Karel Kučera: Jsme dobří, ale pořád to jako země neumíme prodat

CzechInvest se začal více soustředit na malé a střední firmy, které by se mohly stát subdodavateli velkých zahraničních společností a vytěžit tím i cenné body v podobě referencí pro svůj export. „Kvalitní subdodavatelská základna je jedním z našich trumfů při získávání zahraničních investic,“ řekl mi generální ředitel agentury CzechInvest Karel Kučera. „Pro investora je podstatné, když ví, že nebude muset dovážet komponenty přes půl světa, ale že mu je vyrobíme v Česku a kvalitně.“ s Karlem Kučerou jsme hovořili v předvečer brněnského Mezinárodního strojírenského veletrhu. Proto první otázka směřovala k MSV.

Je něco speciálního, co letos chystáte právě pro malé a střední firmy na MSV v Brně?

Podařilo se nám připravit společně s Jetro – japonskou vládní agenturou na podporu obchodu a investic a Japonskou obchodní a průmyslovou komorou velmi zajímavou kontaktní akci pro naše firmy, říkáme jí obrácený veletrh. V praxi to bude znamenat, že konkrétní japonské firmy přivezou své výrobky a budou pro ně hledat mezi českými výrobci subdodavatele. Naše firmy si je budou moct podrobně prohlédnout a osahat, promluvit si s japonskými partnery, navázat kontakty. Vidím to jako příležitost hlavně pro menší a střední podniky, které by se tak mohly zapojit do dodavatelských řetězců a následně expandovat v zahraničí.

To může některé naše čtenáře zajímat. Kdy a kde tato akce bude přesně probíhat?

Tento obrácený veletrh, přesněji Japanese Component & Material Buyers Exhibition 2015, se uskuteční na brněnském výstavišti ve středu 16. září. Podařilo se nám předem domluvit na 185 vzájemných schůzek japonských investorů působících v Česku i jinde v Evropě s potenciálními českými dodavateli.

Říká se, že Česká republika je největším japonským klastrem v Evropě, je to tak?

Ano, co se týká počtu japonských firem výrobního charakteru, které u nás působí, můžeme se srovnávat s mnohem větším Německem nebo Velkou Británií.

Podařilo se získat velké investice i z Korejské republiky. V jedné ze zpráv uvádíte, že vloni u nás investovala nejvíce prostředků ze všech zemí, téměř 26 miliard korun. Jak je to s Čínou?

U Číny bychom rádi zopakovali to, co se podařilo s Japonskem a začíná s Koreou, ale zatím jsme na začátku. Interně jsme u ní zvolili strategii „money and market“, tedy nejde nám primárně pouze o investice, ale o to, aby čínské společnosti u nás našly partnery, s nimi udělaly joint venture v Číně nebo investovaly do společných perspektivních projektů, třeba jen deset procent, a těmto projektům pak pomohly na čínském trhu. Česká firma tak může získat zajímavé zakázky a reference i pro jiné trhy.

Jak byste z pohledu investic porovnal Japonsko a Čínu?

Asijský byznys je obecně dlouhodobý a hodně vztahový. Čínské investice jsou však přece jen trochu rychlejší než japonské a častěji mají i investiční charakter. Zatímco u Japonců výrazně převažují výrobnětechnologické investice. Je třeba si uvědomit, že každý z trhů, ať už japonský, korejský nebo čínský, se nachází v jiné fázi. Ale pro všechny platí, že čím dřív je pro nás získáme, tím lépe, protože zájem z mnoha světových stran o ně je obrovský.

Na co investory do Česka lákáte?

Už jsem zmiňoval, jak důležitá je pro nás kvalitní databáze subdodavatelů. Dále prodáváme naši kvalifikovanou pracovní sílu, která odvede kvalitní práci za dobrou cenu. A kromě toho dokáže být kreativní a s mnoha problémy si poradí. To hodně oceňují třeba Američani nebo Angličani. Pomáhá nám technická vyspělost populace, která se tu pěstovala po několik generací. Angličani říkají, že gentleman se rodí až ve třetí generaci, a totéž se dá vztáhnout i na technické dovednosti. Ovšem nejdůležitější je, že se investuje tam, kde je stabilní prostředí. A Česká republika je pro investory dlouhodobě stabilní partner. Navíc naši politickou scénu hodnotí nyní jako investičně laděnou a podnikatelsky vstřícnou.

A co nám naopak body ubírá?

Začínáme mít potíže s lokalizováním investic v rámci Česka, protože nám docházejí příhodná místa. Ve chvíli, kdy investor přijde s tím, že požaduje deset nebo patnáct hektarů, a řekne, co by měl pozemek splňovat, často skončíme na jedné dvou lokalitách. Vybudované průmyslové zóny už jsou asi z 81 procent zaplněny, takže budeme muset hledat nové lokality. Jednou z nich je například průmyslová zóna Nad Barborou na Karvinsku, jejíž vznik před pár týdny schválila vláda.

Dalším negativem může být délka povolovacích procedur. Jejich zákonné lhůty zkrátit nelze, ale snažíme se investorům pomáhat s přípravou dokumentů a při komunikaci se státními orgány, aby se odbouraly zbytečné časové prodlevy a proces se zrychlil.

Jak jsme na tom ve srovnání s našimi sousedy?

Řekl bych, že si stojíme velmi dobře, v mnoha aspektech je převyšujeme. Máme však zásadní problém: neumíme se prodat. Zatímco se soustředíme na problémy a hovoříme o nich, abychom je zdárně vyřešili, zapomínáme často zdůraznit pozitiva. Například Polsko, Slovensko nebo i Maďarsko umí svou lokalitu prodávat podstatně lépe nejen jako investiční agentura, ale obecně.

Ale oni si nejspíš investoři mezi sebou řeknou, kde je to lepší. Není to tak?

Určitě ano, vzájemně se informují a dávají reference. A to je taky to, co nám pomáhá nejvíc – naši úspěšní klienti v zahraničí. Uvedu jeden příklad z poslední mise v USA, kde jsme propagovali náš letecký průmysl. Je rozdíl, jestli se biju v prsa já a říkám, že jsme nejlepší, než když vystoupí člen představenstva Honeywellu a řekne, že Češi jsou opravdu skvělí. Naštěstí takto už to funguje, a nejen v USA.

Zdá se, že ano, protože za poslední rok a půl se vám podařilo získat téměř dvě stovky nových investičních projektů v objemu více než 100 miliard korun, které by měly přinést přes 20 tisíc nových pracovních míst. Jde o podstatný nárůst oproti předchozímu období. Co ještě k tomu přispělo?

Funguje, když vláda prosazuje proaktivní investiční politiku, a také je vidět, že jde nahoru ekonomika. Nahrává nám, že se zkrátil investiční cyklus. Zatímco třeba s Nexenem jsme jednali 18 měsíců, než vše klaplo, s Foxconnem trvalo jednání 15 týdnů…

A taky se cíleně snažíme urychlit a zproduktivnit fungování naší organizace, abychom byli klientovi blíž. Před časem jsme přijali strategii, na jejímž základě jsme například vypustili jednu úroveň řízení, čímž se naše činnost zpružnila. Dohodli jsme se, že jednu velkou divizi investic rozdělíme na dvě, první se stará o investory, kteří jsou v Čechách, a druhá o ty, kteří přijdou zvenku. Navýšili jsme počet lidí, kteří jsou v přímém kontaktu s firmami, a to cca o 15 až 20 procent. Také pomohlo, že se už dříve začalo s digitalizací některých procesů, čímž jsme zvýšili flexibilitu našich pracovníků a omezili administrativu. A máme taky nově založenou divizi pro malé a střední firmy.

A zase jsme u nich. Co dalšího jim ještě nabízíte?

Jsme s nimi v každodenním kontaktu při čerpání svěřených evropských programů. V rámci programu Podnikání a inovace už jsme jim rozdělili 77 miliard z evropských fondů. A na to chceme navázat i následujícím Operačním programem Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK), hlavně co se týče efektivity a minimální rizikovosti. Od Nového roku pak v součinnosti s nově vzniklou Agenturou pro podnikání a inovace, kam přejde kolem 130 našich zaměstnanců.

A co bych ještě rád zmínil, je náš program CzechLink, který slouží k tomu, abychom českým firmám, které mají zájem o vstup kapitálového partnera, tohoto zahraničního partnera pomohli vytipovat. Naší prioritou není firmu prodat, ale pomoci s tím, aby do ní vstoupil investor, který jí pomůže s dalším rozvojem.

A v neposlední řadě se chceme posunout blíž k firmám, do regionů. Protože si uvědomujeme, že abychom chápali jejich potřeby a problémy, musíme jim být nablízku.