M. Štefl a D. Mahovský: Gruzie se stala naším druhým domovem

Čeští inženýři staví vodní elektrárny po celém světě už desítky let. Nyní se ale otevřela možnost podílet se na slavné tradici českého energetického stavebnictví také pro české investory. Zkušený tým složený ze stavebníků a investičních specialistů založil investiční fond, díky němuž porostou šetrné vodní elektrárny na divokých kavkazských řekách v Gruzii. Hovořili jsme o tom s Michalem Šteflem, viceprezidentem Hospodářské komory ČR a významným českým developerem, a Danielem Mahovským, zkušeným podnikatelem v oblasti obnovitelných zdrojů energie.

Read in English

V posledních letech vyrazilo do Gruzie značné množství českých turistů, určitě i díky mnoha televizním dokumentům o této krásné zemi. Co do ní přivedlo vás?

Štefl: Byl jsem přes dvacet let generálním ředitelem velké stavební firmy. Na východních trzích jsme se snažili hledat příležitosti k dalšímu rozvoji. V době, kdy jsme v Ázerbájdžánu stavěli dálnici, seznámili jsme se se sousední Gruzií, která je samozřejmě lákavá z pohledu turismu, je ale také enormně zajímavá z pohledu podnikatele a investora.

Mahovský: Já jsem pro jednu českou společnost vyhledával investiční příležitosti v oblasti obnovitelných zdrojů energie, většinou v zahraničí. Gruzie mě nadchla z mnoha důvodů, stala se prakticky mým druhým domovem a v podstatě nevidím důvod hledat investiční příležitosti jinde než právě zde.

Proč tomu tak je? Čím se Gruzie liší od jiných zemí na východ od České republiky?

Mahovský: Gruzie je nám historicky velmi blízká svými hodnotami. Má asociační dohodu s Evropskou unií a na ulicích jejích měst vlaje více vlajek EU než v kterékoli členské zemi. Podle posledního žebříčku Světové banky Doing Business je sedmou zemí na světě z pohledu jednoduchosti podnikání. Česká republika je v tomto žebříčku až jedenačtyřicátá. Nejde přitom jen o zjednodušení a digitalizaci všech nezbytných procesů, ale i o velmi proklientský přístup úředníků. Dalšími pozitivy jsou jednoduché a nízké daně, bezcelní styk s třetinou světových trhů a levná pracovní síla.

Štefl: Nelze také nezmínit, že Gruzíni jsou možná nejpohostinnější národ ze všech. Host je pro ně darem od boha a to se promítá i do vstřícné spolupráce se zahraničními investory a podnikateli.

Host je pro Gruzínce darem od boha. A to se promítá i do vstřícné obchodní spolupráce.

Nabízí Gruzie i nějaké podpůrné programy pro zahraniční investory?

Štefl: Stejně jako u nás funguje podpora zahraničních investic prostřednictvím státní agentury CzechInvest, obdobnou funkci v Gruzii zajišťuje Enterprise Georgia v rámci programu Produce in Georgia. Ten nabízí bezplatné využití státních pozemků nebo placení úroků z úvěru.

Mahovský: Určitě stojí za to zmínit i roli Partnership Fundu. To je investiční fond vlastněný státem, který nabízí investorům možnost financování společných projektů. Mezi prioritní obory, které má fond zájem financovat, patří energetika, zemědělství, strojírenství, nemovitosti, turismus, logistika a infrastruktura.

Jaké obory mají podle vás potenciál na tomto trhu uspět?

Štefl: Musíme určitě zmínit, že Česká republika je prostřednictvím našich firem už teď jedním z pěti hlavních investorů v Gruzii, přičemž největší podíl na tom má právě energetika. Například česká společnost Energo-Pro vlastní asi 85% distribuční sítě, v privatizaci získala i 15 vodních elektráren. Velmi aktivní jsou v dnešní době také Moravské naftové doly. V Gruzii se rovněž úspěšně staví několik českých developerských projektů, ať už hotelového typu nebo apartmánových komplexů.

Mahovský: Díky vysoké vzdělanosti obyvatelstva se nabízí možnost využít lidský potenciál země v mnoha různých oblastech, jakými jsou například sdílené služby, centra podpory zákazníků či informační technologie. Podle analýz společností KPMG a Deloitte mluví v Gruzii plynně anglicky přibližně 60% mladých lidí a 40% celkové populace, 10% hovoří německy.

Pánové, vy jste společně založili fond kvalifikovaných investorů Georgia Energy SICAV, který českým investorům umožňuje podílet se na výstavbě a provozu vodních elektráren v Gruzii. Kdy a jak tato myšlenka vznikla?

Mahovský: V roce 2019 jsem založil společnost, která se zabývala developmentem vodních elektráren do stadia stavebního povolení s cílem následného prodeje investorům, především z řad zahraničních investičních fondů. Když jsem se seznámil s Michalem a jeho kolegy, zjistili jsme, že společně máme dostatek zkušeností na to, abychom tyto projekty realizovali a provozovali sami.

Štefl: Investiční fond nám zajišťuje dostatečné prostředky, abychom ve spolupráci s bankami dokázali profinancovat kompletní výstavbu našich projektů. Možnost investovat do vodních elektráren prostřednictvím fondu navíc nikdo jiný v ČR nenabízí.

Proč právě vodní elektrárny v Gruzii? A jak to jde dohromady s panenskou přírodou?

Štefl: V Gruzii je více než 300 řek s ideálními podmínkami pro vybudování vodních elektráren. Pramení v horách Velkého Kavkazu a díky převýšení mají rychlý tok a velký spád. Jsou napájeny z ledovců a četných srážek vlivem západního proudění od Černého moře. Celých 80 % elektřiny se v Gruzii vyrábí právě ve vodních elektrárnách. Zároveň je stále ještě závislá na dovozu elektřiny ze sousedních zemí a její výrobě ze zemního plynu. Proto je výstavba vodních elektráren prioritou i pro tamní vládu.

Mahovský: Realizujeme výhradně derivační vodní elektrárny, anglicky run-of-river. Nestavíme tedy žádné akumulační přehrady. Pomocí jezu odebereme část toku, který vedeme podzemním tlakovým potrubím podél řeky až na turbíny a pak jej zase vracíme zpět. Naše stavby zároveň projektujeme tak, aby s okolním prostředím co nejvíce splynuly.

Oba máte zkušenosti s výstavbou i jiných obnovitelných zdrojů energie, ať už v ČR nebo v zahraničí. Zůstane jen u vodních elektráren a jen u Gruzie?

Mahovský: Jak jsem zmiňoval, Gruzie je pro mě teď číslem jedna. Tím, že jsme na tomto trhu aktivní, se k nám dostávají i nabídky na výstavbu fotovoltaických a větrných elektráren. Přestože vodní elektrárny mají pro nás prioritu, tak se vážně zabýváme i těmito projekty.

Štefl: Určitě má smysl věnovat se i jiným projektům. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že v každém novém teritoriu potřebujete několik let, než jej poznáte natolik, abyste v něm mohl dlouhodobě úspěšně podnikat. Gruzii známe dobře, máme v ní mnoho skvělých obchodních partnerů a výborných přátel.

Za rozhovor děkuje Jana Jenšíková

Foto: archiv D. Mahovského a M. Štefla