vstupních materiálů.

Vídeň je město pro lidi

Rakousko, potažmo rakouská města, se dlouhodobě umísťují vysoko na žebříčcích kvality života a patří také mezi nejbezpečnější na světě. Čím to je?

Rakousko je ekonomicky i politicky stabilní země a patří k nejbohatším na světě. To už do jisté míry kvalitu života předurčuje. Nabízí dobrý zdravotní nebo školský systém a má propracovanou sociální politiku.

Ve zmíněných žebříčcích už tradičně nejvyšší místa obsazuje Vídeň. Stačí, když se projdete městem, a pochopíte proč. Vídeň je město pro lidi. Najdete tady obrovské množství parků, které obyvatelé aktivně využívají. Kulturní nabídka je velmi pestrá a kromě divadel, koncertů nebo muzeí mohou Vídeňané navštěvovat nepřeberné množství pouličních festivalů a open air akcí. Vídeň je velmi přátelská také k rodinám s dětmi. Nejenom že skoro na každém rohu najdete perfektně udržované hřiště, ale také je tu neuvěřitelně hustá síť školek. Do těch mohou děti chodit už od jednoho roku a město jejich provoz z většiny dotuje, takže náklady pro rodiče jsou minimální. Když k tomu přičteme, že místní zaměstnavatelé běžně poskytují částečné pracovní úvazky, pak Vídeň nabízí ideální podmínky pro skloubení rodinného a pracovního života. To je například něco, v čem máme v Čechách ještě rezervy.

Jak se v Rakousku žije vám a co na něm máte nejraději?

Jak už zaznělo, Rakušané jsou nám hodně podobní a kulturní rozdíly jsou minimální. Vzhledem k tomu se zde cítíme dobře. Zvlášť na venkově nebo v alpských oblastech jsou lidé nesmírně milí a pohostinní. Na Rakušanech je mi sympatické, že se drží svých tradic a mají rádi svou zem. Krom toho nás samozřejmě okouzlila místní příroda. Snažíme se maximálně využít toho, že ani ne hodinu od Vídně jsou krásné hory, a trávíme tam aktivně volný čas v zimě i v létě.

Text: Jana Jenšíková

Foto: archiv CzechTrade