Vernon Q. Obeng-Darko: Pomozte nám modernizovat naši zemi

Jaké konkrétní příležitosti čekají na české firmy v Ghaně, jedné z nejstabilnějších afrických ekonomik, zemi, která je považována za bránu do západní Afriky? Povídáme si s Vernonem Quansah Obengem-Darko, expertem financování obchodu v Société Générale Ghana.

Proč by se měli čeští podnikatelé zajímat právě o Ghanu?

Ghana je stabilně rostoucí ekonomika a vláda se zavázala zvyšovat místní produkci. Pro české exportéry tak mohou být zajímavé příležitosti spočívající v dodávkách výrobních strojů, zařízení a technologií. Vláda se snaží všemožně podporovat průmysl, mj. prostřednictvím svého programu „One District, One Factory“ – „továrna do každého okresu“. Pro vás to znamená, že lze očekávat výrazně rostoucí poptávku po souvisejících technologiích, strojích a know-how. Nic z toho není momentálně v Ghaně příliš dostupné, takže se většina musí dovážet. Vzhledem k české strojírenské tradici doufáme, že nám vaše zařízení a know-how pomohou splnit náš cíl spočívající v modernizaci naší země.

Továrna do každého okresu

TRADE NEWS čtou právě čeští exportéři. Můžete jim podrobněji přiblížit zmíněnou iniciativu „One District, One Factory“?

Současná vládnoucí strana s ní jako s klíčovým bodem svého programu šla do voleb v prosinci 2016. V každém okresu totiž existují drobné továrny nebo dílny zpracovávající suroviny, které jsou v dané lokalitě dostupné. Cílem je z těchto solidních základů vytvořit síť lokálních ekonomik, propojit je mezi sebou. A tím zmírnit problémy venkovských oblastí, mezi něž patří vysoká nezaměstnanost a s tím spojená migrace do měst.

Uvedu příklad. V konkrétním okrese se zpracovává cukrová třtina. Cílem programu je vybudovat v této oblasti továrnu na zpracování cukrové třtiny, a tím pomoci místní ekonomice. Konečný produkt se pak může vyvézt nebo se spotřebuje v Ghaně. Významná přidaná hodnota je i demografická, Ghana potřebuje udržet šikovné mladé lidi na vesnicích i v menších městech, aby pomáhali tyto oblasti rozvíjet a nestěhovali se ve velkém do měst, která na takový nápor nemusejí být připravena. A to by mělo pomoci vyřešit problém vysoké nezaměstnanosti napříč ghanskými regiony a také zajistit, že hospodářský rozvoj bude rovnoměrně rozprostřen po celé zemi a nebude soustředěn jen do několika velkých měst.

Jelikož se jedná o vládní program, znamená to, že vláda dotuje vznik nebo spojování těchto továren?

V rámci programu existují balíčky financování pro podniky, které přednesou solidní návrhy na rozvoj svého byznysu. Ty podléhají detailnímu výběrovému procesu. Jakmile jsou tyto podniky vybrány, vláda určí jednu z bank, včetně Société Générale, která vítězné návrhy zafinancuje. Vláda tím zároveň příslušné bance dává garanci. Vedle toho spolu s bankami poskytuje stimulační balíčky pro snazší získání nízkorizikových byznysových půjček s nižšími úroky, a podporuje tak rozvoj podnikání v Ghaně. Vláda dotuje polovinu úrokové sazby dohodnuté mezi bankou a zákazníkem, přičemž úroková sazba může být maximálně 20 % p. a. Ostatní balíčky zahrnují daňové pobídky na dovážené stroje a zařízení určené k založení výrobních závodů.

Můžete jmenovat některé projekty, které se díky těmto balíčkům podařilo dotáhnout do konce?

Například několik výrobců nápojů mohlo díky nim vybudovat nová výrobní zařízení, a tím zvýšit počet zaměstnanců, a podpořit tak růst zaměstnanosti. Je ale potřeba říct, že to je řešení, jehož dopady se více projeví ve střednědobém až dlouhodobém horizontu. Příští rok jsou v Ghaně volby a i v případě vítězství jiné politické strany věřím, že tyto stimulační balíčky a další opatření příští vláda zachová, jelikož pomáhají rozvoji země.

Největším investorem je Čína

V posledních letech vidíme masivní příliv čínských investic do Afriky. Je tomu tak i v Ghaně?

Ghana není v tomto ohledu výjimkou. Čína zde investuje a nejspíš ještě nějakou dobu bude. Jde o obrovské investice. Jedním z čínských investorů je například firma Sinohydro, která bude pracovat na rozvojových projektech v určitých oblastech ghanského venkova. Dalšími častými cíli čínských investic u nás jsou projekty v oblasti stavebnictví, těžby, výroby a také energetiky. Minimálně pokud jde o nové investice, je Čína už nyní v Ghaně největším investorem a předpokládám, že bude pokračovat.

Jak jsou Číňané u vás vnímáni ghanskými firmami z pohledu obchodního partnerství? A jak vnímají čínskou přítomnost nebo čínské výrobky běžní Ghaňané?

Například já Číňany vnímám jako agresivní investory, kteří jsou velmi flexibilní. Ghaňané mají tradičně velmi pozitivní vztah k čemukoli, co je do země dovezeno, je tu silná tradice importu. Výrobky dovezené z Evropy nebo z USA mají lidé spojeny s vysokou kvalitou, ale i vyšší cenou. Výrobky z Číny byly až donedávna spojovány s horší kvalitou a nižší cenou, ale to se v současné době mění. Oficiální obchodní statistiky ukazují, že Ghana dováží z Číny stále více zboží a Čína je jednoznačně největším importérem do naší země. To znamená, že Ghaňané už čínské produkty nepovažují za tak druhořadé a levné jako dřív a začínají důvěřovat jejich kvalitě. Je třeba také zdůraznit, že u ghanských spotřebitelů neexistuje výrazná loajalita k určité zemi nebo produktu – kupují to, co nejlépe splní jejich potřebu a co nestojí mnoho. A to je, zdá se, klíčem k úspěchu Číny nejen v Ghaně.

Obrovské šance ve stavebnictví

A co Česká republika? Znají ji běžní Ghaňané? Vědí, kde leží?

Běžní lidé nejspíš ne, přece jen Česko z pohledu naší země není tak viditelné. Ale ghansko-české obchodní vztahy mají dlouhou tradici. V minulosti se v Ghaně například vyráběly traktory Zetor. A v oblasti zemědělství a zemědělských technologií mají české firmy stále silnou pozici. Naproti tomu v maloobchodní sféře jsou to spíše zmíněné čínské firmy.

České firmy však mají na čem stavět: mohou se vrátit na své dřívější pozice ve více sektorech, pokud ovšem budou plnit potřeby ghanských spotřebitelů. Nejjednodušší způsob je zapojit se do zmíněných vládních programů. Vím, že několik českých firem už se těchto projektů zúčastnilo.

Zmínil jste také, že některé z těchto projektů jsou zaměřené na zlepšení infrastruktury. Jak byste charakterizoval současnou infrastrukturu ve vaší zemi?

V plánu jsou výrazné dostavby silnic, v této oblasti máme hodně rezerv. V telekomunikacích osobně nevidím moc prostoru – na ghanském trhu je široká nabídka telekomunikačních služeb, takže poptávka je tu do velké míry saturovaná. V zemi působí čtyři hlavní mobilní operátoři a řada poskytovatelů internetového připojení. Vedle toho ale Ghana potřebuje hlavně stavět mnohem více nových nemocnic, škol a podobně.

Velkým problémem je bydlení, zejména dostupné bydlení v dobrých lokalitách. Ghana trpí značným nedostatkem bytů, což výrazně zvyšuje ceny za prodej i pronájem ve většině měst. Ceny jsou takto vysoké také kvůli masivnímu stěhování lidí z venkova do měst, s čímž se snaží bojovat právě zmíněné vládní programy. Tato migrace vede ke vzniku dalších a dalších slumů kolem velkých měst a k jejich postupnému rozrůstání. Bytová potřeba představuje velkou příležitost pro stavební firmy, zejména ty, které dodávají cenově dostupné stavební materiály – z mého pohledu je právě tam klíč k řešení celého problému. Většina stavebních materiálů se do Ghany dováží, včetně stavebních prvků jako okna, dveře nebo sanita. Takže pokud jsou u vás firmy – a já vím, že tohle je obor, v němž jsou Češi dobří – které disponují zajímavými, novými, levnějšími stavebními technologiemi nebo umějí stavět z netradičních stavebních materiálů, najdou v Ghaně obrovské uplatnění.

Pokud jde o logistiku, předpokládám, že zboží se do Ghany dostává většinou přes přístav Tema u hlavního města Akkra a odtamtud pak po silnici, železnici nebo jinými způsoby?

V současné době hlavně po silnici. Nadto se v tuto chvíli intenzivně pracuje na železničním propojení jižní, přímořské části země se severem, pro vládu je to jedna z hlavních priorit. Vedle toho je tu velký potenciál pro vnitrozemskou lodní dopravu po řekách a jezerech, jako je například jezero Volta, kterou bude vláda dále rozvíjet, aby ulehčila silniční dopravě. K tomu je potřeba ještě dodat, že ghanského přístupu k moři a jeho přístavů využívají i okolní vnitrozemské státy jako Burkina Faso nebo Mali, takže Ghana je i významná přestupní stanice.

Firmu založíte on-line

Jak složité je pro zahraniční firmy začít v Ghaně podnikat ve srovnání s jinými africkými státy?

Ghana je v poslední době zahraničními firmami považována za bránu do Afriky. Má to svůj důvod a tím je velmi příznivé podnikatelské klima v zemi. Když si u nás chcete otevřít firmu nebo pobočku, všechno se dá založit on-line, vládní agentura na podporu investic GIPC (Ghana Investment Promotion Centre) má na webu uveden návod, jak v takových případech postupovat, a další užitečné tipy na přímé zahraniční investice. Stát chce byznys usnadnit a myslím, že se mu to celkem daří, i když je to dlouhodobý proces.

A jak je to s bezpečností? Když bude chtít česká firma u vás investovat, nemusí mít obavy?

Ghana byla vždycky bezpečná země. Jsme známí díky stabilitě, dlouhému období míru, pohostinnosti a přátelskému přístupu našich lidí. Skutečně se není čeho bát. Kdysi v minulosti si u nás lidé také prošli konflikty, ale poučili se z nich a vědí, že mírové prostředí je to nejlepší pro stabilní rozvoj společnosti. A to platí i pro stabilitu podnikání – zahraničním investorům vycházíme vstříc mnoha způsoby.

Jaké služby může nabídnout českým exportérům v Ghaně Société Générale?

Rozumíme specifickým potřebám různých firem, které chtějí v Ghaně investovat, ať už přímo či nepřímo. Zajišťujeme všechny druhy s tím spojených služeb, včetně garancí, účtů a financování projektů. Navíc úzce spolupracujeme s českou Komerční bankou, takže jsme schopni českým firmám poskytnout opravdu personalizované služby.

Text: Tomáš Rak

Foto: archiv V. Quansah Obenga-Darko