Ukrajina
Zatímco se na mezinárodní úrovni diskutovalo o konceptu regionalizace pomoci, Česká republika přišla s konkrétní nabídkou a ukrajinská vláda ji přijala. O roli a potřebách českých firem v plánovaných projektech obnovy Ukrajiny a nezbytnosti koordinovaného postupu státu a byznysu jsme hovořili s Tomášem Kopečným, vládním zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny.
Cílem vaší mise je koordinace českých aktivit při rekonstrukci Ukrajiny. ČR je ve své teritoriální strategii velmi konkrétní. Co přispělo k její připravenosti?
Již během příprav na první Konferenci o obnově Ukrajiny, která se konala loni v červenci v Luganu, se diskutovalo o konceptu regionalizace, podle něhož by si každá země podílející se na obnově Ukrajiny vzala na starost jednu oblast. Záměr se však nenaplnil. Česká republika se chopila iniciativy, projevila zájem o Dněpropetrovskou oblast a ukrajinská vláda nabídku přijala.
Vzájemná vstřícnost má racionální základ. Souvisí s průmyslovou strukturou Dněpropetrovské oblasti a ČR, které se vzájemně doplňují. Proto v tomto regionu dlouhodobě působí řada českých firem, jejichž aktivity válka jen dočasně utlumila. Za všechny bych uvedl třeba Škodu Transportation, která tam provozuje vývojové centrum s padesáti ukrajinskými inženýry. Tato oblast hraje významnou roli i v kontextu s ukrajinskými zakázkami z širokého spektra oborů.
Aktuální typ spolupráce determinuje především bezpečnost a potřeby ukrajinské strany. Mohli bychom ji vnímat jako lineární proces, od humanitární pomoci přes projekty rozvojové spolupráce až po byznysové příležitosti?
Charakterizoval bych ji jako lineární proces s velkými zuby. V současné fázi české pomoci sice hraje významnou roli humanitární oblast, ale od začátku konfliktu v ní díky zbrojnímu průmyslu převažuje komerční část. (Pozn. TRADE NEWS: Podle informací Úřadu vlády ČR export vojenského materiálu z České republiky na Ukrajinu v roce 2022 dosáhl 30 miliard korun (viz zdroj 1 a 2).Český stát navíc dosud Ukrajině poskytl vojenskou pomoc za 4,9 miliardy. Podle dat z databáze Comtrade se v loňském roce ČR stala desátým největším vývozcem na Ukrajinu, kdy vývoz dosáhl 1,538 mld. dolarů)
Tuto linearitu spatřujeme v celkovém přístupu všech velkých hráčů, ať už je to USA, Francie, Německo anebo mezinárodní organizace a mezinárodní finanční instituce, a v jejich finanční pomoci, v níž minulý rok dominovala humanitární pomoc jako reakce na akutní problémy. Tento proces se postupně přelévá do rozvojové fáze a začíná se rýsovat i fáze reálné obnovy Ukrajiny. Je totiž zřejmé, že ruská agrese nedosáhne svých cílů, i když konec bojů se zatím ztrácí v nepředvídatelné perspektivě. Proto rostou také tlaky na to, aby se finanční toky postupně začaly přesouvat do byznysové oblasti.
Z jednání české delegace v čele s prezidentem Petrem Pavlem se zástupci Krymských Tatarů v kyjevském krytu
Podle Světové banky HDP Ukrajiny v roce 2022 klesl až o 30 %, zatímco pro letošek se predikuje půlprocentní růst. Reaguje na tuto prognózu podnikatelská komunita?
Její úvahy ovlivnila jak tato predikce, tak skutečnost, že propad ekonomiky Ukrajiny, jejíž území bylo po většinu roku 2022 ze dvou pětin okupované, nebyl překvapivě tak velký, jak se očekávalo. Ukazuje se, že ekonomika teritorií, která drží ukrajinská vláda, funguje na tržních principech, v zásadě blízkých pravidlům evropského jednotného trhu. Přesto je třeba neztrácet ze zřetele, že Ukrajina, která loni získala status kandidátské členské země EU, se stále nachází v nestandardních podmínkách. Mám například na mysli otázku pojištění podnikatelských rizik aktivit našich subjektů v zemi, která jsou podle pravidel EGAPu zatím hodnocena jako nepojistitelná.
Jak velký problém představuje pro české podnikatele současná absence pojišťování exportních rizik na Ukrajinu?
Z diskuzí s našimi podnikateli a jejich oborovými organizacemi, jako je Svaz průmyslu a dopravy a Hospodářská komora, vyplývá, že nedostupnost exportního pojištění představuje pro naše podnikatele vážný problém. Pokud chceme, aby i oni měli na ukrajinském trhu podmínky srovnatelné se svými protějšky z Německa, Polska, Velké Británie a některých dalších zemí, tak to bez vstřícných opatření a záruk státu nepůjde. Kdyby Vláda ČR ve spolupráci s Exportní garanční a pojišťovací společností (EGAP) schválila nástroj, který by umožnil pojišťovat zakázky na Ukrajinu už nyní, za trvání válečného stavu, pak by to české podnikatele jistě povzbudilo. Tuto problematiku již řešíme s kolegy z několika českých bank, a proto víme, že ve chvíli, kdy EGAP implantuje do své nabídky potřebný produkt, jsou také komerční banky připraveny reagovat na novou situaci zavedením obdobných nástrojů do svého portfolia.
V jakém časovém horizontu by se dal nový produkt očekávat?
Z probíhajících jednání vyplývá, že by mohl začít fungovat v řádu několika měsíců, věřme, že nejpozději však do září letošního roku.
Jak důležitá je v současné době pro naše firmy při vstupu na ukrajinský trh otázka bezpečnosti?
Podle informací Svazu průmyslu a dopravy, Hospodářské komory a Ukrajinsko-české obchodní komory přetrvávají u mnoha podnikatelů obavy o fyzickou bezpečnost. Ale skutečná rizika neodpovídají mediálnímu obrazu. Proto se snažíme případné obavy mírnit pořádáním podnikatelských misí s osobní zkušeností na místě. Větší riziko spatřuji ve finanční oblasti, i když z hodnoticích zpráv vyplývá, že také v otázkách investic, platební spolehlivosti, korupce a vymahatelnosti práva se situace zlepšuje. Přesto bych českým firmám doporučil obezřetnost.
Tomáš Kopečný s Olhou Rudnievou, ředitelkou projektu Superhumans Centre, u nového moderního rehabilitačního centra pečujícího o pacienty se ztrátou končetin a věnujícího se léčbě PTSD ve Lvově
Co dalšího je třeba brát v potaz?
Ukrajina je trh jako každý jiný, a proto je nutné na něj vstupovat s promyšlenou strategií, ověřeným obchodním partnerem a správně vyhodnocenými potenciálními riziky. Na některé firmy totiž může válkou poničená země působit jako dotační eldorádo. Ale realita je jiná. I současná Ukrajina je vysoce konkurenční prostředí a úspěch na trhu je nutné si odpracovat.
Setkáváte se rovněž s tím, že o trh mají nově zájem i firmy bez zkušeností a uvědomování si případných rizik?
Zaznamenal jsem, že některé firmy nabyly ze sdělovacích prostředků dojmu, že Ukrajina je natolik zničená a chybí jí toho tolik, že jejich produkt tam musí zaručeně uspět. I to je možné, ale nezapomeňme, že finančních prostředků tam aktuálně není nazbyt a ukrajinští partneři s nimi budou nakládat opatrně.
EU a USA sice poskytly Ukrajině makroekonomickou pomoc, ale jde o rozpočtovou pomoc, která umožňuje pokrytí základních sociálních potřeb a nezbytných výdajů na fungování státu. O předválečné koupěschopnosti nemůže být ani řeči.
Válkou poničená země není dotační eldorádo. Je to vysoce konkurenční prostředí a úspěch na trhu je nutné si odpracovat.
Co byste českým firmám doporučil při hledání spolehlivých obchodních kontaktů na Ukrajině?
Vašim čtenářům ze segmentu malých a středních firem poskytuje širokou paletu služeb zahraniční kancelář agentury CzechTrade v Kyjevě. V červenci se pak bude otevírat další zahraniční kancelář ve Lvově a uvažuje se o kanceláři v Dnipru.
Dále mohu doporučit Ivana Galata, velmi zkušeného obchodního radu ze zastupitelského úřadu v Kyjevě. K prvnímu dubnu byly navíc zřízeny dvě pracovní pozice pro budoucí generální konzulát v Dnipru. Tito pracovníci sice budou působit v Kyjevě, ale věnovat se budou pouze Dněpropetrovské oblasti a jejich zaměření bude čistě byznysové.
Máte přehled o poptávce a nabídce ze strany českých a ukrajinských firem?
Společně s kolegy z kanceláře agentury CzechTrade a zastupitelského úřadu v Kyjevě shromažďujeme veškeré nabídky firem a navzájem se informujeme o jejich plánech v teritoriu. Výstupem je databáze, do níž mají přístup nejen všichni zmínění kolegové, ale i další zainteresovaní partneři, jako například MPO.
Rád bych zdůraznil, že pro české firmy z jakéhokoli oboru se zájmem o Ukrajinu je důležité a výhodné se sdružovat nebo alespoň projevovat svůj zájem prostřednictvím svého zástupce v Hospodářské komoře, Svazu průmyslu a dopravy nebo Ukrajinsko-české obchodní komoře. Koordinovaný postup v jednání se státními institucemi se nám již osvědčil při řešení problematiky pojištění.
Podporu českým exportérům nabízíme rovněž formou účasti v podnikatelských misích. Na seznamu plánovaných cest, jejichž součástí budou B2B fóra, je Lvov, Kyjev, Dnipro a některá další regionální města. Osobní kontakt s ukrajinským partnerem se ukazuje jako klíčový pro potenciální úspěch například v tendrech centrálních správních orgánů nebo mezinárodních institucí, jejichž pomoc na Ukrajinu směřuje. Na zprostředkování cílených kontaktů se podílí rovněž Oksana Antonenko, ředitelka zahraniční kanceláře CzechTrade v Kyjevě, která vybírá z databáze veřejných zakázek ProZorro a databáze EBRD projekty vhodné pro české firmy (pozn. TRADE NEWS: rozhovor s ní najdete na str. 20–21).
Za rozhovor děkuje Jana Jenšíková
Foto: archiv T. Kopečného
Určitě jste si všimli, že u nás ani za čtení celých článků nic neúčtujeme a že vás neobtěžujeme vyskakovacími okny personalizované reklamy.
Velmi bychom ocenili, kdybyste nás na oplátku podpořili peněžitým darem na tento účet:
2021853028/5500
QR kód obsahuje údaje k platbě. Výše částky je na vás, budeme si vážit všech darovaných plateb.
Děkujeme 😊
Za obsah inzerce zodpovídá inzerent. Žádné části textu nebo fotografie z Trade News nebo www.itradenews.cz nesmí být používány, kopírovány nebo jinak šířeny v jakékoliv formě či jakýmkoliv způsobem bez písemného souhlasu vydavatele.