Oksana Antonenko: Na Ukrajině dnes platí víc než jindy, že štěstí přeje připraveným

České firmy se války nezalekly. Letošní Meeting Point CzechTrade potvrdil jejich zájem své aktivity na ukrajinském trhu nejen udržet, ale ještě posílit v rámci poválečné rekonstrukce. Jak agentura přizpůsobila své služby aktuálním potřebám našich exportérů, jsme se zeptali ředitelky zahraniční kanceláře CzechTrade Ukrajina Oksany Antonenko.

Situace na Ukrajině je nyní pro český export nepřehledná a cestovat tam za obchodem velmi složité. Jak jsou na tom české firmy?

Statistiky zahraničního obchodu ukazují, že od loňského července se navzdory válečným událostem většina českých firem postupně na Ukrajinu vrací, kromě Charkovské a Záporožské oblasti. Dokonce se objevují případy, kdy tam zakládají nové pobočky a zastoupení. České subjekty mají příležitost zaplnit prostor po zboží z Ruské federace, jehož dovoz Ukrajina zakázala.

Podpora obnovy Ukrajiny patří mezi priority agentury CzechTrade. Jaké služby nyní vaše kancelář v Kyjevě akcentuje?

Jsou to služby, které firmy co nejlépe připraví na podmínky poválečné rekonstrukce regionu. Poskytujeme informace o obchodních příležitostech v určitých segmentech trhu, vyhledáváme potenciální ukrajinské partnery, s nimiž mohou české podniky navázat spolupráci již nyní, a propojujeme obchodní subjekty obou stran. Řada českých podnikatelů se zajímá o podmínky založení firmy na Ukrajině, podporu investic a příslušnou legislativu.

Naše kancelář například zorganizovala podnikatelskou misi výrobců a dodavatelů důlního zařízení do Lvovské oblasti. Se zástupci pěti firem jsme navštívili podnik Lvivvuhillia, konkrétně šachtu Stepova, kde se účastníci seznámili se současným stavem těžby na šachtách, prezentovali náš dodavatelský potenciál a jednali s místními odborníky. Modernizací zařízení by totiž tato šachta dokázala zdvojnásobit svou těžbu uhlí. Pro české exportéry jsme také připravili online seminář k aktuálním příležitostem na Ukrajině a s ukrajinskou obchodní platformou Nazovni jsme podepsali memorandum o spolupráci.

Ve spolupráci s MPO a CzechInvestem jsme nastartovali v dubnu 2022 program, který analyzuje možnosti českých firem a jejich konkrétní zájem o export na Ukrajinu po válce. Aktuálně monitorujeme především zájem firem, které produkují zařízení na úpravu pitné vody, na zpracování odpadu, čističky odpadních vod nebo různé typy energetického zařízení.

Posiluje pozice západních regionů

Můžete specifikovat hlavní rozdíly mezi ukrajinským trhem na západě, ve středu a na východě Ukrajiny?

Tyto rozdíly definuje vzdálenost od frontové linie, a tedy intenzita ohrožení útoky raketami a drony. Velká část obyvatel a podniků se proto přestěhovala blíž k západním hranicím země, zejména do Zakarpatské, Lvovské a Ivanofrankivské oblasti.

Ekonomická aktivita sice pokračuje i v regionech poblíž fronty, v Záporoží, Charkově, Dnipru či Kryvém Rihu, ale za velmi komplikovaných podmínek. V důsledku blokování přístavů na pobřeží Černého a Azovského moře (z přístavů v Oděse se v rámci mezinárodní dohody nyní vyváží pouze část zemědělské produkce) se musel ukrajinský zahraniční obchod přeorientovat především na železniční a automobilovou přepravu a na export nebo tranzit do EU. Tato logistická změna posílila význam západních regionů na hranicích s Rumunskem, Maďarskem, Polskem a Slovenskem, kde sledujeme nárůst poptávky po různých typech skladovacích prostorů, logistických terminálů, nemovitostí a současně tu vznikají nové průmyslové parky. Válečná situace přispěla k navýšení obchodní aktivity v západních regionech na úkor východních a jižních.

Spolupracujete s nově vzniklou platformou Business klub Ukrajina?

CzechTrade je spolu s dalšími subjekty aktivní součástí platformy Business klub Ukrajina, která vznikla z iniciativy Ministerstva průmyslu a obchodu. CzechTrade se v rámci této spolupráce zaměřuje hlavně na vyhledávání obchodních partnerů v B2B sektoru.

Vraťme se ještě na únorový Meeting Point CzechTrade. Jaký byl zájem českých podnikatelů o Ukrajinu?

Na této tradiční akci měla naše kancelář v Kyjevě zaplněné všechny časové sloty. Asi třetina registrovaných firem již na ukrajinském trhu působí a s jejich zástupci se velmi dobře známe. Projednali jsme změny ve způsobu jejich fungování na ukrajinském trhu během válečného stavu. Týkají se třeba sortimentních skladů a personálního obsazení ukrajinské kanceláře či perspektiv a forem další podpory ze strany CzechTrade. Druhou, větší část tvořily firmy, které uvažují o vstupu na ukrajinský trh v době poválečné rekonstrukce a chtějí se včas a co nejlépe připravit. Těmto firmám nabízíme konkrétní služby monitoringu určitého segmentu trhu, jeho vývoje v době války a perspektiv poválečného rozvoje, konkurenčních subjektů, nejdůležitějších hráčů na trhu, logistiky, distribučních řetězců, nabídky spolupráce s montážními a projekčními společnostmi či obchodních zvyklostí.

Kyjev

Český klastr v centru východní Ukrajiny

České firmy by se měly v rámci poválečné obnovy Ukrajiny podílet zejména na rekonstrukci Dněpropetrovské oblasti. Proč právě tam?

Dněpropetrovská oblast se v roce 2021 podílela devatenácti procenty na ukrajinském obchodu s průmyslovým zbožím a patnáctiprocentním podílem na výměně zboží mezi ČR a Ukrajinou. V této oblasti se nachází řada významných strojírenských a metalurgických závodů, s nimiž české podniky spolupracují dlouhodobě. Před válkou působil v hlavním městě oblasti Dnipro druhý největší klastr českých firem na Ukrajině, hned po Kyjevu. V okolí druhého největšího města oblasti, Kryvého Rihu, se totiž mimo jiné těží strategické suroviny pro český průmysl – titanové a železné rudy a jejich koncentráty.

Podle náměstka ministra energetiky Ukrajiny pro evropskou integraci Jaroslava Demčenkova počítá země v příštích letech mimo jiné s vyřazováním fosilních paliv k výrobě elektřiny, s výstavbou nových solárních a větrných elektráren a s výstavbou decentralizovaného energetického systému. Spatřujete šance pro český průmysl také na tomto poli?

Na ukrajinském trhu před válkou poměrně úspěšně působilo několik českých investorů v oblasti solárních elektráren, zároveň se řada českých firem podílela na dodávkách komponentů pro větrné parky a energetický systém Ukrajiny. Po intenzivních raketových útocích od loňského podzimu do letošního ledna byla více než polovina ukrajinské energetické soustavy poškozena nebo zničena. Země nyní obnovuje a modernizuje svůj energetický systém tak, aby víc odpovídal standardům EU, což otevírá obchodní příležitosti pro české exportéry jak v oblasti dodávek nových řešení, projekčních prací, technologií, tak i finálních zařízení.

České subjekty mají příležitost zaplnit prostor po zboží z Ruska, jehož dovoz Ukrajina zakázala.

IT sektor je asi jediné odvětví ukrajinské ekonomiky, jemuž se daří navzdory válce. Přinese podle vás digitalizace a modernizace Ukrajiny do budoucna příležitosti také českým firmám?

Zatímco loňský rok byl pro IT segment úspěšný, první čtvrtletí letošního roku zaznamenal pokles o 16 procent. Výpadek mezinárodních zakázek se ukrajinský IT sektor snaží nahradit realizací projektů na vnitřním trhu, především v oblasti vojenských technologií a výroby a programování dronů. Příležitost okamžitě testovat vyvinuté programy v bojových podmínkách přispívá k tomu, že se ukrajinské podniky v tomto oboru posouvají do světové špičky a v budoucnu se stanou zajímavou platformou pro spolupráci se zahraničními subjekty, české nevyjímaje.

Důležitou oblastí místního IT odvětví je rovněž plánovaná digitalizace všech procesů státní správy, kde Ukrajina dosahuje v mezinárodním kontextu zajímavých výsledků. Zároveň na vnitřním trhu dochází k nahrazování ruského softwaru evropskými produkty, což přispívá k harmonizaci ukrajinského obchodního prostředí s trhem EU a poskytuje možnosti jednoduššího přesunu výroby na Ukrajinu a zkrácení dodavatelských řetězců.

Za rozhovor děkuje Věra Vortelová

Foto: archiv CzechTrade a Shutterstock