Jak si udržet startupový entuziasmus?

Když se řekne start-up, nejspíš si představíte jednoho nebo pár nadšenců, kteří věří nějaké myšlence a snaží se ji uvést do života. Velkým hnacím motorem bývá to, že vidí, jak jejich nápad může potenciálním klientům v určitém ohledu pomoct, pobavit je nebo jim jiným způsobem zpříjemnit život. Díky této motivaci zdolávají první nemalé překážky spojené se začátky podnikání. V mnoha případech se ale tohle nadšení pro věc poté, co firma vyroste, úplně vytratí. Vypozorovali jsme dva hlavní důvody, proč se to děje.

Když se na vznik start-upu podíváte zvenčí, vidíte většinou partičku „bláznů“, alespoň tak mohou druhým připadat. Ta v něco usilovně věří a obětuje tomu spoustu svého času. I když je to práce náročná, dokáže si u ní užít i legraci a vytváří mezi sebou silné vazby. Po několika letech firma vyroste a práce již nemusí být tak náročná jako na začátku. Jasněji se rozdělí zodpovědnosti a kompetence a každý se začne specializovat na svou oblast.

Když pak mluvíte s lidmi, kteří stáli u zrodu, velmi rádi vzpomínají na ty bláznivé začátky, kdy spali pár hodin denně a projektu věnovali všechen svůj volný čas. Často se pak i oni sami ptají: „Jak je možné, že jsme při mnohem větší zátěži zažívali intenzivnější pocit uspokojení než nyní? A kam se vlastně to nadšení vytratilo?“ Důvodů může být samozřejmě spousta, v praxi ale nejčastěji vidíme následující dva.

Ztratí se hnací motor podnikání

Postupem času se přestane mluvit o účelu samotné firmy, tedy o původní myšlence, která stála za vznikem společnosti. Jak se firma postupně rozrůstá, vzniká přirozený tlak na čísla, protože se prostě musí vydělat tolik a tolik, aby bylo na výplaty a další náklady. Neříkáme, že tohle není důležité. Určitě je, protože to ukazuje na stabilitu společnosti. Za těmi čísly ale pořád stojí zmíněné naplňování účelu, například to, kolika klientům jste již pomohli. Na začátku je tato myšlenka jasná, a když je vás pár, snadno si ji mezi sebou předáte. Jakmile má ale váš ansámbl třeba sto lidí, je naivní si myslet, že všichni si budou účel pamatovat a budou na něj každý den myslet. Tato myšlenka má tendenci pod nánosem povinností zapadat a je třeba ji neustále připomínat. A to je jeden z hlavních úkolů vedení společnosti a personálního oddělení.

Najímají se lidé, kteří nejsou zapálení pro věc

V určitém období vznikne i ve start-upu potřeba zavádět přesné procesy, zkrátka vnášet určitý řád. Dost často vedení dojde k závěru, že je na to potřeba seniorní člověk, který už ví, jak to chodí. Samozřejmě, má to svou logiku a opodstatnění. Nicméně pokud najmu experta, který bere práci pouze jako zdroj obživy a kterého netěší to, co firma dělá, začne jeho postoj narušovat celkový entuziasmus.

Pokud se takový člověk dostane do managementu a vybírá si do týmu další lidi, má tendenci vybírat si jedince stejného ražení. A tak se nám tu začnou mísit nadšení „starousedlíci“ s novými, ne tak zapálenými profesionály. Začnou vznikat první konflikty a nastane nevyhnutelný boj kdo s koho. Proto je klíčové se nejen fixovat na znalosti a zkušenosti nově příchozích, ale zaměřit se spíš na jejich motivaci a zapálení pro věc. A přijmout myšlenku, že ne všichni mají stejný přístup k práci a jsou ztotožněni s tím, co firma dělá.

Z praxe stovek firem máme vypozorováno, že pokud se neustále mluví o účelu firmy a dbá se na to, aby se do týmu primárně najímali nadšení lidé (hlavně na klíčové a vedoucí pozice), je možné si jistý startupový entuziasmus udržet poměrně dlouhou dobu. Držíme palce, ať je to i váš případ.

Text: Hana Slačálková

Foto: Shutterstock

Hana Slačálková je konzultantka a trenérka seminářů na téma výběr a hodnocení zaměstnanců ve společnosti Performia, spol. s r. o.