Jak (nejen) na pandemii?Musíme si určit priority a spolupracovat

To zdůrazňuje dr. Michael Zalis, intervenční radiolog v jedné z nejlepších nemocnic ve Spojených státech a konzultant zaměřující se na inovativní řešení v medicíně, s nímž jsme na konci května hovořili. „Čerstvá historie České republiky, pokud jde o toto onemocnění, si zasluhuje pozornost vzhledem k prozíravosti a celonárodně koordinované reakci, na které jste se všichni podíleli. Mnoho českých životů bude zachráněno díky tomu, jak jste zareagovali jako národ, a mám takový pocit, že bychom se z toho mohli všichni poučit.“

Massachusetts General Hospital v Bostonu je jedna z nejlepších nemocnic v USA, patří mezi fakultní nemocnice mediků Harvardovy univerzity. K mému překvapení o ní česká verze Wikipedie neuvádí ani slovo, mohl byste nám ji tedy krátce představit?

Massachusetts General Hospital je neziskové univerzitní centrum medicínské péče s širokým spektrem působnosti. K její mimořádnosti výrazně přispívají lidé, které se jí soustavně daří oslovovat – chytří a oddaní své práci, vnášející do péče a výzkumu vášeň a inovace. Nemocnice má dlouhou tradici ve vytváření vysoce konstruktivního prostředí a během více než dvousetleté historie se již podílela na vzniku mnoha významných inovací v medicíně. Z historie můžeme jmenovat například objev anestezie pomocí éteru v roce 1846 (v českých zemích ji aplikovali pouhé čtyři měsíce poté), ranou práci na vývoji elektronických lékařských záznamů či první úspěšnou reimplantaci končetiny oddělené od těla. Z novější doby pak vývoj funkční magnetické rezonance umožňující zobrazení právě probíhající mozkové aktivity. Nemocnice také nabízí pestrou škálu programů aktivní pomoci komunitě, vzdělávání, špičkový výzkum či poskytování základní i vysoce specializované péče.

Vaší specializací je intervenční radiologie. Jako laikovi se mi okamžitě vybaví léčba onkologických pacientů, váš obor má však jistě mnohem širší využití. S jakými pacienty se při práci setkáváte a jakou roli v jejich léčbě intervenční radiologie hraje?

Intervenční radiologie, což není totéž co radiační onkologie, je relativně nový obor. Kombinuje metody zpracování obrazu a využití obvykle velice malých nástrojů, které lze elegantně zavést hluboko do pacientova těla, a tak řešit zdravotní problémy, které dříve vyžadovaly tradiční chirurgický zákrok (otevřenou operaci). Přestože je pravdou, že využití intervenční radiologie v mnoha případech souvisí s péčí o onkologické pacienty, její uplatnění je mnohem širší. Aplikuje se u problémů oběhového systému, mozku, hrudníku a dutiny břišní.

Při zákrocích často využíváme kombinaci ultrazvuku, výpočetní tomografie (CT), videozáznamu rentgenového záření (fluoroskopie) a MRI (zobrazování pomocí magnetické rezonance). Komplikované problémy dokážeme často vyřešit tak, že svou práci provedeme prostřednictvím vstupního otvoru o velikosti pouhých několika milimetrů. Díky tomu se pacient obvykle mnohem snadněji zotavuje. Pracujeme v úzké spolupráci s mnoha dalšími obory a pečujeme o dospělé i děti.

Výzkumem proti pandemii

Celý svět se nyní soustřeďuje na zvládání koronavirové pandemie, Massachusetts General Hospital v této souvislosti aktivovala svůj krizový „Hospital Incident Command System“ a výzkum zaostřila na oblast diagnostiky, péče a prevence nemoci covid-19. Jak tato situace ovlivnila péči o vaše pacienty a přinesl již intenzivní výzkum výsledky?

Aby se mohla zaměřit na probíhající pandemii, odložila naše nemocnice elektivní (neakutní) péči, aby tak zajistila prostory a zdroje pro zvládání obrovského přílivu pacientů trpících onemocněním covid-19. To znamená, že se setkávám s menším počtem „nekovidových“ pacientů než jindy. V této chvíli (květen) jsme na počátku pochopení, péče a doufejme prevence budoucích případů tohoto onemocnění. Naše nemocnice jako mnohé jiné vkládá obrovskou energii do provádění řady výzkumů této choroby, s důrazem na testování, péči a vakcinaci. Konkrétní experimenty zkoumají užití prostředků jako remdesivir a chlorochin, provádění rychlých PCR testů či sérologických vyšetření. Ještě je příliš brzy na to, abychom hovořili o konečných výsledcích těchto snah – klinický výzkum právě probíhá a výzkumné úsilí bude pokračovat. Jakmile získáme větší kontrolu nad aktuální vlnou infekce, doufáme, že se vrátíme k ostatním inovacím, na nichž jsme pracovali dříve, mimo jiné i k novým léčebným metodám onkologických onemocnění.

Spojené státy byly koronavirovou pandemií zasaženy později než vyspělé evropské země. Z informací, které máme k dispozici, se však zdá, že se této časové prodlevy a získaných informací o šíření infekce využít nepodařilo. Vnímáte to také tak?

Asi bude dobré si připomenout, že retrospekce je vždy 20/20. Tato fráze se v medicíně používá k popisu skutečnosti, že zpětný pohled na situaci často odhaluje optimálnější varianty nežli ty původně přijaté. Zvládání pandemie není snadné pro nikoho a mnoho lidí projevuje obrovské hrdinství a obětavost při snaze minimalizovat zdravotní a ekonomické následky této neočekávané a rychle se šířící choroby. To ovšem nemění nic na tom, že existují důvody domnívat se, že v budoucnu by negativní dopad chorob typu covid-19 mohl být snížen aktivnějším postojem k zavedení odpovídajících prostředků v oblasti veřejného zdraví, k testování a vědecky podložené koordinaci a strategii.

Jednotlivé země se vůči sobě uzavírají, naopak ve vědě se hranice na rozdíl od těch politických otevírají. Informace o koronaviru se ihned sdílejí on-line, jindy tak důležité publikování v odborných časopisech se odkládá. Jak na tyto tendence a jejich vývoj do budoucna pohlížíte?

Podle mého názoru jde o jistou paralelu ke stanovení priorit klinické péče, jak jsem již popisoval výše. Pandemie vyžaduje všeobecnou, vytrvalou a naléhavou pozornost. Tato pozornost bude přesahovat geografické hranice. Faktem je také to, že tempo zveřejňování informací prostřednictvím odborných vědeckých fór, včetně internetových odborných vědeckých časopisů, se již před nástupem covidu-19 mnoho let zrychlovalo. To, že tedy pozorujeme sdílení takového množství aktivity a informací, v mnoha ohledech odráží odstranění překážek v komunikaci a spolupráci – proces, který nakonec může přinést nanejvýš důležité znalosti ohledně onemocnění covidem-19. Očekávám, že jakmile naše chápání a kontrola této choroby vzroste, nastoupí zase vlna vyšší priority výzkumných publikací zaměřených na jiná témata.

Inovacemi proti covidu-19

Společnost Boston Scientific, které poskytujete služby konzultanta a která má své zastoupení i v ČR, se zabývá výzkumem a vývojem inovativních řešení v medicíně. Jak vypadá život takového výzkumníka v praxi a na které úspěchy firmy jste nejvíce hrdý?

Jako konzultant se pravidelně setkávám s pestrým týmem odborníků pracujících na vývoji nových řešení. Vzhledem k pandemii probíhá nyní prakticky veškerá naše práce samozřejmě on-line. Nicméně komunikace a týmový duch zůstávají velmi pozitivní, což vypovídá jak o kvalitě jedinců, tak dostupných nástrojů pro internetovou spolupráci a komunikaci. Firma je všeobecně nesmírně pozitivně založená a hrdá na to, že se podílí na poskytování vědeckých a technických inovací sloužících ke zdokonalování péče.

Od chvíle, kdy mě společnost oslovila, mám to potěšení pracovat se skvělými týmy jejích softwarových inženýrů, vývojářů produktů a obchodních či klinických lídrů. Nemohu ještě hovořit o dokončených projektech a velkých úspěších, velice nadšený jsem však z integrujícího přístupu, k němuž přispívám a který firma aplikuje jak vzhledem k běžným a vážným srdečním arytmiím, tak k využití již existujících implantovaných zařízení a inovativního softwaru při práci s pacienty s podezřením na pozitivitu či trpícími onemocněním covid-19.

Dnešní doba vyžaduje nebývalou mezinárodní spolupráci všech národů, abychom podobným pandemiím, jako nás postihla nyní, dokázali čelit.

Tento rozhovor je určen čtenářům v České republice, nesmíme tedy zamlčet důležitou skutečnost, že vaše partnerka pochází právě odsud. Na závěr se tedy dovolím zeptat, jak nás Čechy vnímáte jako národ a čemu bychom se podle vás mohli od sebe navzájem, nejen ve vědě, přiučit.

Má pouť na cestě studia dějin a kultury českého národa je teprve v počátcích, již teď na mě však učinila dojem její hloubka a rozsah, zahrnující období několika tisíciletí, množství kulturních průsečíků a spoustu okamžiků národních výzev či vůdčí role na mezinárodním poli. Poté, co Česká republika povstala z dvojného traumatu druhé světové války a komunistického režimu, znovuzrozená opět nastoupila na cestu zastupitelské demokracie, řídící se z velké části stejnými osvícenskými principy, které sloužily jako filozofický základ fungování vlády Spojených států. Díky tomuto společnému politickému a intelektuálnímu rámci a hojně sdílené kulturní zkušenosti jsou na tom naše země podobně, i co se týče společných kulturních perspektiv, důrazu na pokrok v problematice lidských práv i úspěchů v oblasti individuálního a veřejného zdraví.

Amerika je nicméně mladá, velká a velmi různorodá, zatímco český národ je mnohem starší a odlišný co do velikosti a složení. Domnívám se, že kombinace stejných základů a odlišných národních charakteristik bude i nadále zdrojem vydatného proudu různých příležitostí k výměně, přátelství a vzájemnému ponaučení. Podobné vztahy nebývají vždy jednoduché, nabízejí však skvělý potenciál a vzájemný respekt, obzvláště uvážíme-li náklonnost obou zemí k věcem, jako je umění a literatura, skvělá muzika, suchý humor (patřím k fanouškům Járy Cimrmana) a výborné plzeňské.

Co z českého umění máte rád?

Osobně musím říct, že je jen málo umělců, kteří se mě dotkli natolik jako Kundera a Mucha (každý svým vlastním, naprosto jedinečným způsobem). Kunderovo filozofické zkoumání individuální volby pomáhá osvětlit povahu rozhodovacího procesu ukotvenou v lidské zkušenosti. Muchův příspěvek k estetice art nouveau pomohl definovat to, co je dnes považováno za klasický, organický standard krásy. V díle těchto dvou umělců je mnohé, z čeho by se Američané mohli poučit. A pak samozřejmě z povahy sametové revoluce roku 1989.

Dnešní doba vyžaduje nebývalou mezinárodní spolupráci všech národů, abychom dokázali porozumět původu covidu-19, zvládat jeho škodlivé následky a předcházet budoucím výskytům chorob tohoto typu. Vaše prozíravost a rychlá reakce na pandemii je obdivuhodná a ještě jednou ji oceňuji. Ve Spojených státech máme zase ohromnou základnu pro biomedicínský výzkum, což, doufejme, také ponese ovoce, které by mohlo být užitečné v širším světovém měřítku. Doufám, že budeme-li spolupracovat, můžeme všichni přispět k tomu, abychom tuto pandemii měli již brzy za sebou.

Text: Martina Hošková

Foto: archiv Michaela Zalise a Shutterstock