V Galileu jde o obrovské zakázky i pro české firmy

Před pár týdny otevřela své brány pražská centrála Evropské agentury pro GNSS (družicová navigace, projekt Galileo), která k nám byla rozhodnutím Evropské agentury kosmického výzkumu (ESA) definitivně přesunuta z Bruselu. V této souvislosti nám poskytl exkluzivní rozhovor jeden z těch, kteří řadu let o Galileo v Praze bojovali: Karel Dobeš, vládní zmocněnec a mluvčí Koordinační rady ministra dopravy České republiky pro kosmické aktivity.

Čím Češi přesvědčili Evropskou komisi a EU?

Šest let jsme vyvíjeli neustálý tah na branku. Jezdili jsme na všechna jednání, bylo o nás slyšet. Některé země, které kandidovaly, měly jen zelenou louku a vůbec nepokračovaly. My jsme od začátku zajistili budovu, měli jsme co nabídnout, všichni o nás věděli. Náš vstup do Evropské kosmické agentury v roce 2008 byl opět důkazem, že nám o něco jde.

Na druhou stranu i v České republice existovaly názory, že je to celé nesmysl.

Na vládě se tehdy diskutovalo i o jiných možných agenturách, ale nakonec rozum zvítězil, protože Česká republika je technologická země s průmyslovou tradicí. A já myslím, že tato technologická agentura – o níž bojovalo jedenáct zemí, které k tomu měly převážně hospodářské důvody – do České republiky patří. Také bylo dobře, že všechny naše vlády (vystřídaly se za tu dobu tři) tohle rozhodnutí a vůli agenturu získat podporovaly. V průběhu kandidatury se na ministerstvu dopravy vystřídalo šest ministrů a dvanáct náměstků a vždy se nám podařilo nové lidi přesvědčit a motivovat.

I to je v zahraničí hodnoceno velmi pozitivně.

Představte čtenářům Trade News stručně Galileo. V čem spočívá technický princip družicové navigace?

Aby družicová navigace mohla fungovat, potřebuje přijímač držet spojení s nejméně čtyřmi družicemi. Družicová navigace staví na nesmírně přesných hodinách. Galileo má rubidiové hodiny, které jsou vyrobeny ve Švýcarsku a jsou přesnější než u amerického systému GPS. Přijímač měří, jak dlouho signál běží od každé družice, a na základě toho spočítáte konkrétní pozici v koordinátách systému WGS84. Satelitová navigace by nešla přesně, kdyby na všech satelitech nebyly tyto hodiny synchronizovány. Jde tedy o měření vzdálenosti na základě zpoždění signálu z družic a o výpočet polohy metodou trilaterizace. Pro výpočet polohy 2D stačí signál ze tří družic, zatímco pro výpočet přesné polohy v reálném životě (3D) je zapotřebí signálu nejméně ze čtyř družic.

Jak to využijeme v praxi?

Na základě signálů získáte nějakou pozici. Aby nám byla platná, v rámci geodetického geocentrického systému to je síť udávaná zeměpisnou šířkou a délkou, k níž se přidá nadmořská výška, a tím získáme tři koordináty. Ani to nám však v běžném životě nepomůže. Potřebujeme navíc přesné digitální mapy, na které pak získané koordináty projektujeme. V tu chvíli již víme, kde jsme. Potřebujete však i další informace: máte úplně jiné cesty pro auta, motocykly, pro kolo nebo třeba pro vodní či námořní dopravu anebo pro sport, kompas. Přístroje jsou tak umístěny přímo v autě, na kole anebo na motorce, kompas máte v mobilu; turista si nese přístroj ruční. A tady už začínáme mluvit o byznysu. Jedna část je výstavba celého systému (30 družic a pozemní stanice), aby pracoval, druhou částí je jeho optimální využití – tedy aplikace, což právě spadá do kompetence GSA v Praze. Tady začíná byznys pro malé, střední a velké podniky, protože čím více informací se nasbírá, tím více to pomáhá.

Šest let jsme vyvíjeli neustálý tah na branku. Měli jsme co nabídnout, všichni o nás věděli. Náš vstup do Evropské kosmické agentury v roce 2008 byl opět důkazem, že nám o něco jde.    

Hodně se mluví o tom, že evropský Galileo je konkurentem amerického GPS. Jaký je mezi nimi vlastně rozdíl?

Technicky vzato, ten americký má 24 družic a výkon 750 wattů, má šest orbitů se čtyřmi družicemi ve výšce 20,20 km. Jejich GPS – tehdy se to ještě jmenovalo NAVSTAR – začínalo jako ryze vojenský program v roce 1973 rozhodnutím US Air Force a Navy na základě systémů TRANSIT, TIMATION a 621B. V roce 2000 pak došlo ke zrušení omezení  přesnosti pro civilní využití. Pro nás je významné, že Američané v tomto směru udělali spoustu práce, kterou my v Evropě už nemusíme opakovat. Základy byly položeny. Jsou tu i zkušenosti ve struktuře signálů a jejich prezencí. GPS je poměrně jednoduše rušitelné, zatímco Galileo už má vícefrekvenční příjem. Znamená to, že když ho chcete rušit, musíte už rušit obě frekvence – a to není jednoduché. Galileo se poučil z chyb, které mělo GPS.

Jedná se tedy o konkurenty, nebo budou spolupracovat?